¹Saul pak také přivolil k usmrcení jeho. I přišlo v ten čas veliké protivenství na církev, kteráž byla v Jeruzalémě, a všickni se rozprchli po krajinách Judských a Samařských, kromě apoštolů.

¹¶ A i reira a Haora e whakaae ana ki tona matenga. Na i taua ra ka oho he whakatoinga nui ki te hahi i Hiruharama: a marara katoa ana ratou, puta noa i nga wahi o Huria, o Hamaria; kahore ia nga apotoro.

²I pochovali Štěpána muži pobožní, a plakali velmi nad ním.

²A na te hunga whakaaro a Tepene i tana, a he nui ta ratou tangihanga mona.

³Saul pak hubil církev, do domů vcházeje, a jímaje muže i ženy, dával je do žaláře.

³Ko Haora ia, tahoroa ana e ia te hahi, tomo ana ki tena whare, ki tena whare, toia atu ana nga tane me nga wahine, hoatu ana ki roto ki te whare herehere.

⁴Ti pak, kteříž se byli rozprchli, chodili, kážíce slovo Boží.

⁴¶ No reira ko ratou tonu, ko nga mea i whakamararatia ra, i haereere ki te kauwhau i te kupu.

⁵A Filip všed do města Samaří, kázal jim Krista.

⁵Na ko Piripi i heke atu ki te pa o Hamaria, a kauwhau ana i a te Karaiti ki a ratou.

⁶I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil.

⁶A kotahi tonu te whakaaro o nga mano ki te whakarongo ki nga mea i korero ai a Piripi, i a ratou e rongo ana, e kite ana i nga tohu i mea ai ia.

⁷Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.

⁷I puta mai hoki nga wairua poke i roto i te tini o nga mea e nohoia ana, he nui te reo ki te karanga: he tokomaha ano nga pararutiki, nga kopa i whakaorangia.

⁸A stala se radost veliká v tom městě.

⁸A nui atu te hari o taua pa.

⁹Muž pak nějaký, jménem Šimon, před tím v tom městě čáry provodil, a lid Samařský mámil, pravě se býti nějakým velikým.

⁹Na i reira tetahi tangata, ko Haimona te ingoa, he mahi makutu tana i mua atu i roto i taua pa, a miharo ana te iwi o Hamaria, i mea hoki ia i a ia he tangata nui.

¹⁰Na něhož pozor měli všickni, od nejmenšího až do největšího, říkajíce: Tentoť jest Boží moc veliká.

¹⁰I whakarongo katoa hoki ratou ki a ia te iti me te rahi, i mea, Ko taua kaha o te Atua tenei tangata, e kiia nei ko te nui.

¹¹Pozor pak měli na něho, protože je za mnohý čas mámil svými čáry.

¹¹A i whakarongo ratou ki a ia, no te mea kua roa ke ratou e miharo ana ki ana mahi makutu.

¹²A když, uvěřivše Filipovi zvěstujícímu o království Božím a o jménu Ježíše Krista, křtili se muži i ženy,

¹²A, no ratou ka whakapono ki a Piripi; e kauwhau ana i te rongopai o te rangatiratanga o te Atua, i te ingoa hoki o Ihu Karaiti, ka iriiria ratou, nga tane me nga wahine.

¹³Tedy i ten Šimon také uvěřil, a pokřtěn byv, přídržel se Filipa, a vida zázraky a moci veliké činěné, děsil se.

¹³Ko Haimona tonu tetahi i whakapono: a ka iriiria, ka piri tahi ki a Piripi; a, no tona kitenga i nga tohu me nga merekara nunui i mahia, ka miharo.

¹⁴Uslyšavše pak v Jeruzalémě apoštolé, že by Samaří přijala slovo Boží, poslali k nim Petra a Jana.

¹⁴¶ A, i te rongonga o nga apotoro i Hiruharama kua tango a Hamaria i te kupu a te Atua, ka tonoa atu e ratou a Pita raua ko Hoani ki a ratou:

¹⁵Kteříž přišedše k nim, modlili se za ně, aby přijali Ducha svatého.

