¹Nedělejte sobě modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete sobě, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavějte, abyste se jemu klaněli; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

¹Te ei tohi enestele teha ebajumalaid ega nikerdatud kuju, ärge püstitage enestele ühtki sammast ja ärge pange oma maale kummardamiseks kivist kuju, sest mina olen Issand, teie Jumal!

²Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin.

²Pidage minu hingamispäevi ja kartke mu pühamut! Mina olen Issand!

³Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a přikázaní mých ostříhajíce, budete je činiti:

³Kui te käite mu seaduste järgi ning peate mu käske ja teete nende järgi,

⁴Tedy dám vám deště vaše časy svými, a země vydá úrody své, a stromoví polní vydá ovoce své,

⁴siis ma annan teile vihma õigel ajal ning maa annab oma saagi ja puud väljal annavad oma vilja;

⁵Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I budete jísti chléb svůj do sytosti, a přebývati budete bezpečně v zemi své.

⁵rehepeks kestab teil viinamarjalõikuseni ja viinamarjalõikus kestab külviajani: te saate leiba süüa küllastuseni ja elada oma maal julgesti.

⁶Nebo dám pokoj v zemi, i budete spáti, a nebude, kdo by vás předěsil; vypléním i zvěř zlou z země, a meč nebude procházeti země vaší.

⁶Ja mina annan maale rahu, te saate magada ja ükski ei hirmuta teid; ma hävitan maalt kurjad metsloomad ja mõõk ei käi üle teie maast.

⁷Nýbrž honiti budete nepřátely své, a padnou před vámi od meče.

⁷Te ajate taga oma vaenlasi ja need langevad teie ees mõõga läbi.

⁸Pět vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset tisíců, i padnou nepřátelé vaši před vámi od meče.

⁸Viis teie seast ajavad taga sadat ja sada teie seast ajavad taga kümmet tuhandet, ja teie vaenlased langevad teie ees mõõga läbi.

⁹Nebo obrátím tvář svou k vám, a dám vám zrůst, a rozmnožím vás, a utvrdím smlouvu svou s vámi.

⁹Ma pöördun teie poole ja teen teid viljakaks, lasen teid saada arvurikkaks ja jõustan oma lepingu teiega.

¹⁰A jísti budete úrody několikaleté, a když nové přijdou, staré vyprázdníte.

¹⁰Teile jätkub söömiseks vana, mullust vilja ja uudse pärast peate välja viskama mulluse.

¹¹Vzdělám příbytek svůj u prostřed vás, a duše má nebude vás nenáviděti.

¹¹Ma panen oma eluaseme teie keskele ja mu hing ei põlga teid ära.

¹²A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým.

¹²Ma käin teie keskel ja olen teie Jumal, ja teie peate olema mu rahvas.

¹³Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptských, abyste jim nesloužili, a polámal jsem závory jha vašeho, abyste chodili prosti.

¹³Mina olen Issand, teie Jumal, kes tõi teid ära Egiptusemaalt, et te ei oleks enam nende orjad; ma murdsin katki teie ikkepuud ja panin teid käima püstipäi.

¹⁴Pakli nebudete mne poslouchati, a nebudete činiti všech přikázaní těchto,

¹⁴Aga kui te ei kuula mind ega tee kõigi nende käskude järgi,

¹⁵A jestli ustanovení má zavržete, a soudy mé zoškliví-li sobě duše vaše, tak abyste nečinili všech přikázaní mých, a zrušili byste smlouvu mou:

¹⁵vaid hülgate mu määrused ja teie hinged põlgavad mu seadlusi, nõnda et te ei tee kõigi mu käskude järgi, vaid tühistate mu lepingu,

¹⁶Já také toto učiním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici pálčivou, což zkazí oči vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své nadarmo síti budete, nebo nepřátelé vaši snědí je.

¹⁶siis teen ka mina teiega sedasama ja saadan teie kallale ootamatu kohkumise, kõhetustõve ja palaviku, mis kustutab silmad ja närib hinge; ja te külvate ilmaaegu oma seemet, sest teie vaenlased söövad selle.

¹⁷Postavím zůřivou tvář svou proti vám, tak že poraženi budete od nepřátel svých, a panovati budou nad vámi ti, kteříž vás nenávidí. Utíkati budete, ano vás žádný nehoní.

¹⁷Ja ma pööran oma palge teie vastu ning teie vaenlane lööb teid; teie vihamehed hakkavad valitsema teie üle ja te põgenete, isegi kui keegi teid taga ei aja.

