¹I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:

¹Ja sündis, kui Jeesus oli kõik need kõned lõpetanud, et ta ütles oma jüngritele:

²Víte, že po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.

²'Te teate, et ülehomme on paasapüha ja Inimese Poeg antakse risti lüüa.'

³Tedy sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.

³Siis kogunesid ülempreestrid ja rahvavanemad ülempreester Kaifase kotta

⁴A radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.

⁴ja otsustasid Jeesuse kavalusega kinni võtta ja tappa.

⁵Ale pravili: Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.

⁵Nad ütlesid aga: 'Teda ei tohi kinni võtta pühade ajal, sest muidu hakkab rahvas mässama.'

⁶Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,

⁶Aga kui Jeesus oli Betaanias pidalitõbise Siimona majas,

⁷Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.

⁷astus ta juurde naine, kellel oli alabasternõu ülihinnalise salviga, ning valas salvi lauas istuva Jeesuse pea peale.

⁸A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?

⁸Jüngrite meel läks aga pahaseks seda nähes ja nad ütlesid: 'Milleks küll see raiskamine?

⁹Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.

⁹Selle oleks ju võinud müüa suure raha eest ja raha anda vaestele.'

¹⁰A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.

¹⁰Aga Jeesus ütles seda märgates neile: 'Miks te tülitate seda naist? Ta on teinud mulle kauni teo.

¹¹Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.

¹¹Vaeseid on teie juures ju alati, mind aga ei ole teil alati.

¹²Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.

¹²Sest seda salvi minu ihu peale kallates tegi tema seda minu matuseks.

¹³Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.

¹³Tõesti, ma ütlen teile, kus iganes kogu maailmas kuulutatakse evangeeliumi, kõneldakse ka tema mälestuseks sellest, mis ta on teinud.'

¹⁴Tedy odšed k předním kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,

¹⁴Siis läks Juudas Iskariot, üks neist kaheteistkümnest, ülempreestrite juurde

¹⁵Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti třidceti stříbrných.

¹⁵ja ütles: 'Mis te tahate mulle anda, kui ma tema teie kätte annan?' Nemad pakkusid talle kolmkümmend hõberaha.

¹⁶A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.

¹⁶Ja sellest alates otsis Juudas parajat hetke, et Jeesust ära anda.

¹⁷Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?

¹⁷Aga hapnemata leibade püha esimesel päeval astusid Jeesuse jüngrid ta juurde ja küsisid: 'Kuhu sa tahad, et me sulle paasa söömise valmistaksime?'

¹⁸On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.

¹⁸Tema ütles: 'Minge linna selle-ja-selle juurde ja öelge talle: 'Õpetaja ütleb: Minu aeg on lähedal, ma tahan sinu juures pidada paasasöömaaega oma jüngritega!''

¹⁹I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.

¹⁹Ja jüngrid tegid, nõnda nagu Jeesus neid oli käskinud, ja valmistasid paasasöömaaja.

²⁰A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.

²⁰Aga õhtul istus Jeesus lauda koos nende kaheteistkümnega.

²¹A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

²¹Ja kui nad sõid, ütles tema: 'Tõesti, ma ütlen teile, üks teie seast annab minu ära.'

²²I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?

²²Ja väga nukraks jäädes hakkasid nad järjestikku talle ütlema: 'Ega ometi mina see ole, Issand?'

²³On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.

²³Tema aga vastas: 'See, kes sööb minuga samast kausist, annabki minu ära.

²⁴Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.

²⁴Inimese Poeg läheb küll ära, nõnda nagu temast on kirjutatud, aga häda sellele inimesele, kes Inimese Poja ära annab! Sellele inimesele oleks parem, kui ta ei oleks sündinud.'

²⁵Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.

²⁵Aga Juudas, tema äraandja, kostis talle: 'Olen siis mina see, rabi?' Jeesus ütles talle: 'Need on sinu sõnad.'

²⁶A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.

²⁶Aga kui nad sõid, võttis Jeesus leiva, õnnistas ja murdis ja ütles jüngritele andes: 'Võtke, sööge, see on minu ihu!'

²⁷A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.

²⁷Ja ta võttis karika, tänas, andis selle neile ja ütles: 'Jooge kõik selle seest,

²⁸Neb to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.

²⁸sest see on minu lepinguveri, mis valatakse paljude eest pattude andeksandmiseks!

²⁹Ale pravímť vám, žeť nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.