¹⁵No to raua taenga iho, ka inoi mo ratou, kia riro te Wairua Tapu i a ratou:

¹⁶(Nebo ještě byl na žádného z nich nesstoupil, ale pokřtěni toliko byli ve jménu Pána Ježíše.)

¹⁶Kahore ano hoki ia i tau noa ki tetahi o ratou: he mea iriiri kau i runga i te ingoa o te Ariki, o Ihu.

¹⁷Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.

¹⁷Me i reira ka whakapakia iho o ratou ringa ki a ratou, a ka riro mai te Wairua Tapu i a ratou.

¹⁸I uzřev Šimon, že skrze vzkládání rukou apoštolských dává se Duch svatý, přinesl jim peníze,

¹⁸A, no te kitenga o Haimona, na te whakapanga iho o nga ringa o nga apotoro i homai ai te Wairua tapu, ka mea ki te hoatu moni ki a raua,

¹⁹Řka: Dejte i mně tu moc, ať, na kohož bych koli vzložil ruce, přijme Ducha svatého.

¹⁹Ka ki, Homai hoki ki ahau tenei mana, kia riro ai te Wairua Tapu i te tangata e whakapakia iho ai e ahau oku ringa.

²⁰I řekl k němu Petr: Peníze tvé buďtež s tebou na zatracení, protože jsi se domníval, že by dar Boží mohl býti zjednán za peníze.

²⁰Na ko te meatanga a Pita ki a ia, Kia pirau ngatahi korua ko tau moni, ina koe ka whakaaro ma te moni ka whiwhi ai ki te mea homai noa a te Atua.

²¹Nemáš dílu ani losu v této věci; nebo srdce tvé není upřímé před Bohem.

²¹Kahore he wahi mau, kahore he taunga mou i tenei mea: kahore hoki i tika tou ngakau i te aroaro o te Atua.

²²Protož čiň pokání z této své nešlechetnosti, a pros Boha, zda by odpuštěno bylo tobě to myšlení srdce tvého.

²²Na, ripenetatia tenei kino ou, a inoi ki te Atua, me kore noa e murua te whakaaro o tou ngakau.

²³Nebo v žluči hořkosti a v svazku nepravosti tebe býti vidím.

²³Kua kite hoki ahau i a koe, kei roto koe i te au kawa, kei te here o te kino.

²⁴I odpověděv Šimon, řekl: Modltež vy se za mne Pánu, aby na mne nepřišlo něco z těch věcí, kteréž jste mluvili.

²⁴Na ka whakahoki a Haimona, ka mea, Ma korua e inoi moku ki te Ariki, kei pa ki ahau tetahi o nga mea kua korerotia mai na e korua.

²⁵Oni pak osvědčovavše a mluvivše slovo Páně, navrátili se do Jeruzaléma, a ve mnohých městečkách Samaritánských kázali evangelium.

²⁵A, ka mutu ta raua whakaatu, ta raua kauwhau i te kupu a te Ariki, ka hoki ki Hiruharama, he maha hoki nga kainga o nga Hamari i kauwhautia ai e raua te rongopai.

²⁶V tom anděl Páně mluvil k Filipovi, řka: Vstaň a jdi ku polední straně na cestu, kteráž vede od Jeruzaléma do města Gázy, kteréž jest pusté.

²⁶¶ Na ka korero tetahi anahera a te Ariki ki a Piripi, ka mea, Whakatika, haere ki te tonga, ki te ara e heke atu ana i Hiruharama ki Kaha; he koraha tera.

²⁷A on vstav, i šel. A aj, muž Mouřenín, kleštěnec, komorník královny Mouřenínské Kandáces, kterýž vládl všemi poklady jejími, a byl přijel do Jeruzaléma, aby se modlil,

²⁷Whakatika ana ia, haere ana: na ko tetahi tangata o Etiopia, he unaka, he tangata nui na Kanarahi, kuini o nga Etiopiana, ko te kaitiaki ia o ana taonga katoa, i haere ki Hiruharama ki te karakia;

²⁸Již se navracoval zase, sedě na voze svém, a četl Izaiáše proroka.

