¹Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.

¹¶ I muri i enei mea ka haereere a Ihu i Kariri: kahore hoki ia i pai ki te haereere i Huria, e rapu ana hoki nga Hurai kia whakamatea ia.

²A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.

²Na kua tata te hakari a nga Hurai, te hakari whare wharau.

³Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

³Na ka mea ona teina ki a ia, Haere atu i konei, anga atu ki Huria, kia kite ai hoki au akonga i au mahi e mahi nei koe.

⁴Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.

⁴E kore hoki tetahi tangata e mea huna i tetahi mea, ki te whai ia kia ara tona ingoa. Ki te mea koe i enei mea, kia kite te ao i a koe.

⁵Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

⁵Ko ona teina tonu hoki kihai i whakapono ki a ia.

⁶I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

⁶Na ka mea a Ihu ki a ratou, Kahore ano kia taea noatia toku taima: ko to koutou taima ia kei nga wa katoa.

⁷Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

⁷E kore e ahei kia kino te ao ki a koutou; engari ka kino ki ahau, no te mea e whakaaturia ana e ahau te kino o ana mahi.

⁸Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.

⁸Haere koutou ki tenei hakari: e kore ahau e haere wawe ki tenei hakari; kahore hoki toku taima kia ata rite noa.

⁹To pověděv jim, zůstal v Galilei.

⁹A ka mutu tenei korero ana ki a ratou, ka noho tonu ia ki Kariri.

¹⁰A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

¹⁰A, no ka riro ona teina ki te hakari, ka haere ano hoki ia, ehara i te mea whakakite nui, engari i tu a huna.

¹¹Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

¹¹Heoi i rapu nga Hurai i a ia i te hakari, i mea, Kei hea ia?

¹²A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

¹²He nui hoki te korero komuhumuhu mona i roto i te mano: ko etahi i mea, He tangata pai ia: ko etahi i mea, Kahore, engari e whakapohehe ana ia i te iwi.

¹³Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

¹³Heoi kihai i rahi te korero a tetahi tangata mona, he wehi ki nga Hurai.

¹⁴Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

¹⁴¶ Na, i waenganui o te hakari, ka haere a Ihu ki roto ki te temepara whakaako ai.

¹⁵I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

¹⁵A ka miharo nga Hurai, ka mea, na te aha i hua ai te mohio o tenei tangata, ehara nei hoki ia i te mea whakaako?

¹⁶Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

¹⁶Ka whakahoki a Ihu ki a ratou, ka mea, Ehara i te mea naku ake taku e whakaako nei, engari na toku kaitono mai.

¹⁷Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

¹⁷Ki te pai tetahi tangata ki te mea i tana e pai ai, e matau ia ki te whakaakoranga, na te Atua ranei, he korero naku ake ranei.

¹⁸Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

¹⁸Ko te tangata nana ake tana korero, e whai ana ia i tona ake kororia: tena ki te whai tetahi i te kororia o tona kaitono, e pono ana ia, a kahore ona he.

¹⁹Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

¹⁹He teka ianei na Mohi te ture i hoatu ki a koutou, a kahore e whakaritea te ture e tetahi o koutou? He aha koutou ka whai nei kia whakamatea ahau?

²⁰Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

²⁰Na ka whakahoki te mano ka mea, He rewera tou: ko wai te whai ana kia whakamatea koe?

²¹Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

²¹Ka whakahoki a Ihu, ka mea ki a ratou, Kotahi aku mahi i mahi ai, a e miharotia ana e koutou katoa.

²²Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

²²I homai e Mohi te kotinga ki a koutou; ehara ano ia i te mea na Mohi ake, engari na nga tupuna; e kokoti ana hoki koutou i te tangata i te hapati.

²³Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

²³Ki te kotia te tangata i te hapati, kei takahia te ture a Mohi; e riri ana oti koutou ki ahau, moku i whakaora rawa i te tangata i te hapati?

²⁴Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.

²⁴Kaua e waiho te whakawa i runga i ta te kanohi, engari kia tika ta koutou whakawa.

²⁵Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?

²⁵Me i reira ka mea etahi o nga tangata o Hiruharama, Ehara oti tenei i a ia e whaia nei e ratou kia whakamatea?

²⁶A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

²⁶Na, maia tonu tana korero, a kahore a ratou kupu ki a ia. E tino matau ana ranei nga rangatira, ko te Karaiti pu tenei?

²⁷Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

²⁷Otiia e matau ana tatou ki te wahi i puta mai ai tenei: tena ka tae mai a te Karaiti, kahore he tangata e matau ki te wahi e puta mai ai ia.

