¹I oznámil Mojžíš synům Izraelským všecky ty věci, kteréž přikázal jemu Hospodin.

¹Ja Mooses rääkis Iisraeli lastele kõik, mida Issand oli Moosest käskinud.

²Mluvil také Mojžíš knížatům pokolení synů Izraelských, řka: Totoť jest, což přikázal Hospodin:

²Ja Mooses rääkis Iisraeli laste suguharude peameestega, öeldes: 'Nõnda on Issand käskinud:

³Jestliže by muž slib aneb přísahu učinil Hospodinu, závazkem zavazuje duši svou, nezruší slova svého; podlé všeho, což vyšlo z úst jeho, učiní.

³Kui keegi mees annab Issandale tõotuse või vannub vande, võttes oma hinge peale loobumistõotuse, siis ei tohi ta murda oma sõna: ta peab tegema kõik, mis ta suust on välja tulnud!

⁴Když by pak osoba ženského pohlaví učinila slib Hospodinu, a závazkem zavázala se v domě otce svého v mladosti své,

⁴Ja kui keegi naine annab Issandale tõotuse ja võtab enesele loobumistõotuse, olles noorpõlves oma isakojas,

⁵A slyše otec její slib a závazek její, jímž zavázala duši svou, mlčel by k tomu: tedy stálí budou všickni slibové její, i každý závazek, jímž zavázala se, stálý bude.

⁵ja tema isa kuuleb ta lubadust ja loobumistõotust, mille ta on võtnud oma hinge peale, aga tema isa ei ütle temale sõnagi, siis peavad kõik ta lubadused jääma jõusse, ja kõik loobumistõotused, mis ta on võtnud oma hinge peale, peavad jääma jõusse!

⁶Jestliže by pak to zrušil otec její toho dne, když slyšel všecky ty sliby a závazky její, jimiž zavázala duši svou, nebudouť stálí; a Hospodin odpustí jí, nebo otec její to zrušil.

⁶Aga kui ta isa keelab teda päeval, mil ta seda kuuleb: siis ei jää jõusse ükski ta lubadus ja loobumistõotus, mille ta on võtnud oma hinge peale, ja Issand annab temale andeks, sellepärast et ta isa on teda keelanud.

⁷Pakli by vdaná byla za muže, a měla by slib na sobě, aneb pronesla by ústy svými něco, čímž by se zavázala,

⁷Ja kui ta saab mehele ja temal on täita tõotus või mõtlemata sõna huultelt, mille ta on võtnud oma hinge peale,

⁸A slyše muž její, nic by jí neřekl toho dne, kteréhož slyšel: stálí budou slibové její, i závazkové, jimiž zavázala duši svou, stálí budou.

⁸ja ta mees kuuleb seda, aga ei lausu temale ühtegi sõna sel päeval, mil ta seda kuuleb, siis peavad jääma jõusse tema lubadused ja loobumistõotused, mis ta on võtnud oma hinge peale!

⁹Jestliže by pak muž její toho dne, jakž uslyšel, odepřel tomu, a zrušil slib, kterýž na sobě měla, aneb něco rty svými pronesla, čímž by se zavázala, také odpustí jí Hospodin.

⁹Aga kui ta mees sel päeval, mil ta seda kuuleb, keelab teda, siis ta tühistab tema tõotuse, mis tal oli täita, ja selle mõtlemata sõna huultelt, mille ta oli võtnud oma hinge peale, ja Issand annab temale andeks.

¹⁰Všeliký pak slib vdovy aneb ženy zahnané, jímž by se zavázala, stálý bude.

¹⁰Aga lese või hüljatu tõotus, kõik, mis ta on võtnud oma hinge peale, jäägu jõusse!

¹¹Ale jestliže v domě muže svého slíbila, a závazkem zavázala se s přísahou,

¹¹Ja kui naine tõotab oma mehe kojas või võtab vandega oma hinge peale loobumistõotuse

¹²A slyše to muž její, mlčel k tomu a neodepřel: tedy stálí budou všickni slibové její, a všickni závazkové, jimiž se zavázala, stálí budou.

¹²ja tema mees kuuleb, aga ei lausu temale sõnagi ega keela teda, siis jäävad jõusse kõik ta lubadused ja kõik loobumistõotused, mis ta on võtnud oma hinge peale.

¹³Pakli docela odepřel muž její toho dne, jakž uslyšel, všeliký slib, kterýž vyšel z úst jejích, a závazek, jímž zavázala se, nebude stálý; muž její zrušil to, a Hospodin jí odpustí.

¹³Aga kui ta mees sel päeval, mil ta neid kuuleb, tühistab need täiesti, siis ei jää jõusse ükski ta huultelt tulnud lubadus või hinge peale võetud loobumistõotus. Ta mees on need tühistanud ja Issand annab temale andeks.

¹⁴Všelikého slibu a každého závazku s přísahou učiněného o trápení života jejího, muž její potvrdí jeho, a muž její zruší jej.

¹⁴Kõiki ta tõotusi ja kõiki vandega antud lubadusi hinge alandamiseks võib ta mees jätta jõusse või tühistada.

¹⁵Pakli by muž její den po dni mlčel, tedy potvrdí všech slibů jejích, a všech závazků jejích, kteréž na sobě má; potvrdilť jest jich, nebo neodepřel jí v den ten, když to uslyšel.

¹⁵Aga kui ta mees päevast päeva ei lausu temale sõnagi, siis jätab ta jõusse tema lubadused või kõik ta loobumistõotused, mis tal on täita. Ta jätab need jõusse, sest ta ei ole lausunud temale sõnagi päeval, mil ta neid kuulis.

¹⁶Jestliže by pak slyše, potom teprv zrušiti to chtěl, tedy on ponese nepravost její. [ (Numbers 30:17) Ta jsou ustanovení, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi, mezi mužem a ženou jeho, mezi otcem a dcerou jeho v mladosti její, dokudž jest v domě otce svého. ]

¹⁶Ja kui ta need siiski tühistab, pärast seda kui ta neid on kuulnud, aga alles hiljem, siis ta peab kandma naise süüd!'

¹⁷Need on seadused, mis Issand andis Moosesele, et need kehtiksid mehe ja ta naise vahel, isa ja ta tütre vahel, kui too on noorpõlves oma isakojas.