1Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
1Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:
2Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
2'Käsi Iisraeli lapsi, et nad tooksid sulle valgustuse jaoks puhast tambitud õlipuuõli, et saaks üles seada alaliselt põlevaid lampe!
3Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
3Kogudusetelgis, väljaspool seaduselaeka eesriiet peab Aaron seda alaliselt korraldama õhtust hommikuni Issanda palge ees. See olgu igaveseks seaduseks teie tulevastele põlvedele!
4Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
4Ta seadku alalised lambid puhtast kullast lambijalale Issanda ees!
5A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
5Ja võta peent jahu ning küpseta sellest kaksteist kooki; iga kook olgu kahest kannust jahust!
6A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
6Siis aseta need kahte ritta, kuus kumbagi ritta, puhtast kullast laua peale Issanda ees!
7Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
7Ja pane kummalegi reale puhast viirukit: see olgu lisaks leivale kui meenutusohver, kui tuleohver Issandale!
8Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
8Igal hingamispäeval seadku ta need alati Issanda ette kui and Iisraeli lastelt igavese lepingu kohaselt!
9I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
9See olgu Aaroni ja ta poegade oma ning nad söögu seda pühas paigas; sest väga pühana Issanda tuleohvritest kuulub see igavese seaduse kohaselt temale!'
10Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
10Keegi Iisraeli naise poeg, kelle isaks oli egiptlane, läks välja Iisraeli laste sekka; ja nad hakkasid leeris riidlema, see Iisraeli naise poeg ja üks Iisraeli mees.
11I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
11Iisraeli naise poeg pilkas Nime ja needis seda. Siis viidi ta Moosese juurde. Tema ema nimi oli Selomit, Dibri tütar Daani suguharust.
12A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
12Ja nad panid ta seniks vahi alla, kuni neile langeb otsus Issanda suust.
13Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
13Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:
14Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
14'Vii needja väljapoole leeri; kõik kuuljad pangu oma käed tema pea peale ja terve kogudus visaku ta kividega surnuks!
15Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
15Ja räägi Iisraeli lastega ning ütle: Kes neab oma Jumalat, see peab oma pattu kandma!
16Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
16Ja kes pilkab Issanda nime, seda karistatagu surmaga; terve kogudus visaku ta kividega surnuks! Olgu võõras või päriselanik, kes Nime pilkab, surmatagu!
17Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
17Ja kui keegi lööb maha mõne inimese, siis karistatagu teda surmaga!
18Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
18Aga kui keegi lööb maha karilooma, siis ta andku asemele: hing hinge vastu!
19Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
19Ja kui keegi teeb viga oma ligimesele, siis tehtagu temale, nagu tema tegi:
20Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
20murre murde vastu, silm silma vastu, hammas hamba vastu; missuguse vea ta tegi teisele, niisugune tehtagu temale!
21Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
21Kes lööb maha karilooma, andku asemele, aga kes lööb maha inimese, surmatagu!
22Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
22Ühesugune õigus olgu teil niihästi võõrale kui päriselanikule! Sest mina olen Issand, teie Jumal!'
23Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
23Ja Mooses rääkis nõnda Iisraeli lastele. Siis nad viisid needja väljapoole leeri ja viskasid ta kividega surnuks. Iisraeli lapsed tegid nõnda, nagu Issand oli Moosesele käsu andnud.