¹Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

¹¶ E kore ahau e pai, e oku teina, kia kuware koutou, i raro katoa o matou matua i te kapua, i haere katoa ano hoki ra roto i te moana;

²A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

²I iriiria ano ratou katoa ki a Mohi i roto i te kapua, i roto hoki i te moana;

³A všickni týž pokrm duchovní jedli,

³A i kai ratou i te kai kotahi, he mea wairua;

⁴A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

⁴I inu hoki ratou katoa i te wai kotahi, he mea wairua; no te mea i inu ratou i ta te mea wairua, ara i ta te toka i whai nei i a ratou: a ko taua toka ra ko te Karaiti.

⁵Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

⁵Otiia kihai te Atua i ahuareka ki te nuinga o ratou; i turakina iho hoki ratou i te koraha.

⁶Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

⁶¶ Na, hei tohu enei mea ki a tatou, kia kaua tatou e hiahia ki nga mea kino, kei pera me ratou i hiahia ra.

⁷Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

⁷Kaua ano koutou e karakia ki nga whakapakoko, kei pera me etahi o ratou; kua oti ra hoki te tuhituhi, I noho te iwi ki te kai, ki te inu, a whakatika ana ki te takaro.

⁸Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.

⁸Kaua hoki tatou e moepuku, kei pera me etahi o ratou i moepuku, a hinga ana e rua tekau ma toru nga mano i te ra kotahi.

⁹Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

⁹Kaua hoki tatou e whakamatautau i a te Karaiti, kei pera me etahi o ratou i whakamatautau ra, a ngaro ana i te nakahi.

¹⁰Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

¹⁰Kaua hoki koutou e amuamu, kei pera me etahi o ratou i amuamu, a ngaro ana ratou i te kaiwhakangaro.

¹¹Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.

¹¹Na, i pa enei mea ki a ratou hei tohu: kua tuhituhia nei hoki hei whakatupato i a tatou, i te hunga ka tae nei ki nga whakamutunga o te ao.

¹²A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

¹²Na reira ko te tangata e mea ana e tu ana ia, kia tupato ia kei hinga.

¹³Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

¹³Kahore ano kia pono ki a koutou tetahi whakamatautau e rere ke ana i to te tangata: he pono hoki te Atua, e kore nei e tuku kia nui ake i to koutou kaha te whakamatautau mo koutou; engari tahi me te whakamatautau ka meatia e ia he putanga, kia u ake ai koutou.

¹⁴Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.

¹⁴Na reira, e oku hoa aroha, rere atu i te karakia whakapakoko.

¹⁵Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

¹⁵¶ Ko taku korero nei he mea ki te hunga mahara; whakaaroa taku e mea nei.

¹⁶Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

¹⁶Ko te kapu whakapainga e whakapai nei tatou, ehara koia i te inu tahi i nga toto o te Karaiti? Ko te taro e whatiwhatia nei e tatou, ehara ianei i te kai tahi i te tinana o te Karaiti?

¹⁷Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.

¹⁷Ina hoki ko tatou tokomaha nei, kotahi ano taro, kotahi ano tinana; kotahi tonu nei hoki taua taro e kainga nei e tatou katoa.

¹⁸Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

¹⁸Whakaaroa a Iharaira o te kikokiko; he teka ianei ko te hunga e kai ana i nga patunga tapu, e uru tahi ana ki to te aata?

¹⁹Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.

¹⁹Na, he pehea ra taku korero? he tikanga mea ranei te mea e patua na ma te whakapakoko? he tikanga mea ranei te whakapakoko?

²⁰Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

²⁰Otira e ki ana ahau, ko nga mea e patua ana e nga tauiwi, e patua ana ma nga rewera, he teka ma te Atua: e kore hoki ahau e pai kia uru tahi koutou ko nga rewera.

²¹Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.

²¹E kore koutou e ahei te inu i te kapu a te Ariki, i te kapu ano a nga rewera: e kore koutou e ahei te kai i te tepu a te Ariki, i te tepu hoki a nga rewera.

²²Čili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?

²²E mea ana ranei tatou kia hae mai te Ariki? he kaha koia tatou i a ia?

²³Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

²³¶ He tika nga mea katoa, otira e kore e pai katoa: he tika nga mea katoa, otira e kore e oti te waihanga e nga mea katoa.

²⁴Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

²⁴Kaua tetahi e rapu ki tana ake, engari me rapu katoa i te pai mo tera, mo tera.

²⁵Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

²⁵Ko nga mea katoa e hokona ana i te makete, kainga, kaua e uiui, kei he te hinengaro:

²⁶Nebo Páněť jest země i plnost její.

²⁶No te Ariki hoki te whenua me ona tini mea.

²⁷Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

²⁷Ki te karangatia koutou e tetahi o te hunga whakaponokore, a ka pai koutou kia haere; ko nga mea katoa e whakatakotoria mai ki to koutou aroaro, kainga, kaua e uiui, kei he te hinengaro.

²⁸Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

²⁸Ki te mea ia tetahi ki a koutou, I patua tenei ma te whakapakoko, kaua e kai, me whakaaro ki te kaiwhakaatu, ki te hinengaro hoki:

²⁹Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

²⁹Ko te hinengaro, e ki ana ahau, ehara i tou, engari ko to tetahi; he aha toku herekoretanga kia whakakorea e tera atu hinengaro?

³⁰A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?

³⁰Ki te mea hoki na te aroha noa ahau i kai ai, he aha ahau i korerotia kinotia ai mo te mea i whakawhetai ai ahau?

³¹Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

³¹Na reira, ahakoa kai, ahakoa inu, aha ranei, meinga katoatia hei whakakororia mo te Atua.

³²Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

³²Kei waiho koutou hei tutukitanga waewae ki nga Hurai, ki nga Kariki ranei, ki te hahi ranei a te Atua;

³³Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.

³³Kia penei me ahau e whakamanawareka nei i te katoa i nga mea katoa, i ahau kahore nei e rapu i te pai moku ake, engari i to te tokomaha, kia ora ai ratou.