¹Řekla jí potom Noémi svegruše její: Má dcero, nemám-liž pohledati tobě odpočinutí, aby tobě dobře bylo?

¹Ja ta ämm Noomi ütles temale: 'Mu tütar, kas ma ei peaks otsima sulle varjupaika, et su käsi võiks käia hästi?

²Anobrž zdaliž Bóz ten příbuzný náš, s jehož jsi děvečkami byla, nebude víti ječmene na humně noci této?

²Ja eks ole nüüd Boas, kelle tüdrukutega sa oled koos olnud, meie sugulane? Vaata, ta tuulab täna öösel odrareht.

³Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti.

³Pese siis ennast ja võia ennast ning riietu ja mine alla rehealusesse; aga ära lase, et mees sind märkaks, enne kui ta söömise ja joomise on lõpetanud.

⁴A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti.

⁴Aga kui ta heidab magama, siis pane tähele paika, kus ta magab, ja mine tõsta üles ta jalgade kate ja heida magama; siis ta ütleb sulle, mis sa pead tegema.'

⁵Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním.

⁵Ja Rutt vastas temale: 'Ma teen kõik, mis sa mulle ütled.'

⁶Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její.

⁶Ja ta läks alla rehealusesse ning tegi kõik nõnda, nagu ta ämm oli käskinud.

⁷Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se.

⁷Ja kui Boas oli söönud ja joonud ja ta süda oli rõõmus, siis ta läks magama viljahunniku äärde; ja Rutt tuli hiljukesi, tõstis üles jalgade katte ning heitis magama.

⁸A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho.

⁸Aga keskööl mees võpatas ja pööras end, ja vaata, naine magas ta jalgade juures.

⁹I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi.

⁹Ja ta küsis: 'Kes sa oled?' Ja naine vastas: 'Mina olen Rutt, su teenija. Laota hõlm oma teenija peale, sest sina oled suguvõsa lunastaja!'

¹⁰A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých.

¹⁰Siis ta ütles: 'Õnnistagu sind Issand, mu tütar! Sa oled nüüd viimaks osutanud oma armastust paremini kui varem, et sa ei ole järele jooksnud noortele meestele, olgu nad vaesed või rikkad.

¹¹Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná.

¹¹Ja nüüd, mu tütar, ära karda; kõik, mida sa soovid, ma teen sulle, sest mu rahva väravas teab igaüks, et sa oled tubli naine!

¹²A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já.

¹²On ju nüüd küll tõsi, et ma olen su suguvõsa lunastaja, aga on ka lunastaja, kes on ligem kui mina.

¹³Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra.

¹³Jää selleks ööks siia, ja kui ta hommikul tahab sind lunastada, hea küll, siis lunastagu! Aga kui ta ei soovi sind lunastada, siis lunastan mina sind, nii tõesti kui Issand elab. Maga hommikuni!'

¹⁴A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno.

¹⁴Ja Rutt magas tema jalgade juures hommikuni, aga tõusis enne, kui keegi teist võis tunda; ja Boas ütles: 'Ärgu saagu teatavaks, et naine on tulnud siia rehealusesse!'

¹⁵A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města.

¹⁵Ja ta ütles: 'Anna suurrätik, mis sul üll on, ja hoia see lahti!' Ja ta hoidis seda. Siis Boas mõõtis kuus mõõtu otri ja pani temale selga; ja ta läks linna.

¹⁶A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten.

¹⁶Ja Rutt tuli oma ämma juurde ning see küsis: 'Kuidas sul läks, mu tütar?' Ja ta jutustas temale kõik, mis mees oli temale teinud,

¹⁷A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své.

¹⁷ja ütles: 'Ta andis mulle need kuus mõõtu otri, sest ta ütles: Ära mine oma ämma juurde tühje käsi!'

¹⁸I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.

¹⁸Ja ämm ütles: 'Jää siia, mu tütar, kuni sa saad teada, kuidas asi õnnestub, sest see mees ei puhka enne, kui on täna asja toime saatnud!'