¹A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

¹Ja kui Jeesus jõudis Jeerikosse, läks ta sealt läbi.

²A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

²Ja vaata, seal oli mees, Sakkeus nimi; see oli tölnerite ülem, ja ta oli rikas.

³I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

³Sakkeus püüdis näha saada, milline neist on Jeesus, aga see ei õnnestunud rahvahulga pärast, sest ta oli lühikest kasvu.

⁴A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

⁴Siis ta jooksis ettepoole ja ronis mooruspuu otsa, et teda näha, sest Jeesus pidi sealtkaudu minema.

⁵A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

⁵Ja kui Jeesus sinna paika jõudis, vaatas ta üles ja ütles temale: 'Sakkeus, tule kiiresti maha, sest täna pean ma jääma sinu kotta!'

⁶I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

⁶Ja Sakkeus tuli kiiresti maha ja võttis Jeesuse rõõmuga vastu.

⁷A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

⁷Ja seda nähes nurisesid kõik: 'Tema on patuse mehe juurde öömajale läinud!'

⁸Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

⁸Sakkeus ütles aga Issanda ette astudes: 'Vaata, Issand, poole oma varandusest annan ma vaestele, ja kui ma olen kelleltki midagi välja pressinud, siis ma annan neljakordselt tagasi.'

⁹I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

⁹Aga Jeesus ütles talle: 'Täna on sellele kojale tulnud pääste, sest ka tema on Aabrahami poeg.

¹⁰Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

¹⁰Sest Inimese Poeg on tulnud otsima ja päästma kadunut.'

¹¹Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

¹¹Aga neile, kes teda kuulasid, rääkis Jeesus veel ühe tähendamissõna, sest ta oli Jeruusalemma lähedal ja nemad arvasid, et Jumala riik otsekohe ilmsiks saab.

¹²I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

¹²Ta ütles siis: 'Üks kõrgest soost inimene reisis kaugele maale, et omandada kuningriik ja siis pöörduda tagasi.

¹³I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

¹³Ning ta kutsus kümme oma sulastest ja andis neile kümme naela raha ja ütles neile: 'Kaubelge, kuni ma tagasi tulen!'

¹⁴Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

¹⁴Aga ta alamad vihkasid teda ja läkitasid saadikud talle järele ütlema: 'Meie ei taha, et tema meie üle kuningana valitseks.'

¹⁵I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

¹⁵Ja see sündis, kui ta tagasi tuli, olles saanud selle riigi, et ta käskis enese juurde kutsuda need sulased, kellele ta oli raha andnud, et saada teada, kui palju kasu keegi kaubeldes oli saanud.

¹⁶I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

¹⁶Siis tuli esimene ja ütles: 'Isand, sinu nael on kümme naela kasu toonud.'

¹⁷I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

¹⁷Ja tema ütles sellele: 'Tubli, sa hea sulane! Et sa oled olnud ustav kõige pisemas, seepärast olgu sul meelevald kümne linna üle.'

¹⁸A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

¹⁸Ja teine tuli ja ütles: 'Isand, sinu nael on viis naela kasu toonud.'

¹⁹I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

¹⁹Tema ütles sellelegi: 'Ja sina ole viie linna üle!'

²⁰A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

²⁰Ja veel teine tuli ja ütles: 'Isand, vaata, siin on sinu nael, mida ma olen alles hoidnud higirätikus,

²¹Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

²¹sest ma kartsin sind: sa oled vali mees, sa võtad, mida sa ei ole paigale pannud, ja lõikad, mida sa ei ole külvanud.'

²²I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

²²Tema ütles talle: 'Sinu enda suu läbi ma mõistan su süüdi, sa halb sulane! Eks sa teadnud, et ma olen vali mees: võtan, mida ma ei ole paigale pannud, ja lõikan, mida ma ei ole külvanud?

²³I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

²³Mispärast sa ei ole siis andnud mu raha panka? Küll ma siis oleksin selle tagasi tulles kasuga kätte nõudnud.'

