¹A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podle moře.

¹Sel päeval läks Jeesus kodunt välja ja istus järve äärde.

²I sešli se k němu zástupové mnozí, takže vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.

²Ja tema juurde kogunes suur rahvahulk, nii et ta pidi astuma paati ning sinna istuma. Kõik rahvas seisis kaldal

³I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

³ja tema rääkis neile palju asju tähendamissõnadega. Ta ütles:'Vaata, külvaja läks välja külvama.

⁴A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.

⁴Ja külvamisel pudenes osa seemet tee äärde ning linnud tulid ja nokkisid selle.

⁵Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.

⁵Aga osa kukkus kivisele maale, kus sel polnud palju mulda, ja see tärkas kohe, sest sel polnud sügavat mulda.

⁶Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.

⁶Ent päikese tõustes see närtsis ja kuivas ära, sest sel polnud juurt.

⁷Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.

⁷Osa seemet kukkus ohakate sekka ning ohakad sirgusid ja lämmatasid selle.

⁸A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.

⁸Aga osa kukkus heasse mulda ning kandis vilja, mõni sada, mõni kuuskümmend, mõni kolmkümmend seemet.

⁹Kdo má uši k slyšení, slyš.

⁹Kel kõrvad on, kuulgu!'

¹⁰Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?

¹⁰Jüngrid astusid Jeesuse juurde ning küsisid temalt: 'Miks sa räägid neile tähendamissõnadega?'

¹¹On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.

¹¹Ja Jeesus kostis: 'Teile on antud mõista taevariigi saladusi, neile aga ei ole,

¹²(Nebo kdož má, bude jemu dáno a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.)

¹²sest kellel on, sellele antakse, ja tal on rohkem kui küllalt, aga kellel ei ole, sellelt võetakse ära seegi, mis tal on.

¹³Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce nevidí, a slyšíce neslyší, ani rozumějí.

¹³Ma räägin neile tähendamissõnadega sellepärast, et nad vaadates ei näe ja kuuldes ei kuule ega mõista.

¹⁴A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Ušima uslyšíte, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, ale neuzříte.

¹⁴Ja nende kohta läheb täide Jesaja ennustus, mis ütleb: 'Kuuldes te kuulete ega mõista, vaadates vaatate ega näe.

¹⁵Nebo ztučnělo jest srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli a oči své zamhouřili, aby snad někdy neuzřeli očima a ušima neslyšeli a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, a já abych jich neuzdravil.

¹⁵Sest selle rahva süda on kalestunud ja nad kuulevad kõrvadega raskesti ja sulevad oma silmad, et nad silmadega ei näeks ja kõrvadega ei kuuleks, et nad südamega ei mõistaks ega pöörduks, et ma võiksin neid parandada.'

¹⁶Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.

¹⁶Õndsad on aga teie silmad, et need näevad, ja teie kõrvad, et need kuulevad.

¹⁷Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti to, což vy slyšíte, a neslyšeli.

¹⁷Sest tõesti, ma ütlen teile, palju prohveteid ja õigeid on ihaldanud näha, mida teie näete, ega ole näinud, ja kuulda, mida teie kuulete, ega ole kuulnud.

¹⁸Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.

¹⁸Kuulge nüüd külvaja tähendamissõna tähendust.

¹⁹Každý, kdož slyší slovo království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podle cesty vsát jest.

¹⁹Igaühe juurde, kes sõna Kuningriigist kuuleb, ent ei mõista, tuleb kuri ning riisub külvatu ta südamest. See on tee äärde külvatu.

²⁰Ale v skalnatou zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.

²⁰Mis kivisele maale külvati, on see, kes sõna kuuleb ja selle kohe rõõmuga vastu võtab,

²¹Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází soužení nebo protivenství pro slovo, hned se horší.

²¹aga tal enesel pole juurt, vaid ta on heitlik - kui teda sõna pärast hakatakse rõhuma või taga kiusama, laseb ta end kohe eksitada.

²²Ale mezi trní vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo Boží, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá učiněno bez užitku.

