¹Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

¹¶ Ko te kupu i puta mai ki a Heremaia, he mea na Ihowa; i mea ia,

²Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.

²Ko te kupu tenei a Ihowa, a te Atua o Iharaira, e mea ana, Tuhituhia ki te pukapuka nga kupu katoa i korerotia e ahau ki a koe.

³Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,

³Tenei ake hoki nga ra, e ai ta Ihowa, e whakahokia mai ai e ahau taku iwi, a Iharaira raua ko Hura, i te whakarau, e ai ta Ihowa: a ka whakahokia mai ratou e ahau ki te whenua i hoatu e ahau ki o ratou matua, a ka riro a reira i a ratou.

⁴Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:

⁴A ko nga kupu enei i korerotia e Ihowa mo Iharaira raua ko Hura,

⁵Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.

⁵Ko te kupu hoki tenei a Ihowa: Kua rongo tatou i te reo o te tuiri, o te wehi, ehara i te rongo mau.

⁶Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?

⁶Tena ra, ui atu, kia kite ai koutou, he whanau tamariki ranei ta te tane: He aha ahau i kite ai i nga tangata katoa ko o ratou ringa kei o ratou hope, koia ano kei te wahine e whanau ana, kua puta ke ano nga kanohi katoa, kua koma?

⁷Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.

⁷Aue! he ra nui hoki taua ra, kahore he rite mona: ko te wa hoki ia o to Hakopa mamae; otiia ka whakaorangia ia i taua mamae.

⁸Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.

⁸Na i taua ra, e ai ta Ihowa o nga mano, ka wahia e ahau tana ioka i tou kaki, ka motuhia hoki ou here; e kore hoki ia e whakamahia e nga tangata ke i muri iho:

⁹Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.

⁹Engari ka mahi ratou ki a Ihowa, ki to ratou Atua, ki a Rawiri hoki, ki to ratou kingi e whakaarahia ake e ahau mo ratou.

¹⁰Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.

¹⁰¶ Na reira kaua e wehi, e taku pononga, e Hakopa, e ai ta Ihowa, kaua hoki e pawera, e Iharaira: nana, ka whakaora hoki ahau i a koe i tawhiti, i ou uri ano i te whenua i whakaraua atu ai ratou; a ka hoki mai a Hakopa, ka ata noho, ka whai tanga m anawa, te ai he kaiwhakawehi mona.

¹¹Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.

¹¹No te mea hei hoa ahau mou, e ai ta Ihowa, hei whakaora i a koe: ka poto rawa hoki i ahau nga iwi katoa kua whakamararatia atu na koe ki reira, otiia e kore koe e poto rawa i ahau; engari ka pakia koe e ahau, he mea whakarite marie atu, e kore a no hoki koe e tukua kia kahore rawa e whiua.

¹²Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.

¹²Ko te kupu hoki tenei a Ihowa, Ko tou pakaru e kore e mahu, he mamae rawa tou marutanga.

¹³Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.

¹³Kahore he tangata hei tohe i tau, kia takaia ai koe: kahore ou rongoa whakamahu.

¹⁴Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.

¹⁴Ko te hunga katoa i aroha ki a koe kua wareware ki a koe; kahore ratou e rapu i a koe; no te mea i patua koe e ahau ki te patu a te hoariri, ki te whiu hoki a te tangata nanakia; he nui hoki no tou kino, he maha no ou hara.

¹⁵Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.

¹⁵He aha koe i tangi ai ki tou pakaru? e kore tou mamae e taea te rongoa: mo te nui hoki o tou kino, he maha no ou hara, i meinga ai e ahau enei mea ki a koe.

¹⁶A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,

¹⁶Na reira ko te hunga katoa e kai ana i a koe, ka kainga ratou; ko ou hoariri katoa, ko ratou katoa, ka riro ki te whakarau; ko te hunga e pahua ana i a koe ka pahuatia ratou, a ka tukua e ahau hei taonga parau te hunga katoa e muru ana i a koe.

¹⁷Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.

¹⁷Ka whakahokia atu hoki e ahau te ora ki a koe, ka rongoatia e ahau ou marutanga, e ai ta Ihowa; no te mea kua kiia koe e ratou, he peinga, kua mea, Ko Hiona tenei e kore nei e rapua e te tangata.

¹⁸Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.

¹⁸¶ Ko te kupu tenei a Ihowa: Nana, ka whakahokia mai e ahau i te whakarau nga teneti o Hakopa, ka aroha ki ona nohoanga; a ka hanga te pa ki runga ki tona puranga ano, ka whakapumautia ano nga tikanga o te whare kingi.

¹⁹A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.

¹⁹Ka puta mai ano i reira te whakamoemiti, me te reo o te hunga e kata ana: a ka whakanuia ratou e ahau, e kore ratou e torutoru: ka whakakororiatia hoki ratou e ahau, a e kore ratou e iti.

²⁰A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.

²⁰A ka rite a ratou tamariki ki o mua; ka whakapumautia hoki to ratou whakaminenga ki toku aroaro, a ka whiua e ahau te hunga katoa e tukino ana i a ratou.

²¹A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.

²¹A ko to ratou metararahi ko tetahi ano o ratou, ka puta ake hoki to ratou kawana i roto i a ratou; a ka meinga ia e ahau kia whakatata mai, a ka haere mai ia ki ahau: ko wai oti tenei kua toa nei ki te haere mai ki ahau? e ai ta Ihowa.

²²I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.

²²A hei iwi koutou maku, ko ahau hoki hei Atua mo koutou.

²³Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.

²³Nana, ko te tukauati a Ihowa, ara ko tona riri mura tonu, te paoho atu na, he tukauati e tahi ana: tera e aki ki runga ki te mahunga o te hunga kino.

²⁴Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.

²⁴E kore e tahuri atu te riri kino o Ihowa, kia oti ra ano i a ia, kia whakapumautia ra ano e ia nga whakaaro o tona ngakau: i nga ra whakamutunga ka matau koutou.