¹Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnů Jotama, Achasa a Ezechiáše králů Judských, kteréž u vidění slyšel o Samaří a Jeruzalému.

¹Issanda sõna, mis tuli Miikale, moorastlasele, Juuda kuningate Jootami, Aahase ja Hiskija päevil, ta nägemus Samaaria ja Jeruusalemma kohta:

²Slyšte všickni lidé napořád, pozoruj země, i což na ní jest, a nechť jest Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník z chrámu svatosti své.

²'Kuulge, kõik rahvad, pane tähele, maa ja kõik, mis seda täidab! Olgu Issand Jumal tunnistajaks teie vastu, Issand oma pühast templist!

³Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupě, šlapati bude po vysokostech země.

³Sest vaata, Issand tuleb välja oma asupaigast, astub alla ja kõnnib maa kõrgendikel.

⁴I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohně, a jako vody mající spád dolů,

⁴Mäed sulavad tema all ja orud lõhenevad otsekui vaha tule paistel, otsekui järsakult alla voolav vesi.

⁵A to všecko pro Jákobovo zpronevěření, a pro hříchy domu Izraelského. Kdo jest příčina zpronevěření Jákobova? Zdali ne Samaří? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém?

⁵Jaakobi üleastumise pärast ja Iisraeli soo pattude pärast sünnib see kõik. Kes on süüdi Jaakobi üleastumises? Kas mitte Samaaria? Ja kellelt on Juuda ohvrikünkad? Kas mitte Jeruusalemmalt?

⁶Protož obrátím Samaří v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji.

⁶Sellepärast teen ma Samaaria kivikangruks väljal, viinamäe istutusmaaks, veeretan ta kivid orgu ja paljastan ta alusmüürid.

⁷A všecky rytiny její ztlučeny budou, i všickni darové její ohněm spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevěstčí toho nashromáždila, protož se zase ke mzdě nevěstčí to navrátí.

⁷Kõik ta nikerdatud kujud lüüakse katki, kogu ta hoorapalk põletatakse tulega ja ma hävitan kõik ta ebajumalad; sest ta on kogunud need hoorapalgast ja hoorapalgaks saavad need jälle.

⁸Nad čímž kvíliti a naříkati budu, chodě svlečený a nahý, vydám se v naříkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,

⁸Sellepärast pean ma kaeblema ja ulguma, käima paljajalu ja alasti, pean ulguma nagu ðaakal ja leinama nagu jaanalind.

⁹Proto že zneduživěla od ran svých, a že přišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bráně lidu mého, až do Jeruzaléma.

⁹Sest tema haav on ravimatu. Jah, see on jõudnud Juudani, ulatub mu rahva väravani, lausa Jeruusalemmani.

¹⁰Neoznamujtež v Gát, aniž hned plačte; v domě Ofra v prachu se válej.

¹⁰Ärge kuulutage Gatis, ärge nutke valjusti, püherdage põrmus Beet-Afras!

¹¹Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeť ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.

¹¹Minge ära, Saafiri elanikud, alasti ja häbis, Saanani asukad ei lähe välja: Beet-Haeselis on kurtmine, teilt võetakse püsi.

¹²Bude, pravím, bolestiti pro dobré věci obyvatelkyně Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské.

¹²Jah, Maaroti elanikud ootavad õnne, aga Issandalt tuleb õnnetus Jeruusalemma väravasse.

¹³Zapřáhni do vozu rychlé koně, obyvatelkyně Lachis, kteráž jsi původ hřícha dceři Sionské; nebo v tobě nalezena jsou přestoupení Izraelova.

¹³Rakendage hobused vankri ette, Laakise elanikud! Siin oli Siioni tütre patu algus, sest sinus peitusid Iisraeli üleastumised.

¹⁴Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské.

¹⁴Sellepärast tuleb sul anda lahkumisand Mooreset-Gatile. Aksibi kojad on pettumuseks Iisraeli kuningaile.

¹⁵Ó obyvatelkyně Maresa, i toběť tudíž přivedu dědice; až do Adulam přijde, k slávě Izraelské.

¹⁵Ma toon su vastu vallutaja, Maaresa elanik! Adullamini jõuab Iisraeli auhiilgus.

¹⁶Učiniž sobě lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšiř lysinu svou jako orlice, nebo stěhují se od tebe.

¹⁶Lõika juuksed ära ja aja pea kiilaks oma hellitatud laste pärast! Aja oma pea laialt paljaks nagu on raisakotkal, sest nad viiakse su juurest vangi!