¹Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.

¹Untuk pemimpin kor. Menurut lagu yang kedelapan. Mazmur Daud. (12-2) Tolonglah kami, ya TUHAN, sebab tidak ada lagi orang yang baik, orang yang setia kepada-Mu sudah lenyap.

²Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.

²(12-3) Mereka semua saling membohongi, saling menipu dengan kata-kata yang manis.

³Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.

³(12-4) Hentikanlah kata-kata yang merayu itu, TUHAN, bungkamkan orang-orang bermulut besar,

⁴Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

⁴(12-5) yang berkata, "Kami berkuasa dengan lidah kami! Apa saja dapat kami katakan, dan tak ada yang bisa menghalangi!"

⁵Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

⁵(12-6) Kata TUHAN, "Orang miskin ditindas dan orang sengsara mengaduh. Maka sekarang juga Aku datang memberi ketentraman yang mereka rindukan."

⁶Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.

⁶(12-7) Janji TUHAN teguh dan dapat diandalkan, seperti perak murni yang diuji di dalam api.

⁷Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

⁷(12-8) Orang jahat berkeliaran di mana-mana, kejahatan disanjung oleh setiap orang. Tetapi Engkau melindungi kami, ya TUHAN, jagalah kami terhadap orang-orang jahat itu.

⁸Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky. [ (Psalms 12:9) Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými. ]

⁸(12:7)