¹Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.

¹Kes Kõigekõrgema kaitse all elab ja alati Kõigeväelise varju all viibib,

²Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.

²see ütleb Issandale: 'Sina oled mu varjupaik ja mu kindel mäelinnus, mu Jumal, kelle peale ma loodan!'

³Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.

³Sest tema kisub su välja linnupüüdja paelust, hukkava katku käest.

⁴Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

⁴Oma tiivasulgedega kaitseb ta sind ja tema tiibade all sa leiad varju; tema tõde on kilp ja kaitsevall.

⁵Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.

⁵Ei sa siis karda öö hirmu ega noolt, mis päeval lendab,

⁶Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.

⁶ei katku, mis rändab pilkases pimedas, ega tõbe, mis laastab lõunaajal.

⁷Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.

⁷Langegu tuhat su kõrvalt ja kümme tuhat su paremalt poolt, sinu külge see ei puutu.

⁸Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.

⁸Aga sa vaatad oma silmaga ja näed, kuidas kätte makstakse õelatele.

⁹Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,

⁹Sest sina, Issand, oled mu varjupaik! Kõigekõrgema oled sina, mu hing, võtnud oma eluasemeks.

¹⁰Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.

¹⁰Ei taba õnnetus sind ega lähene häda su telgile.

¹¹Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

¹¹Sest tema annab oma inglitele sinu pärast käsu sind hoida kõigil su teedel.

¹²Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své.

¹²Kätel nad kannavad sind, et sa oma jalga ei lööks vastu kivi.

¹³Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka.

¹³Sa astud üle lõvide ja rästikute, noored lõvid ja lohed sa lömastad.

¹⁴Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

¹⁴'Et ta minusse on kiindunud, siis ma päästan tema; ma ülendan tema, sest ta tunneb minu nime.

¹⁵Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej.

¹⁵Ta hüüab mind appi ja ma vastan temale; mina olen ta juures, kui ta on kitsikuses, ma vabastan tema ning teen ta auliseks.

¹⁶Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

¹⁶Pika eaga ma täidan tema ja annan temale näha oma päästet.'