¹A odpovídaje Job, řekl:

¹욥이 대답하여 가로되

²Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.

²이런 말은 내가 많이 들었나니 너희는 다 번뇌케 하는 안위자로구나

³Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

³허망한 말이 어찌 끝이 있으랴 네가 무엇에 격동되어 이같이 대답하는고

⁴Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?

⁴나도 너희처럼 말할 수 있나니 가령 너희 마음이 내 마음 자리에 있다 하자 나도 말을 지어 너희를 치며 너희를 향하여 머리를 흔들 수 있느니라

⁵Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.

⁵그래도 입으로 너희를 강하게 하며 입술의 위로로 너희의 근심을 풀었으리라

⁶Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.

⁶내가 말하여도 내 근심이 풀리지 아니하나니 잠잠한들 어찌 평안하랴

⁷Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.

⁷이제 주께서 나를 곤고케 하시고 나의 무리를 패괴케 하셨나이다

⁸A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.

⁸주께서 나를 시들게 하셨으니 이는 나를 향하여 증거를 삼으심이라 나의 파리한 모양이 일어나서 대면하여 나의 죄를 증거하나이다

⁹Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.

⁹그는 진노하사 나를 찢고 군박하시며 나를 향하여 이를 갈고 대적이 되어 뾰족한 눈으로 나를 보시고

¹⁰Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.

¹⁰무리들은 나를 향하여 입을 벌리며 나를 천대하여 뺨을 치며 함께 모여 나를 대적하는구나

¹¹Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.

¹¹하나님이 나를 경건치 않은 자에게 붙이시며 악인의 손에 던지셨구나

¹²Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.

¹²내가 평안하더니 그가 나를 꺾으시며 내 목을 잡아던져 나를 부숴뜨리시며 나를 세워 과녁을 삼으시고

¹³Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.

¹³그 살로 나를 사방으로 쏘아 인정 없이 내 허리를 뚫고 내 쓸개로 땅에 흘러나오게 하시는구나

¹⁴Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.

¹⁴그가 나를 꺾고 다시 꺾고 용사 같이 내게 달려드시니

¹⁵Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.

¹⁵내가 굵은 베를 꿰어매어 내 피부에 덮고 내 뿔을 티끌에 더럽혔구나

¹⁶Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.

¹⁶내 얼굴은 울음으로 붉었고 내 눈꺼풀에는 죽음의 그늘이 있구나

¹⁷Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.

¹⁷그러나 내 손에는 포학이 없고 나의 기도는 정결하니라

¹⁸Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.

¹⁸땅아 내 피를 가리우지 말라 나의 부르짖음으로 쉴 곳이 없게 되기를 원하노라

¹⁹Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.

¹⁹지금 나의 증인이 하늘에 계시고 나의 보인이 높은데 계시니라

²⁰Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.

²⁰나의 친구는 나를 조롱하나 내 눈은 하나님을 향하여 눈물을 흘리고

²¹Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.

²¹사람과 하나님 사이에와 인자와 그 이웃 사이에 변백하시기를 원하노니

²²Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.

²²수 년이 지나면 나는 돌아오지 못할 길로 갈 것임이니라