²²Ohakate sekka külvatu on see, kes sõna küll kuuleb, ent selle ajastu muretsemised ja rikkuse petlik ahvatlus lämmatavad sõna ning see jääb viljatuks.

²³V dobrou pak zemi vsátý, ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, i ovoce nese a vydává, některé zajisté stý, a jiné šedesátý, jiné pak třidcátý.

²³Heasse mulda külvatu on aga see, kes sõna kuuleb ja mõistab ning siis ka vilja kannab: mõni saja-, mõni kuuekümne-, mõni aga kolmekümnekordselt.'

²⁴Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.

²⁴Jeesus kõneles neile veel teise tähendamissõna: 'Taevariik on inimese sarnane, kes külvas oma põllule head seemet.

²⁵Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho a nasál koukole mezi pšenici a odšel.

²⁵Aga inimeste magades tuli ta vaenlane ja külvas raiheina nisu sekka ning läks minema.

²⁶A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.

²⁶Kui nüüd oras tärkas ja looma hakkas, tuli ka raihein nähtavale.

²⁷I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, všaks dobrého semene nasál na poli svém, kdeže se pak vzal koukol?

²⁷Peremehe sulased astusid ta juurde ja ütlesid talle: 'Isand, eks sa külvanud head seemet oma põllule, kust nüüd tuleb sinna raihein?'

²⁸A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž, tedy půjdeme a vytrháme jej?

²⁸Tema lausus neile: 'See on vihamehe töö.' Siis küsisid sulased temalt: 'Kas sa tahad, et me läheme ning selle kokku korjame?'

²⁹On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.

²⁹Ei, vastas tema, sest muidu te kisuksite raiheina korjates üles ka nisu.

³⁰Nechte, ať obé spolu roste až do žni. A v čas žni dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.

³⁰Laske mõlemaid ühtmoodi kasvada lõikuseni ja lõikuse ajal ma ütlen lõikajaile: 'Koguge esmalt raihein ja siduge kimpu põletamiseks, nisu aga pange kokku mu aita!''

³¹Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.

³¹Jeesus kõneles neile veel teise tähendamissõna: 'Taevariik on sinepiivakese sarnane, mille inimene võttis ja külvas oma põllule.

³²Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak vzroste, větší jest všech bylin, a bývá strom, takže ptactvo nebeské přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.

³²See on küll väiksem kõigist seemneist, ent kui taim kasvab, siis on see suurim aias ja saab puuks, nii et taeva linnud tulevad ja pesitsevad selle okstel.'

³³Jiné podobenství mluvil jim, řka: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.

³³Ta rääkis neile veel ühe tähendamissõna: 'Taevariik on haputaigna sarnane, mille naine võttis ja segas kolme vaka jahu sekka, kuni kõik läks hapnema.'

³⁴Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,

³⁴Seda kõike rääkis Jeesus rahvahulkadele tähendamissõnades ja ilma tähendamissõnata ei rääkinud ta neile midagi,

³⁵Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.

³⁵et läheks täide, mis on üteldud prohveti kaudu: 'Ma avan oma suu tähendamissõnadeks, kuulutan, mis on olnud peidus maailma rajamisest peale.'

³⁶Tedy rozpustiv zástupy, šel do domu Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.

³⁶Siis laskis Jeesus rahvahulgad ära minna ja tuli koju. Ja ta jüngrid astusid ta juurde ning ütlesid: 'Seleta meile tähendamissõna raiheinast!'

³⁷On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jestiť Syn člověka.

³⁷Ja tema kostis: 'Hea seemne külvaja on Inimese Poeg.

³⁸A pole jest tento svět, dobré pak símě jsouť synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.

³⁸Põld on maailm, hea seeme Kuningriigi pojad, raiheinad aga kurja pojad.

³⁹A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, ale žeň jest skonání světa, a ženci jsou andělé.

³⁹Ent vihamees, kes neid külvab, on kurat. Lõikus on ajastu lõpp, lõikajad on inglid.

