¹Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.

¹Aga kui Jeesus nägi rahvahulki, läks ta üles mäele ja istus sinna maha, ja kui jüngrid olid tema ümber kogunenud,

²I otevřev ústa svá, učil je, řka:

²avas ta oma suu ja õpetas neid:

³Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.

³'Õndsad on need, kes on vaimus vaesed, sest nende päralt on taevariik.

⁴Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.

⁴Õndsad on kurvad, sest neid lohutatakse.

⁵Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.

⁵Õndsad on tasased, sest nemad pärivad maa.

⁶Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.

⁶Õndsad on need, kellel on nälg ja janu õiguse järele, sest nemad saavad küllaga.

⁷Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.

⁷Õndsad on halastajad, sest nende peale halastatakse.

⁸Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.

⁸Õndsad on puhtad südamelt, sest nemad näevad Jumalat.

⁹Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.

⁹Õndsad on rahutegijad, sest neid hüütakse Jumala lasteks.

¹⁰Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.

¹⁰Õndsad on need, keda õiguse pärast taga kiusatakse, sest nende päralt on taevariik.

¹¹Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.

¹¹Õndsad olete teie, kui teid minu pärast laimatakse ja taga kiusatakse ja teist valega kõiksugust kurja räägitakse.

¹²Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.

¹²Olge rõõmsad ja hõisake, sest teie palk on suur taevas! Just samamoodi on taga kiusatud ka prohveteid enne teid.

¹³Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.

¹³Teie olete maa sool. Aga kui sool läheb läägeks, millega saab siis teha seda soolaseks? Ei see kõlba enam millekski muuks kui visata inimeste jalgade tallata.

¹⁴Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.

¹⁴Teie olete maailma valgus. Ei saa jääda märkamatuks linn, mis on mäe otsas.

¹⁵Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.

¹⁵Ega süüdata ka lampi ja panda vaka alla, vaid lambijalale, nii et selle valgus paistab kõigile majasolijatele.

¹⁶Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.

¹⁶Nõnda paistku teiegi valgus inimestele, et nad teie häid tegusid nähes ülistaksid teie Isa, kes on taevas.

¹⁷Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.

¹⁷Ärge arvake, et ma olen tulnud Seadust või Prohveteid tühistama. Ma ei ole tulnud neid tühistama, vaid täitma.

¹⁸Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.

¹⁸Tõesti, ma ütlen teile, ükski täpp ja ükski kriips ei kao Seadusest seni, kuni taevas ja maa püsivad, kuni kõik, mis sündima peab, on sündinud.

¹⁹Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

¹⁹Seda, kes iganes nendest käskudest ka kõige pisema tühistab ja teisi sedasama tegema õpetab, hüütakse kõige pisemaks taevariigis. Kes aga selle järgi teeb ja õpetab, seda hüütakse suureks taevariigis.

²⁰Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.

²⁰Sest ma ütlen teile: Kui teie õigus ei ole märksa suurem kui kirjatundjate ja variseride oma, siis te ei saa taevariiki!

²¹Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.

²¹Te olete kuulnud, et muistsele põlvele on öeldud: Sa ei tohi tappa! ja igaüks, kes tapab, peab minema kohtu alla.

²²Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.

²²Aga mina ütlen teile: Igaüks, kes oma venna peale vihastab, peab minema kohtu alla, kes aga oma vennale ütleb: 'Tola!', peab minema ülemkohtu alla, kes aga ütleb: 'Sina jäle!', peab minema tulepõrgusse.

²³Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,

²³Kui sa nüüd oma ohvriandi altarile tood ja sulle tuleb meelde, et su vennal on midagi sinu vastu,

²⁴Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.

²⁴siis jäta oma and altari ette ja mine lepi esmalt ära oma vennaga ja alles siis tule ja too oma and!

²⁵Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.

