¹A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,

¹Ja kui nad jõudsid Jeruusalemma lähedale ja tulid Betfage poole Õlimäele, siis läkitas Jeesus kaks jüngrit

²Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.

²ja ütles neile: 'Minge külla, mis on teie ees, ja kohe te leiate kinniseotud emaeesli ja sälu ta juures. Päästke need valla ning tooge mulle!

³A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.

³Ja kui keegi teile midagi ütleb, siis vastake: 'Issand vajab neid. Ta läkitab nad peatselt tagasi.'

⁴Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:

⁴Aga see on sündinud, et läheks täide, mida prohveti kaudu on räägitud:

⁵Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té oslice jhu podrobené.

⁵'Ütelge Siioni tütrele: Ennäe, su kuningas tuleb sulle tasane, istudes emaeesli seljas ja sälu seljas, kes on koormakandja looma varss.''

⁶I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakož jim přikázal Ježíš,

⁶Jüngrid läksid ja tegid just nõnda, nagu Jeesus neid oli käskinud:

⁷Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.

⁷tõid emaeesli ja sälu ning panid rõivad nende peale ja tema istus sinna.

⁸Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dříví sekali a metali na cestu.

⁸Tohutu rahvahulk aga laotas oma rõivad tee peale, teised raiusid oksi puudelt ja laotasid tee peale.

⁹A zástupové, kteříž napřed šli, i ti, kteříž nazad byli, volali, řkouce: Aj syn Davidův, Spasitel. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně; spasiž nás ty, kterýž jsi na výsostech.

⁹Rahvahulgad aga, kes käisid Jeesuse eel ja järel, hüüdsid: 'Hoosanna Taaveti Pojale! Õnnistatud olgu see, kes tuleb Issanda nimel! Hoosanna kõrgustes!'

¹⁰A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?

¹⁰Ja kui ta Jeruusalemma tuli, oli kogu linn ärevil: 'Kes selline on?'

¹¹Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.

¹¹Rahvahulgad ütlesid: 'Tema on see prohvet Jeesus Galilea Naatsaretist.'

¹²I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodavače a kupce z chrámu, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,

¹²Ja Jeesus tuli pühakotta ja ajas välja kõik, kes pühakojas müüsid ja ostsid, ning lükkas kummuli rahavahetajate lauad ja tuvimüüjate pingid.

¹³A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.

¹³Ja ta ütles neile: 'Kirjutatud on:Minu koda hüütagu palvekojaks, aga teie teete selle röövlikoopaks!'

¹⁴I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, i uzdravil je.

¹⁴Pühakojas astus ta juurde pimedaid ja jalutuid ning ta tegi nad terveks.

¹⁵Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví : Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.

¹⁵Kui ülempreestrid ja kirjatundjad nägid imesid, mida Jeesus tegi, ning poisse, kes pühakojas hüüdsid: 'Hoosanna Taaveti Pojale!', siis nende meel läks pahaseks

¹⁶A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, jenž prsí požívají, dokonal jsi chválu?

¹⁶ja nad ütlesid talle: 'Kas sa kuuled, mida nad ütlevad?' Jeesus ütles neile: 'Kuulen küll! Kas te pole kunagi lugenud: Sa oled valmistanud kiitust väetite laste ja imikute suust?'

¹⁷A opustiv je, šel ven z města do Betany a tu zůstal.

¹⁷Ja ta jättis nad sinnapaika ning läks välja Betaaniasse ja ööbis seal.

¹⁸Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.

¹⁸Aga varahommikul linna tagasi tulles tundis Jeesus nälga,

¹⁹A vida jeden fíkový strom podle cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než listí toliko. I dí tomu stromu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I usechl jest hned fík ten.

¹⁹ja kui ta nägi ühte viigipuud tee kõrval, läks ta selle juurde, ent ei leidnud muud kui lehti. Ja ta ütles sellele: 'Ei tule sinust enam iialgi vilja!' Ja viigipuu kuivas otsekohe ära.

²⁰A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak jest ihned usechl fík ten!

²⁰Kui jüngrid seda nägid, ütlesid nad imestades: 'Kuidas see viigipuu nii otsekohe ära kuivas?'

²¹I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru, a nebudete-li pochybovati, netoliko to, co se stalo fíkovému dřevu, učiníte, a kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.

²¹Aga Jeesus vastas neile: 'Tõesti, ma ütlen teile, kui teil oleks usku ja te ei mõtleks kaksipidi, siis te ei teeks üksnes seda, mis juhtus viigipuule, vaid kui te sellele mäele ütleksite: 'Kerki ja kukuta end merre!', siis see sünniks.

²²A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.

²²Ja kõike, mida te iganes palves palute uskudes, seda te saate.'

²³A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo jest tobě tu moc dal?

²³Ja kui Jeesus oli pühakotta tulnud ja õpetas, astusid ülempreestrid ja rahvavanemad tema juurde ja ütlesid: 'Millise meelevallaga sa seda kõike teed? Ja kes on sulle andnud selle meelevalla?'

