¹Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.

¹Ja ma tõstsin jälle silmad üles ja vaatasin, ja ennäe, seal oli lendav rullraamat.

²I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím knihu letící, jejíž dlouhost byla dvadcíti loktů a širokost desíti loktů.

²Ja ta küsis minult: 'Mida sa näed?' Ja mina vastasin: 'Ma näen lendavat rullraamatut, kakskümmend küünart pikk ja kümme küünart lai.'

³Tedy řekl mi: Toto prokletí vyjde na širokost vší země. Nebo každý zloděj podlé něho jako i ona vyhlazen, a každý přisahající podlé něho jako i ona vyhlazen bude.

³Siis ta ütles mulle: 'See on needus, mis käib üle kogu maa. Sest ühelt poolt - kõik, kes on varastanud, saavad karistada, ja teiselt poolt - kõik, kes on valet vandunud, saavad karistada.

⁴Vynesu je, praví Hospodin zástupů, aby došlo na dům zloděje, a na dům přisahajícího skrze jméno mé falešně; anobrž bude bydliti u prostřed domu jeho, a docela zkazí jej, i dříví jeho i kamení jeho.

⁴Mina olen lasknud selle välja tulla, ütleb vägede Issand, ja see tungib varga kotta ja selle kotta, kes valet vannub minu nimel; ja see jääb tema kotta ja hävitab selle, niihästi puud kui kivid.'

⁵Tedy vyšel anděl ten, kterýž mluvil se mnou, a řekl mi: Pozdvihni nyní očí svých a viz, co jest to, což pochází.

⁵Siis ingel, kes minuga rääkis, astus ette ja ütles mulle: 'Tõsta ometi silmad üles ja vaata, mis see on, mis välja tuleb?'

⁶I řekl jsem: Co jest? Kterýž odpověděl: Toto jest efi pocházející. Řekl také: Toto jest oko její prohlédající všecku zemi.

⁶Aga minagi küsisin: 'Mis see on?' Ja tema vastas: 'See, mis välja tuleb, on vakk.' Ja ta ütles: 'See on nende süü kogu maal.'

⁷A aj, plech tlustý olověný nesen byl, a přitom žena jedna, kteráž seděla u prostřed té efi.

⁷Ja vaata, tinakaas tõusis üles, ja vakas istus üks naine.

⁸I řekl: Toto jest ta bezbožnost. I uvrhl ji do prostřed té efi, uvrhl i ten plech olověný na vrch její.

⁸Ja tema ütles: 'See on õelus.' Ja ta viskas selle vakka ning virutas tinakaane vaka suu peale.

⁹A pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, dvě ženy vycházely, majíce vítr v křídlách svých. Měly pak křídla podobná křídlům čápím, a vyzdvihly tu efi mezi zemi a mezi nebe.

⁹Ja ma tõstsin silmad üles ja vaatasin, ja ennäe, kaks naist tuli esile. Ja neil oli tuul tiibades, neil olid tiivad nagu haigru tiivad ja nad kandsid vaka üles maa ja taeva vahele.

¹⁰I řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil se mnou: Kam ony nesou tu efi?

¹⁰Siis ma küsisin inglilt, kes minuga rääkis: 'Kuhu nad selle vaka viivad?'

¹¹Kterýž řekl mi: Aby sobě vystavěla dům v zemi Sinear, kdež by utvrzena byla a postavena na podstavku svém.

¹¹Ja ta vastas mulle: 'Sinearimaale, et ehitada temale koda. Ja kui see on valmis, siis asetatakse ta sinna oma paika.'