²⁸I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

²⁸Na ka karanga a Ihu i te temepara i a ia e whakaako ana, ka mea, E matau ana koutou ki ahau, e matau ana ano ki te wahi i haere mai ai ahau: ehara i ahau ake taku haere mai; engari e pono ana te kaitono mai i ahau; kahore nei koutou i matau ki a ia.

²⁹Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

²⁹E matau ana ahau ki a ia; i puta mai hoki ahau i a ia, nana ano ahau i tono mai.

³⁰I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

³⁰A i whai ratou kia hopukia ia: otiia kihai i pa te ringa o tetahi ki a ia, kahore hoki tona haora i taka noa.

³¹Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

³¹A he tokomaha o te mano i whakapono ki a ia, i mea, ka tae mai a te Karaiti, tera ranei e maha atu ana merekara e mea ai i a tenei e mea nei?

³²Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.

³²I rongo nga Parihi i te mano e korerorero ana i enei mea mona; na ka tonoa mai e nga Parihi ratou ko nga tohunga nui he katipa ki te hopu i a ia.

³³Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.

³³Na ka mea a Ihu ki a ratou, He iti noa ake te wahi e noho ai ahau ki a koutou, katahi ahau ka haere ki toku kaitono mai.

³⁴Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.

³⁴Tera koutou e rapu i ahau, heoi e kore koutou e kite: e kore hoki koutou e ahei te haere ake ki te wahi e noho ai ahau.

³⁵I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

³⁵Na ka mea nga Hurai ki a ratou ano, E haere oti te tangata nei ki hea, e kore ai e kitea e tatou? e haere oti ia ki nga manene i roto i nga Kariki, ako ai i nga Kariki?

³⁶Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

³⁶He ki aha tenei e ki nei ia, Tera koutou e rapu i ahau, a e kore e kite: e kore hoki koutou e ahei te haere ake ki te wahi e noho ai ahau?

³⁷V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.

³⁷¶ I te ra whakamutunga, i te ra nui o te hakari, ka tu a Ihu, ka karanga, ka mea, Ki te matewai tetahi, haere mai ia ki ahau, kia inu.

³⁸Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

³⁸Ki te whakapono tetahi ki ahau, ka rite ki ta te karaipiture, ka rere mai nga wai ora i roto i tona kopu.

³⁹(A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)

³⁹I korerotia tenei e ia mo te Wairua, meake nei riro i te hunga e whakapono ana ki a ia; kahore ano hoki te Wairua Tapu kia homai noa; no te mea kiano a Ihu i whakakororiatia noatia.

⁴⁰Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

⁴⁰Ko etahi o te mano i to ratou rongonga i tenei kupu, i mea, he pono ko te Poropiti tenei.

⁴¹Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?

⁴¹Ka mea etahi, Ko te Karaiti tenei. Ko etahi i mea, E puta mai ranei a te Karaiti i Kariri?

⁴²Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

⁴²Kahore koia te karaipiture i mea, E puta mai a te Karaiti i te uri o Rawiri, i Peterehema, i te kainga i noho ai a Rawiri?

⁴³A tak různice v zástupu stala se pro něj.

⁴³Na ka waiho ia hei take wehewehenga ma te mano.

⁴⁴Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

⁴⁴Ko etahi o ratou i mea kia hopukia ia: otira kihai i pa nga ringa o tetahi ki a ia.

⁴⁵Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?

⁴⁵¶ Na ko te taenga atu o nga katipa ki nga tohunga nui ratou ko nga Parihi; ka mea atu enei ki a ratou, he aha ia te kawea mai ai e koutou.

⁴⁶Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

⁴⁶Ka whakahokia e nga katipa, Kahore rawa he tangata i rite ana korero ki a tenei.

⁴⁷I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

⁴⁷Na ka whakahokia ta ratou e nga Parihi, Kua tinihangatia ano hoki koutou?

⁴⁸Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?

⁴⁸Kua whakapono koia tetahi o nga rangatira, o nga Parihi ranei ki a ia?

⁴⁹Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.

⁴⁹Ko tenei hunga ia e kore nei e matau ki te ture, ka oti ratou te kanga.

⁵⁰I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:

⁵⁰Ka mea a Nikorima ki a ratou, tera i haere mai ra ki a ia i mua, ko ia hoki tetahi o ratou,

⁵¹Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?

⁵¹Ka whakahengia ranei te tangata e to tatou ture, i te mea kahore ano i whakarongo noa ki a ia, i matau hoki ki tana mahi?

⁵²Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.

⁵²Na ka whakahoki ratou, ka mea ki a ia, Ko koe hoki tetahi no Kariri? Tena rapua, ka kite koe, kahore kia ara noa tetahi poropiti i Kariri.

⁵³I šel jeden každý do domu svého.

⁵³Na hoki ana ratou ki tona whare, ki tona whare.