¹Chóre pak syn Izarův, syna Kahat z pokolení Léví, vytrhl se z jiných, tolikéž Dátan a Abiron, synové Eliabovi, také Hon, syn Feletův, z synů Rubenových,

¹Aga Korah, Jishari poeg, kes oli Leevi poja Kehati poeg, ja Daatan ja Abiram, Eliabi pojad, ja Oon, Peleti poeg Ruubeni poegadest, võtsid kätte

²A povstali proti Mojžíšovi, i jiných mužů z synů Izraelských dvě stě a padesáte, knížata shromáždění, kteříž svoláváni byli do rady, muži slovoutní.

²ja tõusid üles Moosese palge ees, nõndasamuti kakssada viiskümmend meest Iisraeli lastest, koguduse vürstid, kogudusest kutsutud nimekad mehed,

³A sebravše se proti Mojžíšovi a proti Aronovi, řekli jim: Příliště to již na vás; všecko zajisté množství toto, všickni tito svatí jsou, a u prostřed nich jest Hospodin. Pročež se tedy vyzdvihujete nad shromážděním Hospodinovým?

³ja nad kogunesid Moosese ja Aaroni vastu ning ütlesid neile: 'Nüüd on küllalt! Sest terve kogudus - nad kõik on pühad ja Issand on nende keskel! Mispärast tõstate siis teie endid Issanda koguduse üle?'

⁴To když uslyšel Mojžíš, padl na tvář svou,

⁴Kui Mooses seda kuulis, siis ta heitis silmili maha

⁵A mluvil k Chóre a ke vší rotě jeho, řka: Ráno ukáže Hospodin, kdo jsou jeho, a kdo jest svatý, i kdo před něj předstupovati má; nebo kohožkoli vyvolil, tomu rozkáže přistoupiti k sobě.

⁵ja rääkis Korahi ning kogu ta jõuguga, öeldes: 'Homme ilmutab Issand, kes on tema oma, kes on püha ja keda ta laseb enesele ligineda. Kelle ta välja valib, seda ta laseb enesele ligineda.

⁶Toto učiňte: Vezměte sobě kadidlnice, ty Chóre i všecko shromáždění tvé,

⁶Tehke nõnda: võtke enestele suitsutuspannid, Korah ja kogu ta jõuk,

⁷A naklaďte do nich uhlí, a vložte na ně kadidla před Hospodinem zítra; i stane se, že kohožkoli vyvolí Hospodin, ten bude svatý. Příliště to již na vás, synové Léví.

⁷tehke neisse tuli ja pange homme nende peale suitsutusrohtu Issanda ees; siis on see mees, kelle Issand välja valib, püha! Nüüd on sellest küllalt, Leevi pojad!'

⁸I řekl Mojžíš k Chóre: Slyšte, prosím, synové Léví.

⁸Ja Mooses ütles Korahile: 'Kuulge ometi, Leevi pojad!

⁹Zdaliž málo vám to jest, že vás oddělil Bůh Izraelský ode všeho množství Izraelského, a rozkázal vám přistupovati k sobě, abyste vykonávali službu příbytku Hospodinova, a abyste stáli před shromážděním, a sloužili jim,

⁹Ons teil vähe sellest, et Iisraeli Jumal teid on eraldanud Iisraeli kogudusest, lastes teid enesele ligineda, toimetama Issanda elamu teenistust ja seisma koguduse ees, et seda teenida?

¹⁰A vzal tě sobě, a všecky bratří tvé syny Léví s tebou, a že ještě přes to i kněžství hledáte?

¹⁰Ta on lasknud ligineda sind ja kõiki su vendi, Leevi poegi, koos sinuga. Ja nüüd te nõuate ka preestriametit!

¹¹Protož věz, že ty a všickni tvoji jste ti, kteříž se rotíte proti Hospodinu; nebo Aron co jest, že jste reptali proti němu?

¹¹Sellepärast olete sina ja kogu su jõuk kogunenud Issanda vastu, sest kes on Aaron, et te nurisete tema vastu?'

¹²Tedy poslal Mojžíš, aby zavolali Dátana a Abirona, synů Eliabových. Kteříž odpověděli: Nepůjdem.

¹²Ja Mooses läkitas kutsuma Daatanit ja Abirami, Eliabi poegi. Aga need ütlesid: 'Me ei tule!

¹³Cožť se ještě málo zdá, že jsi vyvedl nás z země oplývající mlékem a strdí, abys nás zmořil na poušti, že také chceš i panovati nad námi, a rozkazovati nám?

¹³Ons veel vähe, et oled meid toonud ära maalt, mis piima ja mett voolab, et meid kõrbes suretada, et sa tahad ennast teha ka veel valitsejaks meie üle?