⁴⁰Protož jakož vytrhávají koukol a ohněm spalují, takť bude při skonání světa tohoto.

⁴⁰Nii nagu nüüd raiheinad korjatakse ja tulega ära põletatakse, nõnda on ka selle ajastu lõpul.

⁴¹Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,

⁴¹Inimese Poeg läkitab oma inglid ja need korjavad tema Kuningriigist kõik pahanduse- ja ülekohtutegijad

⁴²A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

⁴²ja viskavad nad tuleahju: seal on ulgumine ja hammaste kiristamine.

⁴³A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.

⁴³Siis säravad õiged nagu päike oma Isa Kuningriigis. Kel kõrvad on, kuulgu!

⁴⁴Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí pro něj odejde a prodá všecko, což má, a koupí pole to.

⁴⁴Taevariik on põllusse peidetud aarde sarnane, mille inimene leidis ja peitis jälle. Ta läks rõõmuga ja müüs ära kõik, mis tal oli, ning ostis selle põllu.

⁴⁵Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu dobrých perel.

⁴⁵Veel on taevariik kaupmehe sarnane, kes otsis ilusaid pärleid.

⁴⁶Kterýž nalezna jednu velmi drahou perlu, odšel a prodal všecko, což měl, a koupil ji.

⁴⁶Kui ta siis leidis ühe eriti hinnalise pärli, läks ta ja müüs maha kõik, mis tal oli, ning ostis selle.

⁴⁷Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře a ze všelikého plodu shromažďující;

⁴⁷Veel on taevariik nooda sarnane, mis heideti merre ja mis vedas kokku igasuguseid kalu.

⁴⁸Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, v nádoby své, a což bylo zlého, preč zamítali.

⁴⁸Kui noot sai täis, veeti see rannale, istuti maha ja koguti head kalad korvidesse, halvad aga visati minema.

⁴⁹Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých,

⁴⁹Nõnda on ka selle ajastu lõpul: inglid tulevad ja eraldavad kurjad õigete keskelt

⁵⁰A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

⁵⁰ning viskavad nad tuleahju. Seal on ulgumine ja hammaste kiristamine.

⁵¹Potom dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.

⁵¹Kas te mõistate seda kõike?' Nad vastasid talle: 'Jah.'

⁵²On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.

⁵²Siis ta ütles neile: 'Sellepärast on iga kirjatundja, kes on õpetatud taevariigi jaoks, majaperemehe sarnane, kes oma varakambrist võtab välja uut ja vana.'

⁵³I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství tato, bral se odtud.

⁵³Ja sündis, et kui Jeesus oli need tähendamissõnad lõpetanud, lahkus ta sealt

⁵⁴A přišed do vlasti své, učil je v školách jejich, takže se velmi divili, řkouce: Odkud má tento moudrost tuto a moc tuto?

⁵⁴ja tuli oma kodukohta ning õpetas nende sünagoogis, nii et nad hämmastusid ja ütlesid: 'Kust on pärit tema tarkus ja vägevad teod?

⁵⁵Zdaliž tento není syn tesařův? a zdaliž matka jeho neslove Maria a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?

⁵⁵Eks ta ole see puusepa poeg? Eks tema ema hüüta Maarjaks ja ta vendi Jaakobuseks ja Joosepiks ja Siimonaks ja Juudaks?

⁵⁶A sestry jeho zdaliž také všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?

⁵⁶Ja eks ta õed ole kõik meie juures? Kust siis talle see kõik on tulnud?'

⁵⁷I zhoršili se na něm. A Ježíš řekl: Není prorok beze cti, než v své vlasti a v domu svém.

⁵⁷Ja nad põlastasid teda. Aga Jeesus ütles neile: 'Kuskil ei austata prohvetit vähem kui ta oma kodukohas ja oma majas.'

⁵⁸I neučinil tu mnoho divů, pro nevěru jejich.

⁵⁸Ja ta ei teinud seal kuigi palju vägevaid tegusid nende uskmatuse pärast.