1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
1[Ny teny voalohany nataon'i Elifaza] Dia namaly Elifaza Temanita ka nanao hoe:
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
2Raha misy sahy miteny aminao, dia ho sosotra va ianao? Fa raha ny mamehy vava kosa, iza moa no mahazaka izany?
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
3Indro, efa nananatra ny maro ianao. Ary ny tanana miraviravy efa nampaherezinao;
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
4Ny teninao efa nanohana izay efa saiky lavo, ary ny lohalika malemy efa nampahatanjahinao
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
5Nefa ankehitriny mba manjo anao kosa izany, ka dia kivy ianao, Mihatra aminao izany, ka raiki-tahotra ianao
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
6Tsy ny fivavahanao va no tokinao? Ary tsy fanantenanao va ny fahitsian'ny lalanao? [Heb. fahatahoranao]
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
7Masìna ianao, tsarovy fa iza moa no very tsy nanan-tsiny? Ary taiza no nisy olo-mahitsy naringana?
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
8Araka izay efa hitako, dia izay miasa heloka sy mamafy fahoriana no mijinja izany.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
9Ny fofonain'Andriamanitra no andringanana azy. Eny, ny fofonain'ny fahatezerany no mahalevona azy.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
10Ny feon'ny olona, eny, ny feon'ny liona masiaka, ary ny nifin'ny liona tanora dia ombotana;
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
11Mirenireny ny lion-dahy noho ny tsi-fahitany remby, ary miely ny zanaky ny liom-bavy.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
12Nisy teny tonga tamiko mangingina, ary ny sofiko nahare siosio avy taminy,
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
13Tamin'ny eritreritra avy amin'ny tsindrimandry alina, raha sondrian-tory ny olona,
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
14Dia azon-tahotra sy hovotra aho, ka nampihorohoro ny taolako rehetra izany.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
15Ary nisy fanahy nandalo teo anatrehako ka nampitsangam-bolo ny tenako.
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
16Nijanona izy, nefa tsy nahafantatra ny tarehiny aho; Nisy endri-javatra teo anoloan'ny masoko; Nisy fanginana, dia nandre feo aho nanao hoe:
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
17Ho marina noho Andriamanitra va ny zanak'olombelona? Ho madio noho ny Mpanao azy va ny olona?[Na: eo anatrehan']
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
18Indro, tsy matoky ireo mpanompony aza Izy, eny, ny anjeliny aza ataony ho tsy tonga ohatra.
19Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
19Koa mainka izay mitoetra ao an-trano tany, sady avy tamin'ny vovoka no nihaviany, ary mora poritra noho ny kalalao izy;[Heb. ao amin'ny vovoka fiorenany]
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
20Indray andro monja dia montsana izy; Tsy misy misaina azy, na dia levona mandrakizay aza izy.Tsy voaongotra va ny kofehin-dainy ao aminy? Maty izy, nefa tsy mbola nanam-pahendrena.
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
21Tsy voaongotra va ny kofehin-dainy ao aminy? Maty izy, nefa tsy mbola nanam-pahendrena.