¹Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

¹Mazmur Daud. TUHAN, lawanlah orang yang melawan aku, perangilah orang yang memerangi aku.

²Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

²Ambillah utar-utar dan perisai-Mu, dan bangkitlah menolong aku.

³Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

³Angkatlah lembing dan tombak-Mu untuk melawan orang yang mengejar aku. Katakanlah kepadaku bahwa Engkau penyelamatku.

⁴Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

⁴Biarlah orang yang mau membunuh aku dikalahkan dan dipermalukan. Biarlah orang yang berkomplot melawan aku mundur dengan kebingungan.

⁵Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

⁵Biarlah mereka diburu malaikat TUHAN, seperti sekam dihamburkan angin.

⁶Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

⁶Biarlah mereka dikejar malaikat TUHAN di jalan yang gelap dan licin.

⁷Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

⁷Percuma mereka memasang perangkap bagiku atau menggali lubang untuk menangkap aku.

⁸Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

⁸Biarlah mereka ditimpa kebinasaan dengan tidak disangka-sangka. Biarlah mereka tertangkap dalam perangkapnya sendiri lalu jatuh dan binasa.

⁹Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

⁹Maka aku bersorak-sorak karena TUHAN, hatiku gembira sebab Ia menyelamatkan aku.

¹⁰A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

¹⁰Dengan segenap hati aku berkata, "TUHAN, Engkau tak ada bandingnya! Engkau melepaskan yang lemah dari yang kuat, yang miskin dan sengsara dari penindasnya."

¹¹Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

¹¹Saksi-saksi jahat bangkit melawan aku, dan menuduh aku melakukan hal-hal yang tidak kuketahui.

¹²Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

¹²Kebaikanku mereka balas dengan kejahatan; aku tenggelam dalam keputusasaan.

¹³Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

¹³Waktu mereka sakit, aku sedih dan tidak makan; aku berdoa dengan menundukkan kepala,

¹⁴Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

¹⁴seperti mendoakan seorang saudara atau seorang sahabat karib. Aku tunduk menangisi mereka, seolah aku berkabung untuk ibuku sendiri.

¹⁵Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

¹⁵Tetapi waktu aku susah, mereka senang, dan berkerumun melawan aku. Mereka berjalan terpincang-pincang untuk menghina aku.

¹⁶S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

¹⁶Mereka terus mengolok-olok seorang lumpuh, dan memandang aku dengan benci.

¹⁷Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

¹⁷Sampai kapan, ya TUHAN, sampai kapan Engkau hanya memandang saja? Selamatkanlah aku dari serangan mereka, luputkanlah nyawaku dari singa-singa itu.

¹⁸I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

¹⁸Maka aku akan bersyukur kepada-Mu di tengah umat-Mu, dan memuji nama-Mu dalam pertemuan mereka.

¹⁹Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

¹⁹Jangan membiarkan aku dipermainkan oleh orang yang memusuhi aku tanpa sebab. Jangan membiarkan aku disoraki oleh orang yang membenci aku tanpa alasan.

²⁰Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

²⁰Bicara mereka tidak ramah; mereka merencanakan penipuan terhadap orang yang hidup rukun.

²¹Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

²¹Mereka berteriak-teriak kepadaku dan berkata bahwa mereka sudah melihat perbuatanku.

²²Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

²²Tetapi Engkau, TUHAN, telah melihatnya; janganlah berdiam diri, ya TUHAN, janganlah jauh daripadaku.

²³Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

²³Bangkitlah membela perkaraku, ya Allahku dan Tuhanku, tolonglah aku!

²⁴Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

²⁴Belalah aku, sebab Engkau adil, ya TUHAN Allahku, jangan biarkan musuh menyoraki aku.

²⁵Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

²⁵Jangan biarkan mereka berkata dalam hati, "Syukur, kita sudah menghabiskan nyawanya. Keinginan kita sudah terkabul!"

²⁶Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

²⁶Biarlah orang yang senang melihat sengsaraku menjadi bingung dan mendapat malu. Biarlah orang yang menyombongkan diri terhadapku dihina dan dipermalukan.

²⁷Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

²⁷Semoga orang yang ingin melihat aku dibenarkan bersorak dan bergembira. Semoga mereka berulang-ulang berkata, "Sungguh agunglah TUHAN! Ia menginginkan keselamatan hamba-Nya!"

²⁸I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

²⁸Maka aku akan mewartakan keadilan-Mu, dan memuji Engkau sepanjang hari.