¹Opět pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj muž, v jehož ruce byla šnůra míry.

¹Ja ma tõstsin silmad üles ja vaatasin, ja ennäe, seal oli neli sarve.

²I řekl jsem: Kam jdeš? I řekl mi: Měřiti Jeruzaléma, abych viděl, jak veliká širokost jeho, a jak veliká dlouhost jeho.

²Ja ma küsisin inglilt, kes minuga rääkis: 'Mis need on?' Ja tema ütles mulle: 'Need on sarved, mis puistasid laiali Juuda, Iisraeli ja Jeruusalemma.'

³A aj, když anděl ten, kterýž mluvil se mnou, vycházel, jiný anděl vycházel jemu vstříc.

³Siis näitas Issand mulle nelja seppa.

⁴A řekl jemu: Běž, mluv k mládenci tomu, řka: Po vsech bydliti budou Jeruzalémští, pro množství lidu a dobytka u prostřed něho.

⁴Ja mina küsisin: 'Mida nemad on tulnud tegema?' Ja tema vastas ning ütles: 'Need sarved on need, mis on pillutanud Juudat, nõnda et ükski ei saa tõsta oma pead; ja sepad on tulnud teritama kirveid, et paisata maha nende paganate sarvi, kes on tõstnud sarve Juudamaa vastu, et seda pillutada.'

⁵A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho.

⁵Siis ma tõstsin silmad üles ja vaatasin, ja ennäe, seal oli mees, kel oli mõõdunöör käes.

⁶Nuže, nuže, utectež již z země půlnoční, praví Hospodin, poněvadž se čtyř stran světa volný průchod učinil jsem vám, praví Hospodin.

⁶Ja ma küsisin: 'Kuhu sa lähed?' Ja tema vastas mulle: 'Jeruusalemma mõõtma, et näha, kui lai ja kui pikk ta peaks olema.'

⁷Nuže, Sione, kterýž přebýváš u dcery Babylonské, vydobuď se.

⁷Ja vaata, ingel, kes minuga rääkis, läks välja ja üks teine ingel tuli temale vastu

⁸Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po slávě poslal mne proti národům těm, kteříž zloupili vás; nebo kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.

⁸ning ütles talle: 'Jookse, räägi selle noore mehega seal ja ütle: Jeruusalemm jääb lahtiseks linnaks paljude inimeste ja loomade pärast tema sees.

⁹Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.

⁹Aga mina olen temale tuliseks müüriks ümberringi, ütleb Issand, ja auhiilguseks tema keskel.'

¹⁰Prozpěvuj a vesel se, dcero Sionská; nebo aj, já přijdu a budu bydliti u prostřed tebe, praví Hospodin.

¹⁰Üles, üles! Põgenege põhjamaalt, ütleb Issand, kuigi ma olen teid pillutanud taeva nelja tuule poole, ütleb Issand!

¹¹I připojí se národové mnozí k Hospodinu v ten den, a budou mým lidem, a budu bydliti u prostřed tebe, i zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k tobě.

¹¹Üles, päästke endid Siionisse, kes te elate Paabeli tütre juures!

¹²Tehdy dědičně ujme Hospodin Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.

¹²Sest nõnda ütleb vägede Issand pärast seda, kui ta au läkitas mind paganate juurde, kes teid riisusid, sest kes puudutab teid, see puudutab tema silmatera:

¹³Umlkniž všeliké tělo před oblíčejem Hospodinovým, neboť procítí z příbytku svatosti své.

¹³Tõesti, vaata, ma viibutan oma kätt nende kohal ja nad saavad oma orjade saagiks. Siis te mõistate, et vägede Issand on mind läkitanud.

¹⁴Hõiska ja rõõmusta, Siioni tütar, sest vaata, ma tulen ja asun su keskele, ütleb Issand!

¹⁵Sel päeval hoiab Issanda poole palju paganaid ja nad saavad minu rahvaks. Ja mina asun sinu keskele ja sa hakkad mõistma, et vägede Issand on mind läkitanud sinu juurde.

¹⁶Ja Issand võiab Juuda enesele pärisosaks pühal pinnal ning valib taas Jeruusalemma.

¹⁷Vaiki Issanda ees, kõik liha, sest tema tõuseb oma pühast asupaigast!