¹Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.

¹Ingatlah, ya TUHAN, apa yang terjadi atas kami. Pandanglah kami, dan lihatlah kehinaan kami.

²Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.

²Harta warisan kami jatuh ke tangan orang lain, rumah-rumah kami didiami orang asing.

³Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.

³Ayah kami telah dibunuh musuh; kini ibu kami janda, dan kami piatu.

⁴Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.

⁴Air minum dan kayu api harus kami beli.

⁵Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.

⁵Seperti hewan, kami dipaksa bekerja berat, kami lelah, tetapi tak diberi waktu istirahat.

⁶Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.

⁶Kami pergi mengemis di Mesir, kami minta makanan di Asyur.

⁷Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.

⁷Leluhur kami berdosa, kini mereka sudah tiada; tapi kami harus menderita, karena dosa-dosa mereka.

⁸Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.

⁸Kami diperintah oleh orang-orang yang tak lebih dari hamba; tiada yang berkuasa melepaskan kami dari mereka.

⁹S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.

⁹Di luar kota, pembunuh berkeliaran; nyawa kami terancam ketika mencari makanan.

¹⁰Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.

¹⁰Kami menderita kelaparan, sehingga kulit kami membara seperti perapian.

¹¹Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.

¹¹Wanita-wanita di Sion diperkosa, gadis-gadis dinodai di desa-desa Yehuda.

¹²Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.

¹²Pemimpin-pemimpin kami ditangkap dan digantung, orang-orang tua kami tidak lagi disanjung.

¹³Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.

¹³Pemuda-pemuda kami dipaksa bekerja dipenggilingan, anak-anak lelaki tertindih pikulan kayu sampai pingsan.

¹⁴Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.

¹⁴Orang tua-tua tak lagi berkumpul di pintu gerbang kota, musik tidak lagi terdengar di kalangan orang muda.

¹⁵Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.

¹⁵Kami telah kehilangan kebahagiaan; tarian-tarian telah berubah menjadi perkabungan.

¹⁶Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.

¹⁶Kebanggaan kami sudah tiada, kami celaka karena telah berdosa.

¹⁷Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,

¹⁷Gunung Sion sepi dan ditinggalkan; di sana anjing hutan berkeliaran. Karena itu hati kami remuk redam, kami menangis hingga penglihatan kami menjadi buram.

¹⁸Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.

¹⁸(5:17)

¹⁹Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.

¹⁹Tetapi Engkau, ya TUHAN, tetap berkuasa, Engkau memerintah selama-lamanya.

²⁰Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?

²⁰Masakan Kautinggalkan kami begitu lama? Mungkinkah Kaulupakan kami sepanjang masa?

²¹Obrať nás, ó Hospodine, k sobě,a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.

²¹Ya TUHAN, bawalah kami kembali kepada-Mu; kami akan kembali kepada-Mu! Pulihkanlah keadaan kami seperti dahulu.

²²Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?

²²Ataukah telah Kaubuang kami sama sekali? Tak terbataskah kemarahan-Mu kepada kami?