¹⁴A ještě jsi nás neuvedl do země oplývající mlékem a strdí, aniž jsi nám dal v dědictví rolí a vinic. Zdali oči mužům těmto vyloupiti chceš? Nepůjdeme.

¹⁴Ei, sa ei ole meid viinud maale, mis piima ja mett voolab, ega ole meile andnud pärisosaks põlde ja viinamägesid! Kas tahad neil inimestel silmad välja torgata? Me ei tule!'

¹⁵I rozhněval se Mojžíš velmi, a řekl k Hospodinu: Nepatřiž na oběti jejich. Ani jednoho osla od nich jsem nevzal, aniž jsem komu z nich co zlého učinil.

¹⁵Siis Moosese viha süttis väga põlema ja ta ütles Issandale: 'Ära hooli nende roaohvreist! Ei ole ma neilt võtnud ühtegi eeslit ega ole ühelegi neist kurja teinud!'

¹⁶Potom řekl Mojžíš k Chóre: Ty a všickni tvoji, postavte se zítra před Hospodinem, ty i oni, též i Aron.

¹⁶Ja Mooses ütles Korahile: 'Sina ja kogu su jõuk olge homme Issanda ees, sina ja nemad ja Aaron,

¹⁷A vezmouce jeden každý kadidlnici svou, dáte do nich kadidla, a postavíte se před Hospodinem, jeden každý s kadidlnicí svou; dvě stě a padesáte kadidlnic bude, ty také i Aron, každý s kadidlnicí svou.

¹⁷ja igamees võtku oma suitsutuspann, pangu selle peale suitsutusrohtu ja igamees toogu Issanda ette oma suitsutuspann, kakssada viiskümmend suitsutuspanni, ka sina ja Aaron kumbki oma suitsutuspann!'

¹⁸Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.

¹⁸Siis nad võtsid igamees oma suitsutuspanni, tegid sellesse tule, panid selle peale suitsutusrohtu ja astusid kogudusetelgi ukse ette, ka Mooses ja Aaron.

¹⁹Chóre pak již byl sebral proti nim všecko množství ke dveřím stánku úmluvy; i ukázala se sláva Hospodinova všemu množství.

¹⁹Ja Korah kogus nende vastu terve koguduse kogudusetelgi ukse ette. Siis Issanda auhiilgus ilmutas ennast tervele kogudusele.

²⁰I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi, řka:

²⁰Ja Issand rääkis Moosese ja Aaroniga, öeldes:

²¹Oddělte se z prostředku množství tohoto, ať je v okamžení zahladím.

²¹'Lahkuge sellest jõugust, siis ma hävitan nad silmapilkselt!'

²²Kteřížto padše na tváři své, řekli: Bože silný, Bože duchů i všelikého těla, jediný tento člověk zhřešil, a což na všecko shromáždění hněvati se budeš?

²²Aga nad heitsid silmili maha ja ütlesid: 'Jumal, kõige liha vaimude Jumal! Kui üks mees pattu teeb, kas sa vihastud siis terve koguduse peale?'

²³Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

²³Ja Issand rääkis Moosesega, öeldes:

²⁴Mluv k množství a rci: Odstupte od příbytku Chóre, Dátana a Abirona.

²⁴'Räägi kogudusega ja ütle: Minge ära Korahi, Daatani ja Abirami elukoha ümbrusest!'

²⁵A vstav Mojžíš, šel k Dátanovi a Abironovi; i šli za ním starší Izraelští.

²⁵Siis Mooses tõusis ja läks Daatani ja Abirami juurde, ja Iisraeli vanemad järgnesid temale.

²⁶A mluvil k množství, řka: Odstupte, prosím, od stanů bezbožných mužů těchto, aniž se čeho dotýkejte, což jejich jest, abyste nebyli zachváceni ve všech hříších jejich.

²⁶Ja ta rääkis kogudusega, öeldes: 'Minge nüüd eemale nende jultunud meeste telkide juurest ja ärge puudutage midagi, mis on nende oma, et teid ei hävitataks kõigi nende pattude pärast!'

²⁷I odstoupili se všech stran od příbytku Chóre, Dátana a Abirona; ale Dátan a Abiron vyšedše, stáli u dveří stanů svých, i ženy jejich a synové jejich, i maličcí jejich.

²⁷Siis läksid nad ära Korahi, Daatani ja Abirami elukoha ümbrusest; aga Daatan ja Abiram tulid välja ja seisid oma telkide uste ees, ka nende naised, lapsed ja imikud.

