¹Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.

¹Aku bosan dan muak dengan hidupku, maka kucurahkan kepahitan jiwaku.

²Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?

²Ya Allah, janganlah aku Kaupersalahkan; jelaskanlah mengapa aku Kaulawan.

³Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?

³Apa untungnya jika Engkau menindas begini, dan membuang hasil karya-Mu sendiri? Apa untungnya jika Engkau mendukung pendapat dan rencana para penjahat?

⁴Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?

⁴Pandangan-Mu tak sama dengan pandangan manusia

⁵Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,

⁵dan usia-Mu tidak sependek umurnya.

⁶Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?

⁶Kalau begitu, mengapa Kauusut segala dosaku? mengapa Kauburu setiap kesalahanku?

⁷Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.

⁷Sebenarnya Engkau tahu dan sadar, bahwa aku tak salah, tetapi benar. Kau tahu bahwa seorang pun tidak mampu menyelamatkan aku dari tangan-Mu.

⁸Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.

⁸Aku ini dibentuk oleh tangan-Mu, masakan kini hendak Kaubinasakan aku?

⁹Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.

⁹Ingatlah bahwa dari tanah liat Kauciptakan aku! Masakan Kaubuat aku kembali menjadi debu?

¹⁰Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?

¹⁰Kaumungkinkan ayahku menjadikan aku dan Kaubesarkan aku dalam rahim ibu.

¹¹Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.

¹¹Tubuhku Kaubentuk dengan kerangka dan urat; tulangku Kauberi daging dan kulit pembebat.

¹²Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.

¹²Kauberi aku hidup; Engkau mengasihi aku, nyawaku Kaujaga dengan pemeliharaan-Mu.

¹³Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.

¹³Tetapi sekarang kutahu bahwa selama itu, diam-diam telah Kaurancangkan celakaku.

¹⁴Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.

¹⁴Kauawasi aku kalau-kalau berbuat kesalahan agar dapat Kautolak memberi pengampunan.

¹⁵Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,

¹⁵Jikalau aku berbuat dosa, maka nasibku sungguh celaka! Tapi jika perbuatanku tak tercela, tetaplah aku dianggap berbuat dosa! Tak berani aku mengangkat kepala, sebab merasa sedih dan terhina.

¹⁶Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.

¹⁶Jika kuberhasil, walau tak seberapa, Engkau memburu aku seperti singa. Dan Kautunjukkan kembali kuasa-Mu, hanyalah untuk menakutkan aku.

¹⁷Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.

¹⁷Selalu Kauajukan saksi melawan aku; dan semakin besarlah murka-Mu kepadaku. Kaukerahkan pasukan-pasukan baru untuk menyerang dan memerangi aku.

¹⁸Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,

¹⁸Mengapa Kaubiarkan aku lahir ke dunia? Lebih baik aku mati saja sebelum dilihat manusia!

¹⁹A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.

¹⁹Maka seolah-olah aku tidak pernah dilahirkan, sebab dari rahim langsung dikuburkan.

²⁰Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,

²⁰Ah, tak lama lagi aku akan mati, maka biarkanlah aku sendiri, agar dapat aku menikmati masaku yang masih sisa ini.

²¹Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,

²¹Tak lama lagi aku pergi dan tak kembali, menuju negeri yang gelap dan suram sekali,

²²Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.

²²negeri yang kelam, penuh bayangan dan kekacauan, di mana terang serupa dengan kegelapan."