²⁴I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁴Ja ta ütles juuresseisjaile: 'Võtke nael tema käest ära ja andke sellele, kellel on kümme naela!'

²⁵I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

²⁵Ja nemad ütlesid talle: 'Isand, tal on kümme naela!'

²⁶I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

²⁶'Ma ütlen teile, igaühele, kellel on, antakse, aga kellel ei ole, sellelt võetakse ära ka see, mis tal on.

²⁷Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

²⁷Aga need mu vaenlased, kes ei tahtnud, et ma nende üle kuningas oleksin, tooge siia ja lööge nad maha minu ees!''

²⁸To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

²⁸Ja kui Jeesus seda oli rääkinud, läks ta edasi Jeruusalemma poole.

²⁹I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

²⁹Ja see sündis, kui ta jõudis Betfage ja Betaania lähedale mäe juurde, mida hüütakse Õlimäeks, et ta läkitas kaks jüngritest,

³⁰Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

³⁰öeldes: 'Minge vastaskülla, kuhu jõudes te leiate kinniseotud sälu, kelle seljas ei ole istunud kunagi ükski inimene. Päästke see lahti ja tooge siia!

³¹A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

³¹Ja kui keegi peaks teilt küsima: 'Miks te ta lahti päästate?', siis öelge: 'Issand vajab teda.''

³²Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

³²Läkitatud aga läksid ja leidsid kõik, just nagu Jeesus neile oli öelnud.

³³A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

³³Aga kui nad sälu lahti päästsid, ütlesid selle omanikud neile: 'Miks te sälu lahti päästate?'

³⁴A oni řekli: Pán ho potřebuje.

³⁴Nemad ütlesid: 'Issand vajab teda.'

³⁵I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

³⁵Ja nad tõid selle Jeesuse juurde, heitsid oma rõivad sälu peale ning panid Jeesuse tema selga istuma.

³⁶A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

³⁶Aga kui ta hakkas liikuma, laotasid nad oma rõivad tee peale.

³⁷Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

³⁷Aga kui Jeesus juba sinna lähedale sai, kus minnakse Õlimäelt alla, hakkas kogu jüngrite hulk rõõmustades valju häälega Jumalat kiitma kõigi vägevate tegude pärast, mida nad olid näinud:

³⁸Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

³⁸'Õnnistatud olgu, kes tuleb, kuningas Issanda nimel! Rahu taevas ja kirkus kõrgustes!'

³⁹Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

³⁹Ja mõned variserid rahva hulgast ütlesid Jeesusele: 'Õpetaja, hoiata oma jüngreid!'

⁴⁰I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

⁴⁰Ta vastas: 'Ma ütlen teile, kui need vaikiksid, peaksid kivid hakkama kisendama!'

⁴¹A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

⁴¹Ja kui Jeesus lähedale jõudis, nuttis ta linna nähes tema pärast:

⁴²Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

⁴²'Kui ka sina sel päeval ära tunneksid, mis sinu rahuks on vaja! Ent nüüd on see sinu silmade eest peidus.

⁴³Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

⁴³Sest päevad tulevad sinu peale, mil su vaenlased teevad sinu ümber valli ja piiravad sind ja ahistavad sind igalt poolt

⁴⁴A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

⁴⁴ja lõhuvad su maani maha, ja su lapsed sinu sees, ega jäta kivi kivi peale, seepärast et sa ei ole ära tundnud oma soosinguaega.'

⁴⁵A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

⁴⁵Ja Jeesus läks pühakotta ning hakkas välja ajama müüjaid,

⁴⁶Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

⁴⁶öeldes neile: 'Kirjutatud on: Minu koda peab olema palvekoda, aga teie olete teinud ta röövlikoopaks.'

⁴⁷I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

⁴⁷Ja Jeesus oli päevast päeva õpetamas pühakojas. Aga ülempreestrid ja kirjatundjad otsisid võimalust teda hukata, samuti ülikud,

⁴⁸A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

⁴⁸ent nad ei leidnud, mida teha, sest kogu rahvas rippus Jeesuse küljes teda kuulates.