¹A když vycházel z chrámu, dí jemu jeden z učedlníků jeho: Mistře, pohleď, kteraké kamení a jaké jest toto stavení!

¹Ja kui nad pühakojast lahkusid, ütles üks ta jüngreid talle: 'Õpetaja, ennäe, missugused kivid ja missugused hooned!'

²Tedy Ježíš odpovídaje, řekl jemu: Vidíš toto tak veliké stavení? Nebudeť ostaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.

²Ja Jeesus ütles talle: 'Kas sa pead silmas neid suuri hooneid? Ei jäeta siin kivi kivi peale, mida maha ei kistaks!'

³A když se posadil na hoře Olivetské proti chrámu, otázali se jeho obzvláštně Petr, Jakub a Jan a Ondřej, řkouce:

³Ja kui Jeesus istus Õlimäel pühakoja vastas, küsisid Peetrus ja Jaakobus ja Johannes ja Andreas temalt omavahel olles:

⁴Pověz nám, kdy to bude? A které znamení, když se toto všecko bude plniti?

⁴'Ütle meile, millal see kõik tuleb ja mis on tunnustäheks, kui kõik see hakkab täituma?'

⁵Ježíš pak odpovídaje jim, počal praviti: Vizte, aby vás někdo nesvedl.

⁵Aga Jeesus hakkas neile rääkima: 'Vaadake, et keegi teid ei eksitaks!

⁶Neboť mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem Kristus, a mnohéť svedou.

⁶Paljud tulevad minu nimel, öeldes: 'Mina olengi see!' ja eksitavad paljusid.

⁷Když pak uslyšíte boje a pověst o válkách, nestrachujte se; nebo musí to býti, ale ne ihned konec.

⁷Aga kui te kuulete sõdadest ja sõjasõnumeid, ärge ehmuge: see kõik peab sündima, kuid veel ei ole lõpp käes.

⁸Povstaneť zajisté národ proti národu a království proti království, a bude zemětřesení po místech, a hladové i bouřky.

⁸Sest rahvas tõuseb rahva vastu ja kuningriik kuningriigi vastu, paiguti on maavärinaid ja näljahäda - need on sünnitusvalude algus.

⁹A toť budou počátkové bolesti. Vy pak šetřte se. Nebo vydávati vás budou na sněmy a do shromáždění; budete biti, a před vladaři a králi stanete pro mne, na svědectví jim.

⁹Aga teie vaadake iseennast: minu pärast antakse teid ülemkohtute kätte ja teid pekstakse sünagoogides ning seatakse maavalitsejate ja kuningate ette, tunnistuseks neile.

¹⁰Ale ve všech národech nejprv musí býti kázáno evangelium.

¹⁰Ja kõigile rahvaile peab enne kuulutatama evangeeliumi.

¹¹Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.

¹¹Ja kui teid viiakse ja antakse valitsejate kätte, ärge muretsege ette, mida rääkida, vaid rääkige seda, mida iganes teile antakse sel tunnil, sest teie pole kõnelejad, vaid Püha Vaim.

¹²Vydáť pak bratr bratra na smrt a otec syna, a povstanou děti proti rodičům, a budou je mordovati.

¹²Ja vend annab surma venna ja isa lapse ja lapsed tõusevad vanemate vastu ja lasevad nad surmata

¹³A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé. Ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.

¹³ja teie saate kõikide vihaalusteks minu nime pärast. Aga kes peab vastu lõpuni, see pääseb.

¹⁴Když pak uzříte ohavnost zpuštění, o kteréž povědíno jest skrze Daniele proroka, ana stojí, kdež by státi neměla, (kdo čte, rozuměj,) tehdáž ti, kdož jsou v Židovstvu, ať utekou na hory.

¹⁴Aga kui te näete hävituse koletist seisvat seal, kus see ei tohiks seista - lugeja mõtelgu sellele! -, siis need, kes on Juudamaal, põgenegu mägedesse,

¹⁵A kdož na střeše jest, nesstupuj do domu, ani vcházej, aby co vzal z domu svého.

¹⁵ja kes on katusel, ärgu tulgu alla ega mingu oma majast midagi võtma,

¹⁶A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucho své.

¹⁶ja kes on väljal, ärgu pöördugu tagasi võtma oma kuube!

¹⁷Běda pak těhotným a těm, kteréž krmí v těch dnech.

¹⁷Aga häda neile, kes on lapseootel, ja neile, kes imetavad neil päevil!

