1Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
1Doa orang sengsara yang dalam keadaan letih lesu mengeluh kepada TUHAN. (102-2) Ya TUHAN, dengarlah doaku, biarlah seruanku sampai kepada-Mu.
2Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2(102-3) Jangan berpaling daripadaku bila aku dalam kesusahan. Dengarlah bila aku berseru, dan jawablah aku segera.
3Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3(102-4) Hidupku menghilang seperti asap; tulang-tulangku membara seperti api.
4Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4(102-5) Aku lesu seperti rumput kering, dan kehilangan nafsu makan.
5Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5(102-6) Aku mengerang dengan nyaring; badanku tinggal kulit pembungkus tulang.
6Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6(102-7) Aku seperti burung undan di padang gurun, seperti burung hantu di reruntuhan yang sepi.
7Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7(102-8) Aku tak bisa tidur, seperti burung yang kesepian di atap rumah.
8Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8(102-9) Sepanjang hari musuh menghina aku; namaku dijadikan kutuk oleh orang yang marah kepadaku.
9Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9(102-10) Aku makan abu seperti roti, minumanku bercampur air mata,
10Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10(102-11) sebab Engkau telah mengangkat dan melemparkan aku dalam kemarahan-Mu yang menyala-nyala.
11Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11(102-12) Hidupku berlalu seperti bayangan di waktu petang; aku menjadi layu seperti rumput.
12Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12(102-13) Tapi Engkau, ya TUHAN, Raja untuk selama-lamanya, tetap diingat turun-temurun.
13Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13(102-14) Engkau akan bangkit dan mengasihani Sion, saatnya sudah tiba untuk berbelaskasihan kepadanya.
14Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14(102-15) Sebab hamba-hamba-Mu mencintai dia, biarpun ia sudah menjadi reruntuhan. Mereka merasa kasihan kepadanya, walaupun ia sudah menjadi debu.
15Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15(102-16) Kuasa TUHAN akan ditakuti oleh bangsa-bangsa; dan keagungan-Nya disegani oleh semua raja,
16Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16(102-17) apabila TUHAN membangun Sion kembali, dan tampil dalam keagungan-Nya.
17Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17(102-18) Ia akan mendengar doa umat-Nya yang melarat, dan tidak menolak permohonan mereka.
18Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18(102-19) Tulislah semua perbuatan TUHAN untuk angkatan yang akan datang, supaya bangsa yang belum dilahirkan dapat memuji Dia.
19Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19(102-20) TUHAN memandang dari tempat-Nya yang tinggi, dari surga Ia menengok ke bumi
20Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20(102-21) untuk mendengar keluh-kesah orang tahanan dan membebaskan orang yang dihukum mati.
21Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21(102-22) Maka nama-Nya akan diwartakan di Sion, dan Ia akan dipuji-puji di Yerusalem,
22Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22(102-23) waktu bangsa-bangsa dan kerajaan-kerajaan berhimpun untuk berbakti kepada TUHAN.
23Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23(102-24) TUHAN mematahkan kekuatanku waktu aku masih muda, dan memperpendek umurku.
24Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24(102-25) Lalu aku berkata, "Ya Allah jangan mengambil nyawaku di pertengahan hidupku." TUHAN, Engkau hidup selama-lamanya,
25Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25(102-26) dahulu Engkau menjadikan bumi; langit pun karya tangan-Mu.
26I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26(102-27) Semua itu akan lenyap, tetapi Engkau tetap ada; semua itu akan usang seperti pakaian. Engkau membuangnya seperti baju tua, lalu semuanya akan musnah.
27Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27(102-28) Tetapi Engkau tetap sama, hidup-Mu tak akan berakhir.
28Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]
28(102-29) Anak cucu kami akan hidup dengan tentram, dan selalu aman dalam perlindungan-Mu.