²⁸A e hoki mai ana, e noho ana i runga i tona hariata, e korero ana i a Ihaia poropiti.

²⁹I řekl Duch k Filipovi: Přistup a přiviň se k vozu tomu.

²⁹Na ka mea te Wairua ki a Piripi, Whakatata atu, ka haere atu koe ki te hariata ra.

³⁰A přiběh Filip, slyšel jej, an čte Izaiáše proroka. I řekl: Rozumíš-liž, co čteš?

³⁰Katahi a Piripi ka oma atu ki a ia, ka rongo i a ia e korero ana i a Ihaia poropiti, ka mea atu, E matau ana ranei koe ki tau e korero na?

³¹A on řekl: Kterakž bych mohl rozuměti, leč by mi kdo vyložil? I prosil Filipa, aby vstoupil na vůz, a seděl s ním.

³¹Ano ra ko ia, Me pehea koia, ki te kore tetahi hei arataki i ahau? Na ka mea ia ki a Piripi kia eke ki runga kia noho tahi me ia.

³²Místo pak toho Písma, kteréž četl, toto bylo: Jako ovce k zabití veden jest, a jako beránek němý před tím, kdož jej střiže, tak neotevřel úst svých.

³²Na, ko te wahi o te karaipiture e korero nei ia, ko tenei, I arahina ia ano he hipi kia patua; a, me te reme e wahangu ana i te aroaro o tona kaikutikuti, kihai i kuihi tona waha;

³³V ponížení jeho odsouzení jeho vyhlazeno jest, rod pak jeho kdo vypraví, ačkoli zahlazen byl z země život jeho?

³³I ona whakaitinga i whakakorea he whakawa mona: ma wai hoki tona whakatupuranga e korero? Kua tangohia atu nei tona ora i te whenua.

³⁴A odpovídaje komorník Filipovi, dí: Prosím tebe, o kom toto mluví prorok? Sám-li o sobě, čili o někom jiném?

³⁴Na ka whakahoki te unaka ki a Piripi, ka mea, Tena koa, mo wai tenei korero a te poropiti? mona ake ano, mo tetahi atu ranei?

³⁵Tedy otevřev Filip ústa svá, a počav od toho Písma, zvěstoval jemu Ježíše.

³⁵Na ka puaki te mangai o Piripi, a, timata mai i taua karaipiture, kauwhautia ana e ia a Ihu ki a ia.

³⁶A když jeli cestou, přijeli k jedné vodě. I řekl komorník: Aj, teď voda. Proč nemám býti pokřtěn?

³⁶A, i a raua e haere ana i te ara, ka tae atu raua ki tetahi wai, ka mea te unaka, Na, he wai tenei: he aha te mea e kore ai ahau e iriiria?

³⁷I řekl Filip: Věříš-li celým srdcem, slušíť. A on odpověděv, řekl: Věřím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží.

³⁷Mea atu ana a Piripi, Ki te whakapono tou ngakau katoa, e ahei ano koe. na ka whakahoki ia, ka mea, E whakapono ana ahau ko Ihu Karaiti te Tama a te Atua.

³⁸I rozkázal státi vozu, a sstoupili oba do vody, i Filip i komorník. I pokřtil ho.

³⁸Katahi ia ka whakahau i te haraiata kia tu: ka haere atu raua tokorua ki roto i te wai, a Piripi raua ko te unaka; a iriiria ana ia e ia.

³⁹A když vystoupili z vody, Duch Páně pochopil Filipa, a neviděl ho více komorník; i jel cestou svou, raduje se.

³⁹A, i to raua putanga ake i te wai, kahakina atu ana a Piripi e te Wairua o te Ariki: a mutu tonu te kitenga atu o te unaka i a ia, heoi haere hari atu ana ia i tona ara.

⁴⁰Filip pak nalezen jest v Azotu; a chodě, kázal evangelium všem městům, až přišel do Cesaree.

⁴⁰Ko Piripi ia i kitea ki Ahota; a, i a ia e haere ana, kauwhautia ana e ia te rongopai ki nga pa katoa, a tae noa ia ki Hiharia.