¹Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.

¹¶ Aue, me he wai toku mahunga! me he puna roimata oku kanohi, kia tangihia ai e ahau nga tupapaku o te tamahine a taku iwi i te ao, i te po!

²Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,

²Aue, me he tihokahoka toku, he mea na te tira haere i te koraha! kia whakarerea ai e ahau taku iwi, kia mawehe ai i roto i a ratou, he hunga puremu katoa nei hoki ratou, he huihuinga no te hunga tinihanga.

³A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.

³Me te mea he kopere na ratou o ratou arero e whakapikoa ana hei korero teka: kua tupu kaha ake ratou i runga i te whenua, kahore ia mo te pono; engari e koni atu ana i te kino ki te kino, kahore hoki o ratou mohio ki ahau, e ai ta Ihowa.

⁴Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.

⁴Kia tupato i o koutou hoa, e tenei, e tenei, kaua e whakawhirinaki ki te tuakana, ki te teina: no te mea he maminga rawa ta nga tuakana, ta nga teina katoa; kei runga ano i te ngautuara te haere o nga hoa katoa.

⁵A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.

⁵Ka tinihangatia e ratou tona hoa, tona hoa, kahore hoki he pono o te korero; kua whakaakona e ratou o ratou arero ki te korero teka; ruha noa ratou i te mahinga i te he.

⁶Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.

⁶Kei waenga tinihanga koe e noho ana: na te tinihanga ratou te pai ai ki te mohio ki ahau, e ai ta Ihowa.

⁷Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?

⁷Heoi ko te kupu tenei a Ihowa o nga mano, Nana, ka whakarewa ahau i a ratou, ka whakamatau i a ratou; me pehea hoki ahau, ko te tamahine nei ia a taku iwi?

⁸Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.

⁸Ko te rite i to ratou arero kei te kopere whakamate; he korero tinihanga tana: he korero pai ta te mangai o tetahi ki tona hoa, kei roto ia i tona ngakau e whanga ana mona.

⁹Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?

⁹E kore ianei ahau e whiu i a ratou mo enei mea? e ai ta Ihowa; e kore ianei toku wairua e rapu utu i te iwi penei?

¹⁰Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.

¹⁰He whakaaro ki nga maunga i ara ai taku tangi, taku aue, he whakaaro ki nga puninga o te koraha taku uhunga; no te mea kua wera, kahore tetahi tangata e tika na reira, kahore e rangona te reo o nga kararehe; ko nga manu o te rangi, ko nga karare he, putere atu ana, kua riro.

¹¹A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.

¹¹Ka meinga hoki e ahau a Hiruharama hei puranga, hei nohoanga kuri mohoao, ka meinga ano e ahau nga pa o Hura kia ururuatia, te ai he tangata.

¹²Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?

¹²¶ Ko wai te tangata whakaaro nui e matau ana ki tenei? i korerotia ano ki a wai e te mangai o Ihowa, mana e whakaatu? he aha ra te whenua i whakangaromia ai, i wera ai, ano ko te koraha, kahore he tangata e tika ana i reira?

¹³Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,

¹³Ano ra ko Ihowa, Mo ratou i whakarere i taku ture i hoatu e ahau ki to ratou aroaro, a kihai i whakarongo ki toku reo, kihai i haere i taua ara;

¹⁴Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:

¹⁴Na haere ana ratou i nga tikanga maro o o ratou ngakau; kei te wahi i nga Paarimi i whakaakona nei e o ratou matua ki a ratou.

¹⁵Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.

¹⁵Heoi ko te kupu tenei a Ihowa o nga mano, a te Atua o Iharaira, Tenei ahau te whangai nei i a ratou, i tenei iwi, ki te taru kawa, te whakainu nei i a ratou ki te wai kawa.

¹⁶Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.

¹⁶Ka whakamararatia ano ratou e ahau ki roto ki nga iwi kihai nei i mohiotia e ratou, e o ratou matua: ka unga ano e ahau te hoari hei whai i a ratou a poto noa ratou i ahau.

¹⁷Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.

¹⁷Ko te kupu tenei a Ihowa o nga mano, Whakaaroa e koutou, karangatia hoki nga wahine tangi kia haere mai; unga tangata ki nga wahine whakaaro nui kia haere mai.

¹⁸Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.

¹⁸Kia hohoro ano te ara o ta ratou tangi mo tatou, kia tarere ai nga roimata o o tatou kanohi, kia maringi iho ai nga wai o o tatou kamo.

¹⁹Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.

¹⁹No te mea e rangona ana te reo tangi i Hiona, Ano to tatou pahuatanga! Nui atu to tatou whakama, no te mea kua mahue i a tatou te whenua, no te mea kua turakina mai e ratou o tatou nohoanga.

²⁰Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.

²⁰Whakarongo raia, e nga wahine, ki te kupu a Ihowa, kia riro ano i o koutou taringa te kupu a tona mangai; whakaakona a koutou tamahine ki te tangi, nga hoa hoki o tenei, o tenei, ki te uhunga.

²¹Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.

²¹No te mea kua tae ake te mate ki roto ki o tatou matapihi, kua tomo ki o tatou whare kingi, hautope atu ai i nga kohungahunga i waho, i nga taitamariki ano hoki i nga huanui.

²²(Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.

²²Korero, Ko te kupu tenei a Ihowa, Tera nga tinana o nga tangata e hinga ano he whakawairakau ki te mata o te mara, ano he kutanga witi i muri i te kaitapahi, a kahore he kaikohi.

²³Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.

²³¶ Ko te kupu tenei a Ihowa, Kaua te tangata whakaaro nui e whakamanamana ki tona whakaaro nui, kaua hoki te marohirohi e whakamanamana ki tona marohirohi; kaua te tangata taonga e whakamanamana ki ona taonga;

²⁴Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.

²⁴Engari ko tenei hei whakamanamananga ma te tangata whakamanamana, ara kua whai whakaaro ia, kua mohio ki ahau, ko Ihowa, ahau, ko te kaimahi o te mahi tohu, o te whakawa, o te tika i runga i te whenua: ko aku hoki enei e whakaahuareka ai, e ai t a Ihowa.

²⁵Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,

²⁵Nana, kei te haere mai nga ra, e ai ta Ihowa, e whiua ai e ahau te hunga katoa i kotia i roto i to ratou kotingakore;

²⁶Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.

²⁶Ko Ihipa, ko Hura, ko Eroma, ko nga tama a Amona, ko Moapa, ko te hunga katoa e noho ana i te koraha, e whakaihoa nei nga tapa o o ratou makawe: he mea kokotikore hoki nga iwi katoa; ko te whare katoa ano o Iharaira, he mea kokotikore te ngakau.