²⁴Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.

²⁴Aga Jeesus vastas neile: 'Ka mina küsin teilt ühte asja. Kui te mulle seda ütlete, siis ütlen minagi teile, millise meelevallaga mina seda kõike teen.

²⁵Křest Janův odkud jest byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?

²⁵Kust oli Johannese ristimine: kas taevast või inimestest?' Nemad arutlesid aga endamisi: 'Kui me ütleme, et taevast, siis ta ütleb meile: 'Miks te siis ei uskunud teda?'

²⁶Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni měli Jana za proroka.

²⁶Kui me aga ütleksime, et inimestest, siis tuleks meil karta rahvahulki, sest kõikide meelest oli Johannes prohvet.'

²⁷I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.

²⁷Nii nad vastasid Jeesusele: 'Meie ei tea.' Siis lausus ka tema neile: 'Ega minagi ütle teile, millise meelevallaga ma seda kõike teen.

²⁸Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.

²⁸Aga mis teie arvate? Inimesel oli kaks poega ja ta astus esimese juurde, öeldes: 'Poeg, mine täna tööle viinamäele!'

²⁹A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.

²⁹Kuid too kostis: 'Ei taha!', ent hiljem ta kahetses ja läks.

³⁰I přistoupiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. A nešel.

³⁰Siis astus isa teise juurde, öeldes sedasama, ent too vastas: 'Küll ma lähen, isand!', kuid ei läinud.

³¹Který z těch dvou učinil vůli otcovu? Řekli jemu: První. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.

³¹Kumb neist tegi isa tahtmist?' Nad ütlesid: 'Esimene.' Jeesus ütles neile: 'Tõesti, ma ütlen teile, tölnerid ja hoorad saavad enne teid Jumala riiki!

³²Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a neuvěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.

³²Sest kui Johannes tuli teie juurde õiguse teed näitama, siis te ei uskunud teda, kuid tölnerid ja hoorad uskusid. Teie nägite seda ja ometi ei kahetsenud hiljemgi, et teda uskuda.

³³Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.

³³Kuulge teist tähendamissõna! Oli inimene, majaisand, kes istutas viinamäe ja piiras selle aiaga ning õõnestas kaljusse surutõrre ja ehitas valvetorni. Siis ta andis selle rentnike kätte ja reisis võõrsile.

³⁴A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.

³⁴Kui saagiaeg lähenes, läkitas ta oma sulaseid rentnike juurde oma vilja vastu võtma.

³⁵Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.

³⁵Aga rentnikud võtsid ta sulased kinni, mõnda nad peksid, mõne tapsid, mõne aga viskasid kividega surnuks.

³⁶Opět poslal jiných služebníků více nežli prve. I učinili jim též.

³⁶Taas ta läkitas teisi sulaseid, rohkem kui esimesi, ja nad tegid nendega nõndasamuti.

³⁷Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ostýchati se budou syna mého.

³⁷Aga lõpuks ta läkitas nende juurde oma poja, mõeldes: 'Ehk nad häbenevad mu poega!'

³⁸Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a uvažme se v dědictví jeho.

³⁸Kuid rentnikud rääkisid poega nähes omavahel: 'Tema ongi see pärija! Läki, tapame ta ära ja tema pärandi saame meie!'

³⁹I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili.

³⁹Ja nad võtsid ta kinni ja viskasid viinamäelt välja ja tapsid ära.

⁴⁰Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?

⁴⁰Kui nüüd viinamäe isand tuleb, mida ta teeb nende rentnikega?'

⁴¹Řekli jemu: Zlé zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.

⁴¹Nad ütlesid talle: 'Ta hukkab need kurjad kurjal kombel ja annab viinamäe teiste rentnike kätte, kes annavad talle vilja õigel ajal.'

⁴²Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

⁴²Jeesus vastas neile: 'Kas te pole kunagi lugenud Kirjast: 'Kivi, mille ehitajad tunnistasid kõlbmatuks - seesama on saanud nurgakiviks. See tuli Issandalt ja on imeasi meie silmis.'

⁴³Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.

⁴³Seepärast ma ütlen teile: Jumala riik võetakse teie käest ära ja antakse sellele rahvale, kes ta vilja kannab.

⁴⁴A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.

⁴⁴[Ja kes selle kivi peale kukub, kukub end puruks, aga kelle peale iganes see kivi langeb, selle teeb see pihuks ja põrmuks.]'

⁴⁵A slyšavše přední kněží podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.

⁴⁵Kui ülempreestrid ja variserid seda Jeesuse tähendamissõna kuulsid, taipasid nad, et ta räägib seda nende kohta.

⁴⁶I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; neb ho měli za proroka.

⁴⁶Ja nad otsisid võimalust teda kinni võtta, kuid kartsid rahvahulki, sest need pidasid Jeesust prohvetiks.