1Žalm Davidův. Vzdejte Hospodinu, velikomocní, vzdejte Hospodinu čest a sílu.
1Taaveti laul. Andke Issandale, te jumalalapsed, andke Issandale au ja võimus!
2Vzdejte Hospodinu slávu jména jeho, sklánějte se Hospodinu v ozdobě svatosti.
2Andke Issandale tema nime au, pühas ehtes kummardage Issandat!
3Hlas Hospodinův nad vodami, Bůh silný slávy hřímání vzbuzuje, Hospodin to činí nad vodami mnohými.
3Issanda hääl on vete peal; auhiilguse Jumal müristab; Issand on suurte vete peal.
4Hlas Hospodinův přichází s mocí, hlas Hospodinův s velebností.
4Issanda hääl kostab võimsasti; Issanda hääl kostab toredasti.
5Hlas Hospodinův láme cedry, rozrážíť Hospodin cedry Libánské.
5Issanda hääl murrab seedreid, Issand murrab katki Liibanoni seedrid.
6A činí, aby skákali jako telata, Libán a Sirion, jako mladý jednorožec.
6Ta paneb Liibanoni karglema nagu vasika ja Sirjoni nagu noore metshärja.
7Hlas Hospodinův rozkřesává plamen ohně.
7Issanda mürina hääl purskab tuleleeke.
8Hlas Hospodinův k bolesti přivodí poušť, k bolesti přivodí Hospodin poušť Kádes.
8Issanda mürina hääl paneb kõrbe värisema; Issand paneb Kaadesi kõrbe värisema.
9Hlas Hospodinův to činí, že laně plodu pozbývají, obnažuje i lesy, ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje.
9Issanda mürina hääl paneb emahirved poegima, ta laasib metsad paljaks. Ent tema templis ütlevad kõik: 'Oh seda auhiilgust!'
10Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.
10Issand istus aujärjel veeuputuse tulles, ja Issand jääb kuningaks igavesti!
11Hospodin silou lid svůj daří, Hospodin požehná lidu svému v pokoji.
11Issand annab tugevuse oma rahvale; Issand õnnistab oma rahvast rahuga.