²⁹Aga ma ütlen teile: Mina ei joo siitpeale sellest viinapuu viljast kuni päevani, mil ma joon koos teiega uut oma Isa riigis.'

³⁰A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

³⁰Ja kui nad olid laulnud kiituslaulu, läksid nad välja Õlimäele.

³¹Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.

³¹Siis ütles Jeesus neile: 'Teie kõik taganete minust täna öösel, sest kirjutatud on: Ma löön karjast, ja karja lambad pillutatakse laiali.

³²Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.

³²Kuid pärast oma ülesäratamist lähen ma teie eele Galileasse.'

³³Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.

³³Aga Peetrus kostis: 'Kui ka kõik taganevad sinust, ei tagane mina eluilmaski!'

³⁴Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.

³⁴Jeesus lausus talle: 'Tõesti, ma ütlen sulle, täna öösel, enne kui kukk laulab, salgad sina mu kolm korda ära.'

³⁵Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.

³⁵Peetrus ütles talle: 'Kui ma ka peaksin koos sinuga surema, mina ei salga sind mitte!' Samamoodi ütlesid ka kõik teised jüngrid.

³⁶Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.

³⁶Siis Jeesus tuli koos nendega paika, mida hüütakse Ketsemaniks, ja ütles jüngritele: 'Istuge siin, kuni ma lähen ja palvetan seal!'

³⁷A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.

³⁷Ja ta võttis enesega kaasa Peetruse ja kaks Sebedeuse poega ning muutus kurvaks ja tundis ahastust.

³⁸Tedy řekl jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.

³⁸Siis ta ütles neile: 'Mu hing on väga kurb surmani. Jääge siia ja valvake koos minuga!'

³⁹A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.

³⁹Ja ta läks pisut eemale, langes silmili maha ja palvetas: 'Minu Isa, kui see on võimalik, siis möödugu see karikas minust! Ometi ärgu sündigu nõnda, nagu mina tahan, vaid nii nagu sina!'

⁴⁰I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?

⁴⁰Ja Jeesus tuli jüngrite juurde ja leidis nad magamast ning ütles Peetrusele: 'Niisiis te ei jaksanud ühtainustki tundi koos minuga valvata?

⁴¹Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.

⁴¹Valvake ja palvetage, et te ei satuks kiusatusse! Vaim on küll valmis, aga liha on nõder.'

⁴²Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.

⁴²Ta läks teist korda ära ja palvetas: 'Minu Isa, kui see ei saa mööda minna nii, et ma sellest ei joo, siis sündigu sinu tahtmine!'

⁴³I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.

⁴³Ja kui ta tuli tagasi, leidis ta jüngrid taas magamast, sest nende silmad olid rasked unest.

⁴⁴A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.

⁴⁴Ja ta jättis nad sinna ning läks jälle ära ja palvetas kolmandat korda, lausudes uuesti needsamad sõnad.

⁴⁵Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.

⁴⁵Siis Jeesus tuli jüngrite juurde ja ütles neile: 'Teie aina magate ja puhkate! Vaata, tund on lähedal ja Inimese Poeg antakse patuste kätte!

⁴⁶Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.

⁴⁶Tõuske üles, läki! Ennäe, mu äraandja on lähedal!'

⁴⁷A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.

⁴⁷Ja kui Jeesus alles rääkis, ennäe, tuli Juudas, üks neist kaheteistkümnest, ja temaga oli kaasas suur rahvahulk mõõkade ja nuiadega, saadetud ülempreestrite ja rahvavanemate poolt.

⁴⁸Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.

⁴⁸Aga tema äraandja oli andnud neile tähise: 'See, kellele ma suud annan, ongi tema. Tema võtke kinni!'

⁴⁹A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.

⁴⁹Ja otsekohe astus Juudas Jeesuse juurde ja ütles: 'Tere, rabi!' ning andis talle suud.

⁵⁰I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.

⁵⁰Aga Jeesus ütles talle: 'Sõber, milleks sa siin oled?' Siis nad astusid Jeesuse juurde, panid käed tema külge ja võtsid ta kinni.

⁵¹A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.

⁵¹Ja ennäe, üks Jeesuse kaaslastest sirutas käe ja tõmbas tupest oma mõõga ja lõi ülempreestri sulast ning raius ta kõrva ära.

⁵²Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.

⁵²Siis ütles Jeesus talle: 'Pista oma mõõk tuppe tagasi, sest kõik, kes mõõga tõmbavad, mõõga läbi hukkuvad!

⁵³Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?

