¹Zatím přidal Elihu, a řekl:

¹이로 인하여 내 마음이 떨며 자기 처소에서 떠나느니라

²Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.

²하나님의 음성 곧 그 입에서 나오는 소리를 들으라 들으라

³Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.

³그 소리를 천하에 퍼치시며 번개 빛으로 땅끝까지 이르게 하시고

⁴V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.

⁴그 후에 음성을 발하시며 위엄의 울리는 음성을 내시고는 그 음성이 들릴 때에 번개 빛을 금치 아니하시느니라

⁵Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.

⁵하나님이 기이하게 음성을 울리시며 우리의 헤아릴 수 없는 큰 일을 행하시느니라

⁶Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.

⁶눈을 명하여 땅에 내리라 하시며 적은 비와 큰 비도 그 같이 내리게 하시느니라

⁷Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.

⁷그가 각 사람의 손을 봉하시나니 이는 그 지으신 모든 사람으로 그것을 알게 하려 하심이니라

⁸Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:

⁸짐승들은 숨는 곳으로 들어가서 그 굴에 머물며

⁹Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.

⁹남방 밀실에서는 광풍이 이르고 북방에서는 찬 기운이 이르며

¹⁰A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.

¹⁰하나님의 부시는 기운에 얼음이 얼고 물의 넓이가 줄어지느니라

¹¹Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.

¹¹그가 습기로 빽빽한 구름 위에 실으시고 번개 빛의 구름을 널리펴신즉

¹²Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.

¹²구름이 인도하시는대로 두루 행하나니 이는 무릇 그의 명하시는 것을 세계상에 이루려 함이라

¹³Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.

¹³혹 징벌을 위하며, 혹 토지를 위하며, 혹 긍휼 베푸심을 위하여 구름으로 오게 하시느니라

¹⁴Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.

¹⁴욥이여 이것을 듣고 가만히 서서 하나님의 기묘하신 일을 궁구하라

¹⁵Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.

¹⁵하나님이 어떻게 이런 것들에게 명령하셔서 그 구름의 번개 빛으로 번쩍 번쩍하게 하시는지 네가 아느냐 ?

¹⁶A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.

¹⁶구름의 평평하게 뜬 것과 지혜가 온전하신 자의 기묘한 일을 네가 아느냐 ?

¹⁷Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.

¹⁷남풍으로 하여 땅이 고요할 때에 네 의복이 따뜻한 까닭을 네가 아느냐 ?

¹⁸Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.

¹⁸네가 능히 그와 함께 하여 부은 거울 같은 견고한 궁창을 펼 수 있느냐 ?

¹⁹Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.

¹⁹우리가 그에게 할 말을 너는 우리에게 가르치라 우리는 어두워서 진술하지 못하겠노라

²⁰Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.

²⁰내가 말하고 싶은 것을 어찌 그에게 고할 수 있으랴 어찌 삼키우기를 바랄 자가 있으랴

²¹Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.

²¹사람이 어떤 때는 궁창의 광명을 볼 수 없어도 바람이 지나가면 맑아지느니라

²²Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?

²²북방에서는 금 빛이 나오나니 하나님께는 두려운 위엄이 있느니라

²³Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?

²³전능자를 우리가 측량할 수 없나니 그는 권능이 지극히 크사 심판이나 무한한 공의를 굽히지 아니 하심이라

²⁴Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,

²⁴그러므로 사람들은 그를 경외하고 그는 마음에 지혜롭다 하는 자를 돌아보지 아니하시느니라

²⁵Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.

²⁵

²⁶Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.

²⁶

²⁷On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,

²⁷

²⁸Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.

²⁸

²⁹(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

²⁹

³⁰Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?

³⁰

³¹Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.

³¹

³²Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)

³²

³³Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. [ (Job 36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého. ]

³³