¹⁸Jestliže ani tak poslouchati mne nebudete, tedy ještě sedmkrát více trestati vás budu pro hříchy vaše.

¹⁸Ja kui te sellest hoolimata ei kuula mind, siis ma karistan teid veel seitse korda enam teie pattude pärast.

¹⁹A potru vyvýšenost síly vaší, a učiním nebe nad vámi jako železo, a zemi vaši jako měď.

¹⁹Ma murran teie ülbe kõrkuse ja teen teie taeva raua ja teie maa vase sarnaseks.

²⁰Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo země vaše nevydá vám úrody své, a stromoví země nevydá ovoce svého.

²⁰Siis teie ramm kulub asjata, teie maa ei anna enam saaki ja maa puud ei kanna vilja.

²¹Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti poslouchati, tedy přidám na vás sedmkrát více ran vedlé hříchů vašich.

²¹Ja kui te siiski teete mulle vastuoksa ega taha mind kuulda, siis ma nuhtlen teid veel seitsmekordselt teie pattude pärast.

²²A pustím na vás zvěř polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše.

²²Ma läkitan teie kallale metsloomad, kes teevad teid lapsetuks, murravad teie kariloomad ja vähendavad teid endid, nõnda et teie teed jäävad tühjaks.

²³Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti budete,

²³Aga kui te sellest veel ei lase endid minu poolt hoiatada ja teete mulle ikka vastuoksa,

²⁴I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro hříchy vaše.

²⁴siis teen minagi teile vastuoksa ja mina löön teid seitsmekordselt teie pattude pärast.

²⁵A uvedu na vás meč, kterýž vrchovatě pomstí zrušení smlouvy. I shrnete se do měst svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce nepřátelům.

²⁵Ma saadan teie kallale tasumismõõga, mis tasub kätte lepingu rikkumise eest. Ja kui te siis kogunete oma linnadesse, läkitan mina teie keskele katku ja teid antakse vaenlase kätte.

²⁶A když polámi vám hůl chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a nenasytíte se.

²⁶Kui ma murran katki teie leivatoe, siis küpsetavad teie leiba kümme naist ühes ahjus; nad annavad teie leiva tagasi kaalu järgi, ja kui te sööte, siis teie kõhud ei saa täis.

²⁷Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale předce maní se mnou zacházeti budete:

²⁷Aga kui te seejuures veel ei kuula mind ja teete mulle vastuoksa,

²⁸I já také v hněvě maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu i já sedmkrát více pro hříchy vaše.

²⁸siis teen minagi tulises vihas teile vastuoksa ja karistan teid seitsmekordselt teie pattude pärast.

²⁹A budete jísti těla synů svých, a těla dcer svých.

²⁹Te hakkate sööma oma poegade ja tütarde liha.

³⁰A zkazím výsosti vaše, a vypléním slunečné obrazy vaše, a skladu těla vaše na špalky ukydaných bohů vašich, a duše má bude vás nenáviděti.

³⁰Ma hävitan teie ohvrikünkad ja purustan teie suitsutusaltarid; ma viskan teie laibad teie elutute ebajumalate peale ja mu hing põlastab teid.

³¹Města vaše dám v zpuštění, a učiním, aby zpustly svatyně vaše, aniž více zachutnám oběti vůně příjemné vaší.

³¹Ma teen teie linnad varemeiks ja hävitan teie pühamud, ja ma ei salli enam teie meeldivat lõhna.

³²Já zpustím zemi, tak že ztrnou nad ní nepřátelé vaši, kteříž bydliti budou v ní.

³²Jah, mina ise hävitan maa, nõnda et teie vaenlased, kes seal elavad, pööraselt kohkuvad.

³³Vás pak rozptýlím mezi národy, a učiním, aby s dobytým mečem vás honili. I bude země vaše vyhubena, a města vaše zpustnou.

³³Teid ma aga pillutan rahvaste sekka ja paljastan mõõga teie taga. Teie maa laastatakse ja teie linnad muutuvad varemeiks.

³⁴A tehdy země užive sobot svých po všecky dny, v nichž pustá bude, vy pak budete v zemi nepřátel svých. Tehdáž, pravím, odpočine země, a užive sobot svých.

³⁴Siis maa saab hüvituse oma puhkeaegade arvel kõigil oma tühjuse päevil ja teie viibides vaenlaste maal. Siis maa puhkab ja saab hüvituse oma puhkeaegade arvel.

