¹Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.

¹Tuleta neile meelde, et nad alistuksid valitsejaile ja võimukandjaile, oleksid kuulekad, valmis igale heale teole,

²Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.

²kedagi ei teotaks, oleksid rahupüüdlikud, leebed, osutades kõigi inimeste vastu igapidi tasadust.

³Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.

³Meiegi olime kord ju arutud, sõnakuulmatud, eksijad, orjates mitmesuguseid himusid ja lõbusid, elades kurjuses ja kadeduses, olime vihaalused ja vihkasime üksteist.

⁴Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

⁴Kui aga Jumala, meie Päästja heldus ja inimesearmastus ilmus,

⁵Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,

⁵siis ta päästis meid - mitte õiguse tegude tõttu, mida meie nagu oleksime teinud, vaid oma halastust mööda, uuestisünni pesemise ja Püha Vaimu uuendamise kaudu.

⁶Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,

⁶Seda Vaimu on ta meie peale ohtralt valanud Jeesuse Kristuse, meie Päästja läbi,

⁷Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

⁷et meie, tema armust õigeks saanud, oleksime igavese elu pärijaiks lootuse põhjal.

⁸Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.

⁸See sõna on ustav ning ma tahan, et sa neid asju tõsiselt rõhutaksid, et need, kes on hakanud Jumalat uskuma, oleksid hoolsad tegema häid tegusid. See on hea ja inimestele kasulik.

⁹Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.

⁹Aga rumalatest vaidlemistest ja arutlustest sugupuude üle ning riiust ja seadusetülidest hoidu kaugele, sest need on kasutud ja tühised.

¹⁰Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,

¹⁰Eksiõpetusega inimesest pöördu pärast ühe- või kahekordset noomimist ära,

¹¹Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.

¹¹teades, et niisugune on pöörane ja teeb pattu ning on ise enese hukka mõistnud.

¹²Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.

¹²Kui ma Artemase või Tühhikose sinu juurde saadan, siis tõtta minu juurde Nikopolisesse, sest ma olen otsustanud seal talve veeta.

¹³Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.

¹³Seadusetundja Zeenas ja Apollos läkita teele hoolsalt varustatuna, et neil midagi ei puuduks.

¹⁴A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.

¹⁴Õppigu meiegi omad tegema häid tegusid seal, kus neid tõepoolest on vaja, et nad ei jääks viljata.

¹⁵Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.

¹⁵Sind tervitavad kõik, kes on minuga. Tervita neid, kes meid armastavad usus! Arm olgu teie kõikidega!