1Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
1¶ Ko ahau te tangata kua kite i te pouri, he mea na te rakau o tona riri.
2Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
2I arahina e ia, i meinga kia haere i te pouri, kahore i te marama.
3Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
3He pono kua tahuri mai ia ki ahau, kua anga mai tona ringa ki ahau, a pau noa te ra.
4Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
4Kua meinga nei e ia oku kikokiko me toku kiri kia rite ki o te koroheke, mangungu kau i a ia oku wheua.
5Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
5Kua hanga e ia he patu moku; karapotia ana ahau ki te wai kawa, ki te raruraru.
6Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
6Kua meinga ahau e ia kia noho ki nga wahi pouri, kia pera me te hunga kua mate noa ake.
7Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
7Kua oti ahau te taiepa mai e ia, te puta atu ahau; kua meinga e ia toku mekameka kia taimaha.
8A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
8Ae ra, i ahau e karanga ana, e hamama ana kia awhinatia, ka araia mai e ia taku inoi.
9Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
9Kua oti ano oku ara te taiepa mai e ia ki te kohatu tarai, whakakopikopikoa ake e ia oku ara.
10Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
10Ko tona rite ki ahau kei te pea e whanga ana, kei te raiona i nga wahi ngaro.
11Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
11Whakangaua ketia ana e ia oku ara, haehaea putia iho ahau; meinga ana ahau e ia kia noho kau noa iho.
12Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
12Kua whakapikoa e ia tana kopere, a whakaturia ake ahau e ia hei koperenga pere.
13Postřelil ledví má střelami toulu svého.
13Kua meinga e ia nga pere o tana papa pere kia ngoto ki oku whatumanawa.
14Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
14Kua waiho ahau hei katanga ma toku iwi katoa; hei waiata ma ratou a pau noa te ra.
15Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
15Kua whakakiia ahau e ia ki nga mea kawa, whakainumia rawatia ana ahau e ia ki te taru kawa.
16Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
16Kua whatiwhatiia ano hoki e ia oku niho ki te kirikiri, hipokina ana ahau e ia ki te pungarehu.
17Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
17Kua nekehia atu e koe toku wairua kei tata ki te rangimarie; i wareware ahau ki te pai.
18A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
18Ki tonu ake ahau, kua pirau toku kaha, kahore he tumanakohanga maku ki a Ihowa.
19A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
19Mahara ki toku ngakau mamae, ki toku pouri, ki te taru kawa, ki te wai kawa.
20Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
20Maharahara tonu toku wairua ki a ratou, piko tonu iho i roto i ahau.
21A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
21¶ E whakahokia ake ana tenei e ahau ki toku ngakau, koia i tumanako ai ahau.
22Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
22He mahi tohu na Ihowa te poto ai tatou, he kore no ana mahi aroha e mutu.
23Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
23E hou tonu ana ratou i tenei ata, i tenei ata; he nui tou pono.
24Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
24Ko Ihowa te wahi moku, e ai ta toku wairua; no reira ka tumanako ahau ki a ia.
25Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
25He pai a Ihowa ki te hunga e tumanako ana ki a ia, ki te wairua e rapu ana i a ia.
26Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
26He pai ano kia tumanako te tangata, kia tatari marie hoki ki ta Ihowa whakaora.
27Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
27He pai ano mo te tangata kia amohia e ia te ioka i tona tamarikitanga.
28Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
28Me noho ia, tona kotahi, me whakarongo puku hoki, no te mea nana i uta ki a ia.
29Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
29Me tuku e ia tona mangai ki te puehu; mehemea pea tera he tumanakohanga.
30Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
30Me hoatu e ia tona paparinga ki te tangata e papaki ana i a ia: kia ki tonu ia i te tawai.
31Neboť nezamítá Pán na věčnost;
31E kore hoki e mau tonu ta Ihowa panga:
32Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
32Ahakoa whakapouri ia, ka aroha ano ia, ka rite ki te nui o tana mahi tohu.
33Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
33Kahore hoki ona ngakau whiu, whakapouri ranei, i nga tama a te tangata.
34Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
34Ko te kuru i nga herehere katoa o te whenua ki raro i ona waewae;
35Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
35Ko te whakapeau ke i te tika o te tangata ina whakawakia i te aroaro o te Runga Rawa;
36Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
36Ko te whakariro ke i ta te tangata ina totohe, e kore tena e whakapaingia e te Ariki.
37Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
37¶ Ko wai tenei hei ki mai, a ka oti, i te mea kihai i whakahaua e te Ariki?
38Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
38He teka ianei e puta mai ana te kino me te pai i roto i te mangai o te Runga Rawa?
39Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
39He aha te tangata ora i amuamu ai, te tangata ina whiua mo ona hara?
40Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
40E rapu tatou, e kimi i o tatou ara, a ka tahuri ano ki a Ihowa.
41Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
41Kia ara atu o tatou ngakau me o tatou ringa ki te Atua i te rangi.
42Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
42¶ I he matou, i whakakeke; kihai ano koe i muru i to matou he.
43Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
43Kua hipokina nei e koe ki te riri, tukinotia ana matou e koe: tukitukia ana e koe, kihai ano i tohungia e koe.
44Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
44Hipokina ana e koe he kapua ki a koe, kei puta atu ta matou inoi.
45Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
45Kua meinga matou e koe hei paru tahinga, hei mea akiri i waenga i nga iwi.
46Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
46Kua hamama mai nga mangai o o matou hoariri katoa ki a matou.
47Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
47Ko te wehi, ko te rua, kua tae mai kei a matou, te whakamoti me te wawahi.
48Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
48Kei te tarere nei nga awa wai i toku kanohi, mo te wawahanga o te tamahine a toku iwi.
49Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
49Maturuturu ana te wai i toku kanohi, kahore hoki e mutu, te ai he pariratanga,
50Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
50Kia titiro mai ra ano a Ihowa, kia kite mai ra ano ia i runga i te rangi.
51Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
51E meatia iho ana toku ngakau e toku kanohi, mo nga tamahine katoa o toku pa.
52Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
52Kua whaia kinotia ahau ano he manu e ratou, e te hunga e hoariri ana ki ahau, kahore he take.
53Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
53Ngaro iho i a ratou toku ara i roto i te poka, kua maka e ratou he kohatu ki runga ki ahau.
54Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
54I rere nga wai i runga i toku mahunga: i mea ahau, kua motuhia ketia ahau.
55Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
55¶ I karanga ahau ki tou ingoa, e Ihowa, i roto i te poka i raro rawa.
56Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
56I rongo koe ki toku reo; kaua e huna tou taringa ki te tanga o toku manawa, ki taku karanga.
57V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
57I whakatata mai koe i te ra i karanga ai ahau ki a koe; i ki mai koe, Kaua e wehi.
58Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
58Kua tohea e koe, e te Ariki, nga tohe a toku wairua; kua hokona e koe toku ora.
59Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
59Kua kite koe, e Ihowa, i te he i mahia ki ahau: mau e whakarite taku whakawa.
60Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
60Kua kite koe i to ratou mauahara katoa, i o ratou whakaaro katoa moku.
61Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
61Kua rongo koe ki ta ratou tawai, e Ihowa, ki o ratou whakaaro katoa moku;
62Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
62Ki nga ngutu o te hunga i whakatika mai ki ahau, ki ta ratou tikanga moku, a pau noa te ra.
63Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
63Tirohia mai to ratou nohoanga iho, to ratou whakatikanga ake; ko ahau te waiatatia nei e ratou.
64Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
64Hoatu he utu ki a ratou, e Ihowa, kia rite ki te mahi a o ratou ringa.
65Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
65Hoatu ki a ratou he ngakau pakeke, tau kanga ki a ratou.
66Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.
66Whaia ratou i runga i te riri, whakangaromia atu ratou i raro i nga rangi o Ihowa.