1Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
1Orang yang memisahkan diri dari orang lain berarti memperhatikan diri sendiri saja; setiap pendapat orang lain ia bantah.
2Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
2Orang bodoh tidak suka diberi pengertian; ia hanya ingin membeberkan isi hatinya.
3Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
3Dosa dan kehinaan berjalan bersama; kalau sudah tercela, pasti pula dinista.
4Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
4Perkataan orang dapat merupakan sumber kebijaksanaan dalam seperti samudra, segar seperti air yang mengalir.
5Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
5Tidak baik berpihak kepada orang durhaka dan menindas orang yang tak bersalah.
6Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
6Jika orang bodoh berbicara, ia menimbulkan pertengkaran dan minta dihajar.
7Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
7Ucapan orang bodoh menghancurkan dirinya; ia terjerat oleh kata-katanya.
8Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
8Fitnah itu enak rasanya; orang suka menelannya.
9Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
9Orang yang melalaikan tugasnya sama buruknya dengan orang yang suka merusak.
10Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
10TUHAN itu seperti menara yang kuat; ke sanalah orang jujur pergi dan mendapat tempat yang aman.
11Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
11Tetapi orang kaya menyangka hartanyalah yang melindungi dia seperti tembok tinggi dan kuat di sekeliling kota.
12Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
12Orang yang angkuh akan jatuh, orang yang rendah hati akan dihormati.
13Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
13Menjawab sebelum mendengar adalah perbuatan yang bodoh dan tercela.
14Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
14Oleh kemauan untuk hidup, orang dapat menanggung penderitaan; hilang kemauan itu, hilang juga segala harapan.
15Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
15Orang berbudi selalu haus akan pengetahuan; orang bijaksana selalu ingin mendapat ajaran.
16Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
16Hadiah membuka jalan dan mengantar orang kepada orang-orang besar.
17Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
17Pembicara pertama dalam sidang pengadilan selalu nampaknya benar, tapi pernyataannya mulai diuji apabila datang lawannya.
18Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
18Dengan undian, pertikaian dapat diakhiri, bahkan pertentangan antara orang berkuasa pun dapat diselesaikan.
19Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
19Saudara yang telah disakiti hatinya lebih sukar didekati daripada kota yang kuat; pertengkaran bagaikan palang gerbang kota yang berbenteng.
20Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
20Bagi kata-kata yang diucapkan ada akibat yang harus dirasakan.
21Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
21Lidah mempunyai kuasa untuk menyelamatkan hidup atau merusaknya; orang harus menanggung akibat ucapannya.
22Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
22Orang yang mendapat istri, mendapat keuntungan; istri adalah karunia dari TUHAN.
23Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
23Orang miskin memohon dengan sopan; orang kaya menjawab dengan bentakan.
24Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
24Ada sahabat yang tidak setia, ada pula yang lebih akrab dari saudara.