¹Ale summa toho mluvení tato jest, že takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích.

¹¶ Na, ko te tino tenei o enei korero: He tohunga pera to tatou, kua noho ki matau o te torona o te Nui i nga rangi;

²Služebník jsa svatyně, a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal, a ne člověk.

²He minita mo te wahi tapu, mo te tapenakara pono, tona kaiwhakaara nei ko te Ariki, ehara i te tangata.

³Všeliký zajisté nejvyšší kněz k obětování darů a obětí bývá ustanoven, a protož potřebí bylo, aby i tento měl, co by obětoval.

³Ko nga tohunga nui katoa hoki, he mea whakarite hei tapae atu i nga whakahere, i nga patunga tapu: na konei hoki i tika ai kia whai mea ano tenei tohunga nui hei tapaenga atu mana.

⁴Nebo kdyby byl na zemi, aniž by knězem byl, když by zůstávali ti kněží, kteříž obětují dary podle Zákona,

⁴Me i runga hoki ia i te whenua kahore ona tohungatanga; tenei hoki nga tohunga hei tapae i nga whakahere i runga i ta te ture.

⁵Sloužíce podobenství a stínu nebeských věcí, jakož Mojžíšovi od Boha řečeno bylo, když dokonávati měl stánek: Hlediž, prý, abys udělal všecko ku podobenství, kteréžť jest ukázáno na hoře.

⁵Ko ta ratou mahi he ritenga, he atarangi no nga mea i te rangi, he pera ano me te mea i tohutohungia ki a Mohi, i a ia meake hanga i te tapenakara: i mea hoki ia, Kia mahara kia hanga e koe nga mea katoa kia rite ki te tauira i whakakitea ki a ko e i runga i te maunga.

⁶Nyní pak tento náš nejvyšší kněz tím důstojnějšího došel úřadu, čímž i lepší smlouvy prostředníkem jest, kterážto lepšími zaslíbeními jest utvrzena.

⁶¶ Tena ko tenei he nui ke te mahi minita kua riro nei i a ia, he pai rawa hoki te kawenata ko tona takawaenga nei ko ia, he pai rawa hoki nga kupu whakaari, i whakatakotoria ai taua kawenata.

⁷Nebo kdyby ona první byla bez úhony, nebylo by hledáno místa druhé.

⁷Mehemea hoki kihai i whai he taua kawenata o mua, e kore e rapua he wahi mo te tuarua.

⁸Nebo obviňuje Židy, dí: Aj, dnové jdou, praví Pán, v nichž vejdu s domem Izraelským a s domem Judským v smlouvu novou.

⁸I a ia hoki e whakahe ana, i mea ia ki a ratou, Nana, tenei ake ko nga ra, e ai ta te Ariki, e whakaritea ai e ahau he kawenata hou ki te whare o Iharaira, ki te whare ano hoki o Hura:

⁹Ne podle smlouvy té, kterouž jsem učinil s otci jejich v ten den, když jsem je vzal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Nebo oni nezůstali v smlouvě mé, a já opustil jsem je, praví Pán.

⁹E kore e rite ki te kawenata i whakaritea e ahau ki o ratou matua, i arahi mai ai i a ratou i te whenua o Ihipa; kihai nei hoki ratou i u ki taku kawenata, a kore ake oku whakaaro ki a ratou, e ai ta te Ariki.

¹⁰Protož tatoť jest smlouva, v kterouž vejdu s domem Izraelským po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v mysl jejich, a na srdcích jejich napíši je, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.

¹⁰Ko te kawenata hoki tenei e whakarite ai ahau ki te whare o Iharaira i muri iho i aua ra, e ai ta te Ariki; ka hoatu e ahau aku ture ki o ratou hinengaro, ka tuhituhia ano hoki ki o ratou ngakau: ko ahau hei Atua mo ratou, ko ratou hoki hei iwi maku:

¹¹A nebudouť učiti jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznej Pána, protože mne všickni znáti budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich.

¹¹E kore ano hoki ratou e whakaako i tona hoa, i tona hoa, i tona teina, i tona tuakana, e mea, Kia matau koe ki te Ariki: e matau katoa hoki ratou ki ahau, te nohinohi o ratou, te nui ano hoki o ratou.

¹²Nebo milostiv budu nepravostem jejich, a na hříchy jejich, ani na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.

¹²Ka mahi tohu hoki ahau ki o ratou kino, e kore ano hoki e maharatia e ahau o ratou hara a mua ake nei.

¹³A kdyžť praví o nové, tedy pokládá první za vetchou; což pak vetší a schází, blízké jest zahynutí.

¹³I a ia i mea, he kawenata hou, kua whakatawhitotia e ia te mea tuatahi. Na, ko te mea kua tawhitotia, kua koroheketia, ka tata te memeha.