¹Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

¹Palveteekonna laul Taavetilt. Ma rõõmustasin, kui mulle öeldi: 'Lähme Issanda kotta!'

²A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

²Meie jalad seisid su väravais, Jeruusalemm.

³Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

³Jeruusalemm, kes oled ehitatud nagu hästi kokkuliidetud linn,

⁴Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

⁴kuhu läksid üles suguharud, Issanda suguharud tunnistuseks Iisraelile tänama Issanda nime.

⁵Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

⁵Sest sinna on seatud aujärjed kohtumõistmiseks, aujärjed Taaveti kojale.

⁶Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

⁶Paluge rahu Jeruusalemmale! Käigu hästi nende käsi, kes sind armastavad!

⁷Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

⁷Rahu olgu su müüride vahel, hea käekäik su kuninglikes kodades!

⁸Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

⁸Oma vendade ja oma sõprade pärast tahan ma nüüd öelda: Rahu sinule!

⁹Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

⁹Issanda, meie Jumala koja pärast tahan ma otsida sulle head.