¹I stalo se, když všel Ježíš do domu jednoho knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.

¹Ja sündis, kui Jeesus hingamispäeval tuli ühe variseride ülema kotta leiba võtma, et nad varitsesid teda.

²A aj, člověk jeden vodnotelný byl před ním.

²Ja vaata, tema ees oli üks vesitõbine inimene.

³I odpověděv Ježíš, dí zákoníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?

³Ja Jeesus hakkas rääkima ja ütles seadusetundjatele ja variseridele: 'Kas hingamispäeval tohib teha terveks või ei tohi?'

⁴A oni mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.

⁴Nemad aga vaikisid. Ja haiget puudutades parandas Jeesus tema ja laskis tal minna.

⁵A odpověděv k nim řekl: Čí z vás osel anebo vůl upadl by do studnice, a ne ihned by ho vytáhl v den sobotní?

⁵Ja nendele ta ütles: 'Kes on teie seast, kelle poeg või härg kukub kaevu, et ta kohe ei tõmbaks teda välja hingamispäeval?'

⁶I nemohli jemu na to odpovědíti.

⁶Ja nad ei osanud selle peale midagi vastata.

⁷Pověděl také i ku pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak sobě přední místa vyvolovali,) řka k nim:

⁷Aga Jeesus rääkis neile, kes olid kutsutud, tähendamissõna, märgates, kuidas nad valisid aulisemaid istekohti:

⁸Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, ať by snad vzácnější nežli ty nebyl pozván od něho.

⁸'Kui sind keegi on kutsunud pulma, siis ära istu kõige aulisemale kohale, sest võib-olla on keegi kutsutu sinust auväärsem,

⁹A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.

⁹ja see, kes sinu ja tema on kutsunud, tuleb ja ütleb sulle: Anna koht temale! ja sa peaksid siis minema häbiga kõige viimasesse paika;

¹⁰Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, aby řekl tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.

¹⁰vaid kui sa oled kutsutud, siis mine ja istu viimasesse paika, et kui tuleb see, kes sinu on kutsunud, ja sulle ütleb: Sõber, tule siia lähemale! siis on sul au nende kõikide silmis, kes sinuga ühes lauas istuvad.

¹¹Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

¹¹Sest igaüht, kes ennast ise ülendab, alandatakse, ja kes ennast ise alandab, seda ülendatakse.'

¹²Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd nebo večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani sousedů bohatých, ať by snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.

¹²Aga sellele, kes ta oli kutsunud, ütles Jeesus: 'Kui sa teed lõuna- või õhtusöömaaja, siis ära kutsu oma sõpru ega oma vendi ega oma sugulasi ega rikkaid naabreid, et nemadki sind vastu kutsuks enda poole ja sellest tuleks sulle tasu,

¹³Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

¹³vaid kui sa teed võõruspeo, siis kutsu vaeseid, küürakaid, jalutuid, pimedaid,

¹⁴A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.

¹⁴siis oled sa õnnis, sest neil ei ole millegagi sulle tasuda, vaid see tasutakse sulle õigete ülestõusmisel.'

¹⁵I uslyšav to jeden z přísedících, řekl jemu: Blahoslavený jest, kdož jí chléb v království Božím.

¹⁵Kui aga üks neist, kes lauas istus, seda kuulis, ütles ta Jeesusele: 'Õnnis on see, kes sööb leiba Jumala riigis!'

¹⁶On pak řekl jemu: Člověk jeden učinil večeři velikou, a pozval mnohých.

¹⁶Aga Jeesus ütles talle: 'Üks inimene tegi suure pidusöögi ja kutsus paljusid.

¹⁷I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Pojďte, nebo již připraveno jest všecko.

¹⁷Ja pidusöögi alates läkitas ta oma sulase kutsutuile ütlema: Tulge, sest kõik on juba valmis!

¹⁸I počali se všickni spolu vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, a musím vyjíti a ohledati jí; prosím tebe, vymluv mne.

¹⁸Aga nemad kõik hakkasid nagu ühest suust vabandama. Esimene ütles talle: Ma olen ostnud põllu ja pean tingimata minema seda vaatama, ma palun sind, vabanda mind!

¹⁹A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.

¹⁹Ja teine ütles: Ma olen ostnud viis paari härgi ja lähen neid proovima, ma palun sind, vabanda mind!

²⁰A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.

²⁰Ja veel teine ütles: Ma olen äsja võtnud naise ja seepärast ma ei saa tulla.

²¹I navrátiv se služebník, zvěstoval tyto věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.

²¹Ja sulane tuli tagasi ja teatas seda oma isandale. Siis kojaisand vihastas ja ütles oma sulasele: Mine kohe välja linna tänavatele ja teedele ja too siia vaeseid ja küürakaid ja pimedaid ja jalutuid!

²²I řekl služebník: Pane, stalo se, jakož jsi rozkázal, a ještěť místo jest.

²²Ja sulane ütles: Isand, nõnda nagu sa käskisid, on tehtud, aga veel on ruumi.

²³Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.

²³Ja isand ütles sulasele: Mine välja teedele ja aedade äärde ja keelita rahvast sisse astuma, et minu koda saaks täis!

²⁴Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.

²⁴Jah, ma ütlen teile, ükski kutsutud meestest ei saa minu pidusööki maitsta!'

²⁵Šli pak mnozí zástupové s ním. A on obrátiv se, řekl jim:

²⁵Aga koos Jeesusega käis palju rahvast. Ja ta ütles nende poole pöördudes:

²⁶Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.

²⁶'Kui keegi minu juurde tuleb ja ei vihka oma isa ja ema ja naist ja lapsi ja vendi ja õdesid ja veel pealegi iseenese elu, see ei saa olla minu jünger.

²⁷A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.

²⁷Kes ei kanna oma risti ega käi minu järel, see ei või olla minu jünger.

²⁸Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prve sedna, nepočetl nákladu, bude-li míti dosti k dokonání toho díla?

²⁸Sest kes teie seast, tahtes ehitada torni, ei istuks enne maha ega arvutaks kulusid, kas tal on kõik vajalik selle lõpetamiseks?

²⁹Aby snad, když by položil grunt, a nemohl dokonati, nepřišlo na to, že všickni to vidouce, počali by se jemu posmívati,

²⁹Muidu juhtub, et kui ta aluse on rajanud ja ei suuda lõpetada, hakkavad kõik pealtnägijad teda pilkama:

³⁰Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.

³⁰See mees hakkas ehitama, aga ei suutnud lõpetada!

³¹Anebo který král bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prve nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?

³¹Või kui keegi kuningas läheb sõtta võitlema teise kuninga vastu, eks ta istu enne maha ja pea nõu, kas ta on võimeline minema kümne tuhandega selle vastu, kes tuleb tema peale kahekümne tuhandega?

³²Sic jinak, když ještě podál od něho jest, pošle posly k němu, žádaje toho, což by bylo ku pokoji.

³²Aga kui ta ei ole võimeline, eks ta läkita juba siis, kui teine on alles kaugel, saadikud küsima, mis on vajalik rahuks?

³³Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.

³³Nõnda siis igaüks teie seast, kes ei jäta maha kõike, mis tal endal on, ei saa olla minu jünger.

³⁴Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?

³⁴Sool on küll hea, aga kui soolgi läheb tuimaks, millega seda siis maitsestada?

³⁵Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ale vyvržena bude ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.

³⁵Ei see kõlba mulda ega sõnnikusse, see visatakse minema. Kel kõrvad on kuulda, kuulgu!'