²⁵Ole varmalt järeleandlik oma vastasele, kuni sa oled temaga teel, et sinu vastane sind ei annaks kohtuniku kätte ja kohtunik kohtuteenri kätte ja sind ei heidetaks vangi!

²⁶Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.

²⁶Tõesti, ma ütlen sulle, sa ei pääse sealt enne välja, kui oled tagasi maksnud viimsegi veeringu.

²⁷Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.

²⁷Te olete kuulnud, et on öeldud: Sa ei tohi abielu rikkuda!

²⁸Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.

²⁸Aga mina ütlen teile: Igaüks, kes naise peale vaatab teda himustades, on oma südames temaga juba abielu rikkunud.

²⁹Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.

²⁹Kui aga su parem silm ajab sind patustama, siis kisu ta välja ja heida minema, sest sulle on kasulikum kaotada üks osa oma kehast kui lasta kogu keha heita põrgusse.

³⁰A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.

³⁰Ja kui su parem käsi ajab sind patustama, siis raiu ta maha ja heida minema, sest sulle on kasulikum kaotada üks osa oma kehast kui lasta kogu kehal minna põrgusse.

³¹Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.

³¹Seaduses on öeldud: Mees, kes oma naise minema ajab, andku talle lahutuskiri!

³²Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.

³²Aga mina ütlen teile: Igaüks, kes oma naise muul põhjusel kui liiderdamise pärast minema ajab, teeb oma naisest abielurikkuja, ja kes iganes võtab minema aetud naise, rikub abielu.

³³Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.

³³Veel olete kuulnud, et muistsele põlvele on öeldud: 'Sa ei tohi valet vanduda!' ja 'Issandale antud vandeid tuleb pidada!'

³⁴Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,

³⁴Aga mina ütlen teile: Ärge vanduge üldse, ei taeva juures, sest see on Jumala troon,

³⁵Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.

³⁵ega maa juures, sest see on tema jalgealune järg, ega Jeruusalemma juures, sest see on suure Kuninga linn!

³⁶Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.

³⁶Ära vannu ka oma pea juures, sest ise ei saa sa ühtegi juuksekarva valgeks või mustaks teha!

³⁷Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.

³⁷Iga teie 'jah' olgu 'jah' ja iga 'ei' olgu 'ei', aga mis üle selle, see on kurjast.

³⁸Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.

³⁸Te olete kuulnud, et on öeldud: Silm silma ja hammas hamba vastu!

³⁹Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.

³⁹Aga mina ütlen teile: Ärge pange vastu inimesele, kes teile kurja teeb, vaid kui keegi lööb sulle vastu paremat põske, keera talle ka teine ette!

⁴⁰A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.

⁴⁰Ja sellele, kes tahab sinuga kohut käia ning võtta su särki - jäta talle ka kuub!

⁴¹A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.

⁴¹Ja kui keegi sunnib sind käima ühe miili, mine temaga kaks!

⁴²A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.

⁴²Anna sellele, kes sinult palub, ja ära pööra selga sellele, kes sinult tahab laenata!

⁴³Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.

⁴³Te olete kuulnud, et on öeldud: Armasta oma ligimest ja vihka oma vaenlast!

⁴⁴Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,

⁴⁴Aga mina ütlen teile: Armastage oma vaenlasi ja palvetage nende eest, kes teid taga kiusavad,

⁴⁵Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.

⁴⁵et te saaksite oma taevase Isa lasteks - tema laseb ju oma päikest tõusta kurjade ja heade üle ning vihma sadada õigete ja ülekohtuste peale!

⁴⁶Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?

⁴⁶Sest kui te armastate neid, kes teid armastavad, mis palka te saate? Eks tölneridki tee sedasama?

⁴⁷A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.

⁴⁷Ja kui te üksnes vendi tervitate, mida erilist te siis teete? Eks paganadki tee sedasama?

⁴⁸Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.

⁴⁸Teie olge siis täiuslikud, nõnda nagu teie taevane Isa on täiuslik!