Czech BKR

Korean

Psalms

74

1Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1(아삽의 마스길) 하나님이여, 주께서 어찌하여 우리를 영원히 버리시나이까 ? 어찌하여 주의 치시는 양을 향하여 진노의 연기를 발하시나이까 ?
2Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2옛적부터 얻으시고 구속하사 주의 기업의 지파로 삼으신 주의 회중을 기억하시며 주의 거하신 시온 산도 생각하소서
3Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3영구히 파멸된 곳으로 주의 발을 드십소서 원수가 성소에서 모든 악을 행하였나이다
4Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4주의 대적이 주의 회중에서 훤화하며 자기 기를 세워 표적을 삼았으니
5Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5저희는 마치 도끼를 들어 삼림을 베는 사람 같으니이다
6A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6이제 저희가 도끼와 철퇴로 성소의 모든 조각품을 쳐서 부수고
7Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7주의 성소를 불사르며 주의 이름이 계신 곳을 더럽혀 땅에 엎었나이다
8Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8저희의 마음에 이르기를 우리가 그것을 진멸하자하고 이 땅에 있는 하나님의 모든 회당을 불살랐나이다
9Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9우리의 표적이 보이지 아니하며 선지자도 다시 없으며 이런 일이 얼마나 오랠는지 우리 중에 아는 자도 없나이다
10I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10하나님이여, 대적이 언제까지 훼방하겠으며 원수가 주의 이름을 영원히 능욕하리이까 ?
11Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11주께서 어찌하여 주의 손 곧 오른손을 거두시나이까 ? 주의 품에서 빼사 저희를 멸하소서
12Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
12하나님은 예로부터 나의 왕이시라 인간에 구원을 베푸셨나이다
13Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
13주께서 주의 능력으로 바다를 나누시고 물 가운데 용들의 머리를 깨뜨리셨으며
14Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
14악어의 머리를 파쇄하시고 그것을 사막에 거하는 자에게 식물로 주셨으며
15Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
15바위를 쪼개사 큰 물을 내시며 길이 흐르는 강들을 말리우셨나이다
16Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
16낮도 주의 것이요 밤도 주의 것이라 주께서 빛과 해를 예비하셨으며
17Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
17땅의 경계를 정하시며 여름과 겨울을 이루셨나이다
18Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
18여호와여, 이것을 기억하소서 원수가 주를 비방하며 우매한 백성이 주의 이름을 능욕하였나이다
19Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
19주의 멧비둘기의 생명을 들짐승에게 주지 마시며 주의 가난한 자의 목숨을 영영히 잊지 마소서
20Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
20언약을 돌아보소서 대저 땅 흑암한 곳에 강포한 자의 처소가 가득하였나이다
21Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
21학대 받은 자로 부끄러이 돌아가게 마시고 가난한 자와 궁핍한 자로 주의 이름을 찬송케 하소서
22Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
22하나님이여, 일어나사 주의 원통을 푸시고 우매한 자가 종일 주를 비방하는 것을 기억하소서
23Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
23주의 대적의 소리를 잊지 마소서 일어나 주를 항거하는 자의 훤화가 항상 상달하나이다