¹Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

¹Laulujuhatajale: Taaveti laul. Meeletu ütleb oma südames: 'Jumalat ei ole!' Nad talitavad riivatult ja jõledasti, ei ole kedagi, kes head teeb.

²Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

²Issand vaatab taevast inimlaste peale, et näha, kas on mõistlikku, kedagi, kes otsib Jumalat.

³Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

³Kõik nad on taganenud, üheskoos on nad läinud raisku; ei ole kedagi, kes head teeb, mitte ühtainustki.

⁴Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

⁴Kas seda siis ei mõista need, kes teevad nurjatust, kes söövad mu rahvast, nagu süüakse leiba? Issanda poole nad ei hüüa.

⁵Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

⁵Seal valdab neid hirm, sest Jumal on õigete sugupõlve seas.

⁶Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

⁶Viletsa nõu te saadate häbisse, aga Issand on ta varjupaik.

⁷Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.

⁷Oh, et Iisraelile tuleks pääste Siionist! Kui Issand oma rahva vangipõlve pöörab, siis hakkab Jaakob ilutsema, Iisrael saab rõõmsaks.