¹⁸Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě.

¹⁸Aga palvetage, et see ei juhtuks talvel,

¹⁹Neboť budou ti dnové plní takového soužení, jakéhož nebylo od počátku stvoření, kteréž Bůh stvořil, až dosavad, aniž potom bude.

¹⁹sest need on ahistuse päevad, milliseid pole olnud loomise algusest, mille Jumal on loonud, kuni praeguse ajani, ega tulegi enam.

²⁰A byť neukrátil Pán těch dnů, nebyl by spasen žádný člověk. Ale pro vyvolené, kteréž vyvolil, ukrátil těch dnů.

²⁰Ja kui Issand ei oleks nende päevade arvu kahandanud, siis ei pääseks ükski, kuid valitute pärast, keda tema on ära valinud, on ta kahandanud neid päevi.

²¹A tehdáž řekl-li by vám kdo: Aj teď jest Kristus, aneb, aj tamto, nevěřte.

²¹Ja kui siis keegi ütleb teile: 'Ennäe, Kristus on siin! Ennäe, seal!', ärge uskuge,

²²Neboť povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a budou činiti divy a zázraky k svedení, by možné bylo, také i vyvolených.

²²sest tõuseb valekristusi ja valeprohveteid ja need pakuvad tunnustähti ja imetähti, et kui võimalik, eksitada ka valituid.

²³Vy pak šetřte se. Aj, předpověděl jsem vám všecko.

²³Aga teie vaadake: mina olen teile kõik ette öelnud!

²⁴V těch pak dnech, po soužení tom, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého.

²⁴Kuid neil päevil pärast seda ahistust pimeneb päike ja kuu ei anna oma kuma

²⁵A hvězdy nebeské budou padati, a moci, které jsou na nebi, pohnou se.

²⁵ning tähed on taevast kukkumas ja taeva vägesid kõigutatakse.

²⁶A tehdážť uzří Syna člověka, an se béře v oblacích s mocí velikou a s slavou.

²⁶Ja siis nähakse Inimese Poega tulevat pilvedes suure väe ja kirkusega.

²⁷I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

²⁷Ja siis ta läkitab inglid ja kogub kokku oma valitud neljast tuulest, maa äärest taeva ääreni.

²⁸Od fíku pak učte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a vypučí se listí, znáte, že blízko jest léto.

²⁸Ent viigipuust õppige võrdumit: kui selle okstele tärkavad noored võrsed ja ajavad lehti, siis te tunnete ära, et suvi on lähedal -

²⁹Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest a ve dveřích království Boží.

²⁹nõnda ka teie, kui te näete seda kõike sündivat, tundke ära, et tema on lähedal, ukse taga.

³⁰Amen pravím vám, žeť nepomine pokolení toto, až se tyto všecky věci stanou.

³⁰Tõesti, ma ütlen teile, see sugupõlv ei kao, enne kui kõik see on sündinud.

³¹Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³¹Taevas ja maa hävivad, aga minu sõnad ei hävi!

³²Ale o tom dni a hodině žádný neví, ani andělé, jenž jsou v nebesích, ani Syn, jediné sám Otec.

³²Seda päeva või tundi ei tea aga keegi, ei inglidki taevas ega Poeg, ainult Isa üksi.

³³Vizte, bděte a modlte se; nebo nevíte, kdy bude ten čas.

³³Vaadake ette, valvake, sest teie ei tea, millal see aeg on käes!

³⁴Syn člověka zajisté jest jako člověk, kterýž daleko odšel, opustiv dům svůj, a poručiv služebníkům svým vladařství, a jednomu každému práci jeho, vrátnému přikázal, aby bděl.

³⁴Nii nagu inimene, kes reisis võõrsile ja jättis oma maja, andes sulastele meelevalla, igaühele tema töö, ja uksehoidjal käskides valvata,

³⁵Protož bděte; nebo nevíte, kdy Pán domu přijde, u večer-li, čili o půlnoci, čili když kohouti zpívají, čili ráno;

³⁵nõnda valvake nüüd, sest te ei tea, millal majaisand tuleb, kas õhtul või keskööl või kukelaulu ajal või varahommikul,

³⁶Aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.

³⁶et ta äkitselt tulles ei leiaks teid magamas.

³⁷A cožť vám pravím, všechněmť pravím: Bděte.

³⁷Aga mida ma ütlen teile, ütlen kõigile: Valvake!'