⁵³Kas sa arvad, et ma ei või oma Isa paluda, ja ta saadaks mu käsutusse praegu rohkem kui kaksteist leegioni ingleid?

⁵⁴Ale kterak by se pak naplnila Písma, kteráž svědčí, že tak musí býti?

⁵⁴Aga kuidas siis saaksid täide minna kirjad, et see nõnda peab sündima?'

⁵⁵V tu hodinu řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.

⁵⁵Sel tunnil ütles Jeesus rahvahulgale: 'Kas te olete nagu teeröövli kallale tulnud mõõkade ja nuiadega mind kinni võtma? Ma olen päevast päeva istunud pühakojas õpetamas ja te ei ole mind vangistanud!'

⁵⁶Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

⁵⁶Aga see kõik on sündinud, et prohvetite kirjad läheksid täide. Siis põgenesid kõik jüngrid, jättes tema maha.

⁵⁷A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.

⁵⁷Aga Jeesuse vangistajad viisid ta ülempreester Kaifase juurde, kuhu olid kogunenud kirjatundjad ja vanemad.

⁵⁸Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.

⁵⁸Peetrus järgnes talle eemalt kuni ülempreestri õueni, läks sisse ja istus maha teenijate juurde, et näha, kuidas asi lõpeb.

⁵⁹Přední pak kněží a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,

⁵⁹Aga ülempreestrid ja terve Suurkohus otsisid valetunnistust Jeesuse vastu, et teda surmata,

⁶⁰I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli dva falešní svědkové,

⁶⁰ent ei leidnud, kuigi palju valetunnistajaid astus ette. Viimaks aga astusid ette kaks,

⁶¹A řekli: Tento jest pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.

⁶¹kes ütlesid: 'Tema on lausunud: 'Ma võin Jumala templi lammutada ja kolme päevaga üles ehitada.''

⁶²A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?

⁶²Siis ülempreester tõusis püsti ja ütles Jeesusele: 'Kas sa ei vasta midagi selle kohta, mida need sinu vastu tunnistavad?'

⁶³Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?

⁶³Aga Jeesus vaikis. Ja ülempreester ütles talle: 'Ma vannutan sind elava Jumala ees, et sa meile ütleksid, kas sina oled Messias, Jumala Poeg?'

⁶⁴Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.

⁶⁴Jeesus vastas talle: 'Need on sinu sõnad. Ometi ütlen mina teile: Siitpeale te näete Inimese Poja istuvat Väe paremal käel ja tulevat taeva pilvedel.'

⁶⁵Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.

⁶⁵Siis ülempreester käristas oma rõivad lõhki ja ütles: 'Ta on teotanud pühadust! Mis tunnistajaid meil veel on vaja! Vaata, nüüd te olete ise kuulnud pühaduseteotust!

⁶⁶Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.

⁶⁶Mis teie arvate?' Aga nemad kostsid: 'Tal on surmasüü!'

⁶⁷Tedy plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,

⁶⁷Siis nad sülitasid Jeesusele näkku ja peksid teda rusikatega, mõned aga lõid teda kepiga

⁶⁸Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?

⁶⁸ja ütlesid: 'Ütle meile prohveti viisil, Messias, kes see on, kes sind lõi?'

⁶⁹Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.

⁶⁹Peetrus istus aga väljas õuel. Ja ta juurde astus üks teenijatüdruk ja ütles: 'Ka sina olid galilealase Jeesusega.'

⁷⁰On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.

⁷⁰Aga tema salgas kõigi ees: 'Ma ei mõista, mida sa räägid!'

⁷¹A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.

⁷¹Kui ta läks aga värava poole, nägi teda teine teenijatüdruk ja ütles neile, kes seal olid: 'Tema oli naatsaretlase Jeesusega.'

⁷²A on opět zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.

⁷²Ja taas salgas ta vandega: 'Ma ei tunne seda inimest!'

⁷³A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.

⁷³Üsna varsti ütlesid aga sealviibijad Peetrusele ligi astudes: 'Tõesti, ka sina oled üks nende seast, sest su kõneviiski annab su ära.'

⁷⁴Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.

⁷⁴Siis hakkas ta hirmsasti sajatama ja vanduma: 'Ma ei tunne seda inimest!' Ja kohe laulis kukk

⁷⁵I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.

⁷⁵ja Peetrusele tuli meelde, mis Jeesus oli öelnud: 'Enne kui kukk laulab, salgad sina minu kolm korda ära.' Ja sealt lahkudes puhkes ta kibedasti nutma.