¹Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹¶ I puta mai ano te kupu a Ihowa ki ahau, i mea,

²Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.

²E te tama a te tangata, anga atu tou mata ki Hiruharama, kia maturuturu iho tau kupu ki nga wahi tapu, poropititia he he mo te whenua o Iharaira;

³A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.

³Mea atu hoki ki te whenua o Iharaira, Ko te kupu tenei a Ihowa, Nana, hei hoariri ahau mou, ka maunu ano i ahau taku hoari i roto i tona takotoranga, ka hatepea atu e ahau te tangata tika raua ko te tangata he i roto i a koe.

⁴Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.

⁴Na, ka hatepea atu nei e ahau i roto i a koe te tangata tika raua ko te tangata he, ka maunu ano taku hoari i roto i tona takotoranga ki nga kikokiko katoa i te tonga tae noa ki te raki.

⁵I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.

⁵A ka mohio nga kikokiko katoa, naku, na Ihowa, i unu taku hoari i roto i tona takotoranga: e kore ano e hoki a muri iho.

⁶Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.

⁶Na reira, aue, e te tama a te tangata: aue ki to ratou aroaro, me te whati tou hope, me te tangi tiwerawera.

⁷I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.

⁷A ki te mea ratou ki a koe, He aha koe i aue ai? katahi koe ka mea, Mo te rongo; kei te haere mai hoki: a ngohe iho nga ngakau katoa, ngoikore katoa nga ringa, ka he ano nga wairua katoa, ko nga turi katoa kei te wai te rite: nana, te haere mai n ei, ka oti ano hoki, e ai ta te Ariki, ta Ihowa.

⁸Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁸¶ I puta mai ano te kupu a Ihowa ki ahau, i mea,

⁹Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.

⁹E te tama a te tangata, poropiti atu, ki atu, Ko te kupu tenei a Ihowa: Ki atu, He hoari, he hoari, whakakoi rawa, oro rawa.

¹⁰Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?

¹⁰I whakakoia ai kia nui, ai te parekura: i orohia ai kia uira ai. Kia koa koia tatou? ko te tokotoko ia o taku tama e whakahawea ana ki nga rakau katoa.

¹¹Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.

¹¹I hoatu ano e ia kia orohia, hei mea e maua e te ringa: ko te hoari, ae, kua oti te whakakoi, kua oti te oro, kia hoatu ai ki te ringa o te kaipatu.

¹²Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.

¹²E tangi, aue, e te tama a te tangata: no te mea kei runga i taku iwi, kei runga i nga rangatira katoa o Iharaira: kua tukua atu ratou ki te hoari me taku iwi: mo reira papaki ki tou huha.

¹³Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.

¹³He whakamatautau hoki ia; a ka pehea ra mehemea ka kore te tokotoko whakahawea, e ai ta te Ariki, ta Ihowa.

¹⁴Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.

¹⁴Ko koe na, e te tama a te tangata, poropiti atu, pakipaki i ou ringa; tukua kia tuatoru whakakoromeketanga o te hoari, o te hoari nana nga tupapaku; ko te hoari ia nana te tangata rahi, tera e tupapaku nei i ona patunga, tae tonu atu ki o ratou ruma o roto rawa.

¹⁵Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.

¹⁵Kua oti te mata o te hoari te whakatika atu e ahau ki o ratou kuwaha katoa, kia ngohengohe ai o ratou ngakau, kia maha ai o ratou tutukitanga: anana! kua oti te whakakanapa, koi tonu, hei mea mo te patu.

¹⁶Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.

¹⁶Huihui i a koe, ka anga ki matau; tatai i a koe, ka anga ki maui; ki te wahi e u atu ai tou mata.

¹⁷I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.

¹⁷Ka papaki ano ahau i oku ringa, ka whakarite i toku weriweri: naku, na Ihowa, te kupu.

¹⁸V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹⁸¶ I puta mai ano hoki te kupu a Ihowa ki ahau, i mea,

¹⁹Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.

¹⁹Ko koe hoki, e te tama a te tangata, whakaritea etahi ara mou kia rua, hei haerenga mai mo te hoari a te kingi o Papurona: ka puta mai raua e rua i te whenua kotahi; waitohungia hoki tetahi wahi, waitohungai i te ahunga mai o te ara ki te pa.

²⁰Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,

²⁰Whakaritea he ara e haere mai ai te hoari ki Rapa o nga tama a Amona, ki a Hura, ki era i Hiruharama, i te pa taiepa.

²¹Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.

²¹I tu hoki te kingi o Papurona ki te pekanga o te ara, ki te ahunga mai o nga ara e rua, ki te ui ki nga tuaahu: i rurutia hoki e ia ana pere, i uia he tikanga ki nga whakapakoko, i titiro ki te ate.

²²Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.

²²I tona ringa matau ko te tuaahu mo Hiruharama, hei whakarite i nga mea wawahi, hei mea e hamama ai te mangai i te parekura, e ara ai te reo i te hamamatanga, hei whakarite i nga mea wawahi mo nga kuwaha, kia haupuria ake ano he pukepuke, kia han ga he taumaihi.

²³I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.

²³A ki ta ratou, hei tuaahu teka tena ki ta ratou titiro, ki ta te hunga ra i oati i nga oati: otiia ka maharatia e ia te kino, kia mau ai ratou.

²⁴Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.

²⁴Na reira ko te kupu tenei a te Ariki, a Ihowa, Na, kua meinga na e koutou to koutou kino kia maharatia, i to koutou he ka hurahia, i o koutou hara ka kitea i roto i a koutou mahi katoa; na, ka maharatia na koutou, ka mau koutou i te ringa.

²⁵Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,

²⁵Na, ko koe, e te mea kino kua tupapaku na, e te rangatira o Iharaira, nou nei te ra kua tae mai, i te wa o te he i te mutunga;

²⁶Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.

²⁶Ko te kupu tenei a te Ariki, a Ihowa, Whakarerea atu te potae, waiho atu te karauna: e kore tenei e penei tonu a muri ake: ko te iti whakanuia ake, ko te nui whakaititia iho.

²⁷Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.

²⁷Ka porohurihia e ahau, ka porohurihia, ka porohurihia; e kore noa iho ano tenei, kia tae mai ra ano te tangata mana; a maku e hoatu ki a ia.

²⁸Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.

²⁸¶ Ko koe hoki, e te tama a te tangata, poropiti atu, mea atu, Ko te kupu tenei a te Ariki, a Ihowa mo nga tama a Amona, mo ta ratou tawai; mea atu ano, Ko te hoari, ko te hoari, kua oti te unu: oro rawa mo te patu, kia kai ai, koia i uira ai:

²⁹A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:

²⁹Me te teka mai a aua matakite ki a koe, me te homai teka a te tuaahu ki a koe, kia hoatu ai koe ki runga ki nga kaki o te hunga i patua, o te hunga kino kua tae mai nei to ratou ra, i te wa o te he i te mutunga.

³⁰Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.

³⁰Meinga kia hoki atu ia ki tona takotoranga. Hei te wahi i hanga ai koe, hei te whenua i whanau ai koe, hei reira ahau whakawa ai i a koe.

³¹A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.

³¹Ka ringihia ano e ahau toku riri ki runga ki a koe; ka pupuhi ano ahau ki runga ki a koe ki te ahi o toku riri; ka hoatu ano koe e ahau ki te ringa o nga tangata poauau, e mohio ana ki te whakangaro.

³²Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.

³²Ka waiho koe hei wahie mo te ahi; ka heke ou toto ki waenganui o te whenua; heoi ano maharatanga ki a koe; naku hoki, na Ihowa te kupu.