³⁵Po všecky dny, v nichž pustá bude, odpočívati bude; nebo neodpočívala v soboty vaše, když jste vy bydlili v ní.

³⁵Kõigil oma laastatud oleku päevil ta puhkab; puhkus, mida ta ei saanud teie puhkeaegadel, siis kui te elasite seal.

³⁶Kteříž pak ještě pozůstanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v krajinách nepřátel jejich, tak že zažene je chřest listu větrem chřestícího. I budou utíkati, rovně jako před mečem, a padnou, an jich žádný honiti nebude.

³⁶Ja kes teist üle jäävad, nende südamed ma teen araks nende vaenlaste maal: isegi tuules lendleva lehe kahin ajab neid pakku ja nad põgenevad, otsekui põgeneksid mõõga eest. Ja nad langevad maha, olgugi et keegi taga ei aja.

³⁷A budou padati jeden přes druhého jakožto od meče, ač jich žádný honiti nebude; aniž kdo z vás bude moci ostáti před nepřátely svými.

³⁷Ja nad komistavad üksteise otsa, just nagu mõõga ees, kuigi keegi taga ei aja. Te ei suuda oma vaenlastele vastu panna.

³⁸I zahynete mezi národy, a zžíře vás země nepřátel vašich.

³⁸Te hukkute rahvaste seas ja teid neelab teie vaenlaste maa.

³⁹Kteříž pak pozůstanou z vás, svadnouti budou pro nepravost svou v zemi nepřátel vašich, ano i pro nepravosti otců vašich s nimi usvadnou.

³⁹Ja kes teist üle jäävad, hääbuvad oma patusüü pärast oma vaenlaste maal; nad hääbuvad ka oma vanemate patusüü pärast nagu nood.

⁴⁰Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otců svých vedlé přestoupení svého, kterýmž přestoupili proti mně, a maní se mnou zacházeli,

⁴⁰Siis nad tunnistavad oma patusüüd ja oma vanemate patusüüd, truudusetust, mida nad mulle osutasid, samuti, et nad tegid mulle vastuoksa.

⁴¹I já také že jsem maní s nimi zacházel, a uvedl je do země nepřátel jejich; jestliže, pravím, tehdáž poníží se srdce jejich neobřezané, a schválí pokutu nepravosti své:

⁴¹Minagi pean tegema neile vastuoksa ja viima nad vaenlaste maale: vahest siis alandab ennast nende ümberlõikamata süda ja nad tunnistavad oma patusüüd.

⁴²Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pamětliv budu.

⁴²Siis ma mõtlen oma lepingule Jaakobi, Iisaki ja Aabrahamiga, ja ma mõtlen ka maale.

⁴³Mezi tím země jsuc jich zbavena, užive sobot svých, kdyžto zpuštěna bude pro ně. Tehdáž oni schválí pokutu nepravosti své proto, že všelijak soudy mými pohrdali, a ustanovení má zošklivila sobě duše jejich.

⁴³Aga esmalt jääb maa nende poolt mahajäetuks ja saab hüvituse oma puhkeaegade arvel, siis kui on neist tühjendatud; ja nad ise peavad tunnistama oma patusüüd, aina sellepärast, et nad on hüljanud mu seadlused ja nende hing on põlanud mu määrusi.

⁴⁴A však i tak, když by v zemi nepřátel svých byli, nezavrhl bych jich, a nezošklivil jich sobě, abych je měl do konce zkaziti, a zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Bůh jejich.

⁴⁴Aga isegi siis, kui nad on oma vaenlaste maal, ma ei hülga neid ega põlga täieliku hävituseni, tühistades oma lepingu nendega, sest mina olen Issand, nende Jumal.

⁴⁵Ale rozpomenu se na ně pro smlouvu učiněnou s předky jejich, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské před očima pohanů, abych jim byl za Boha: Já Hospodin.

⁴⁵Ja ma mõtlen nende heaks lepingule nende esivanematega, keda ma rahvaste silme all tõin ära Egiptusemaalt, et olla neile Jumalaks. Mina olen Issand!'

⁴⁶Ta jsou ustanovení a soudové, i zákonové, kteréž vydal Hospodin na hoře Sinai skrze Mojžíše, aby byli mezi ním a mezi syny Izraelskými.

⁴⁶Need on määrused, seadlused ja õpetused, mis Issand Siinai mäel Moosese kaudu andis enese ja Iisraeli laste vahele.