²⁸Tedy řekl Mojžíš: Po tomto poznáte, že Hospodin poslal mne, abych činil všecky skutky tyto, a že nic o své ujmě nečiním:

²⁸Ja Mooses ütles: 'Et Issand on mind läkitanud tegema kõiki neid tegusid ja et ma ei tee neid omast tahtest, seda te saate teada sellest:

²⁹Jestliže tak jako jiní lidé mrou, zemrou i tito, a navštívením obecným všechněm lidem jestliže navštíveni budou, neposlal mne Hospodin.

²⁹kui nad surevad, nagu kõik inimesed surevad, ja kõigi muude inimeste karistus tabab ka neid, siis ei ole Issand mind läkitanud.

³⁰Pakliť něco nového učiní Hospodin, a země, otevra ústa svá, požře je se vším, což mají, a sstoupí-li za živa do pekla, tedy poznáte, že jsou popouzeli muži ti Hospodina.

³⁰Aga kui Issand laseb sündida midagi erakorralist ja maa avab oma suu ja neelab nemad ja kõik, mis neil on, nõnda et nad lähevad elusalt alla hauda, siis te teate, et need inimesed on põlanud Issandat!'

³¹I stalo se, když přestal mluviti slov těch, že rozstoupila se země pod nimi.

³¹Ja kui ta oli rääkinud kõik need sõnad, siis sündis, et nende all olev maa lõhkes

³²A otevřevši země ústa svá, požřela je i domy jejich i všecky lidi, kteříž byli s Chóre, i všecken statek jejich.

³²ja maa avas oma suu ja neelas ära nemad ja nende kojad ja kõik inimesed, kes kuulusid Korahile, ja kogu varanduse.

³³A tak sstoupili oni se vším, což měli, za živa do pekla, a přikryla je země; i zahynuli z prostředku shromáždění.

³³Nõnda läksid nemad ja kõik, mis neil oli, elusalt hauda ja maa kattis nad ning nad hävitati koguduse hulgast.

³⁴Všickni pak Izraelští, kteříž byli vůkol nich, utíkali, slyšíce křik jejich; nebo řekli: Utecme, aby i nás nesehltila země.

³⁴Ja kogu Iisrael, kes oli nende ümber, põgenes nende kisa tõttu, sest nad ütlesid: 'Et maa ei neelaks ka meid!'

³⁵Vyšel také oheň od Hospodina, a spálil těch dvě stě a padesáte mužů, kteříž kadili.

³⁵Ja Issanda juurest läks välja tuli ning põletas need kakssada viiskümmend meest, kes oli ohverdanud suitsutusrohtu.

³⁶Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

³⁷Rci Eleazarovi, synu Arona kněze, ať sbéře kadidlnice z toho spáleniště, a uhlí z nich pryč rozmece, nebo posvěceny jsou,

³⁸Kadidlnice totiž těch, kteříž proti svým dušem hřešili, a ať je rozkuje na plechy k obložení oltáře; nebo kadili jimi před Hospodinem, protož posvěceny jsou, a budou na znamení synům Izraelským.

³⁹I sebral Eleazar kněz kadidlnice měděné, jimiž kadili ti, kteříž spáleni jsou, a rozkovali je k obložení oltáře,

⁴⁰Pro budoucí pamět synům Izraelským, aby nepřistupoval žádný jiný, kdož by nebyl z rodu Aronova, k kadění před Hospodinem, aby se mu nestalo jako Chóre a jako rotě jeho, jakož byl mluvil jemu Hospodin skrze Mojžíše.

⁴¹Nazejtří pak reptalo všecko množství synů Izraelských na Mojžíše a na Arona, řkouce: Vy jste příčinou smrti lidu Hospodinova.

⁴²I stalo se, když se opět sbíral lid proti Mojžíšovi a proti Aronovi, že se ohlédli k stánku úmluvy, a aj, přikryl jej oblak, a ukázala se sláva Hospodinova.

⁴³Přišel také Mojžíš s Aronem před stánek úmluvy.

⁴⁴I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁴⁵Vyjděte z prostředku množství tohoto, a zahladím je v okamžení. I padli na tváři své.

⁴⁶Tedy řekl Mojžíš Aronovi: Vezma kadidlnici, dej do ní uhlí z oltáře, a vlož kadidla, a běž rychle k množství a očisť je; nebo vyšla prchlivost od tváři Hospodinovy, a již rána se začala.

⁴⁷I vzav Aron kadidlnici, jakž rozkázal Mojžíš, běžel do prostřed shromáždění, (a aj, rána již se byla začala v lidu,) a zakadiv, očistil lid.

⁴⁸A stál mezi mrtvými a živými; i zastavena jest rána.

⁴⁹Bylo pak těch, kteříž od té rány zemřeli, čtrnácte tisíců a sedm set, kromě těch, jenž zemřeli příčinou Chóre.

⁵⁰I navrátil se Aron k Mojžíšovi, ke dveřím stánku úmluvy, když ta rána přetržena byla.