¹Poněvadž mnozí usilovali sepsati pořádně vypravování těch věcí, kteréž jsou u nás jisté,

¹¶ Na, i te mea he tokomaha kua anga ki te whakakaupapa i te korero o nga mea kua whakatutukitia nei i waenganui i a tatou,

²Jakž jsou nám vydali ti, kteřížto od počátku sami viděli, a služebníci toho Slova byli,

²He mea whakarite ki nga mea i homai ki a tatou e te hunga i kite a kanohi, i mahi hoki i te kupu,

³Vidělo se i mně, kterýž jsem toho všeho pravé povědomosti došel, tobě z gruntu o tom pořádně vypsati, výborný Theofile,

³Koia ahau i mahara ai, i te mea kua ata whakatakina iho e ahau nga mea katoa i te timatanga mai, kia tuhituhi whakatepe atu ki a koe, e Tiopira, e te tangata pai rawa,

⁴Abys zvěděl jistotu těch věcí, jimž jsi vyučován.

⁴Kia matau ai koe ki te tuturutanga o nga mea i whakaakona ai koe.

⁵Byl za dnů Herodesa krále Judského kněz nějaký, jménem Zachariáš, z třídy Abiášovy, a manželka jeho ze dcer Aronových, a jméno její Alžběta.

⁵¶ No mua, no nga ra o Herora kingi o Huria, tera tohunga, ko Hakaraia te ingoa, no te wiki o Apiata: ko tana wahine hoki no nga tamahine a Arona, ko Erihapeti tona ingoa.

⁶Byli pak oba spravedliví před obličejem Božím, chodíce ve všech přikázáních a spravedlnostech Páně bez úhony.

⁶He hunga tika hoki raua i te aroaro o te Atua, kahore he he o ta raua haere i runga i nga kupu ako katoa, i nga tikanga a te Ariki.

⁷A neměli plodu, protože Alžběta byla neplodná, a oba se byli zstarali ve dnech svých.

⁷Na kahore a raua tamariki, he pakoko hoki a Erihapeti, a i taua wa kua maha haere rawa nga ra o tetahi, o tetahi.

⁸I stalo se, když on úřad kněžský konal v pořádku třídy své před Bohem,

⁸Na tupono tonu, i a ia e mahi ana i a te tohunga mahi i te aroaro o te Atua i te takanga o tana wiki,

⁹Že vedle obyčeje úřadu kněžského los naň přišel, aby položil zápal, vejda do chrámu Páně.

⁹E whakarite ana i nga ritenga o nga tohunga, ka taka mana te haere ki roto ki te whare tapu o te Ariki, tahu ai te whakakakara.

¹⁰A všecko množství lidu bylo vně, modlíce se v hodinu zápalu.

¹⁰Na i waho te nuinga katoa o te iwi e inoi ana i te haora whakakakara.

¹¹Tedy ukázal se jemu anděl Páně, stoje na pravé straně oltáře zápalu.

¹¹A ka puta mai ki a ia tetahi anahera a te Ariki e tu ana i te taha matau o te aata whakakakara.

¹²A uzřev jej Zachariáš, zstrašil se, a bázeň připadla na něj.

¹²Na ka ohorere a Hakaraia i tona kitenga i a ia, a tau ana te wehi ki a ia.

¹³I řekl jemu anděl: Neboj se, Zachariáši, neboť jest uslyšána modlitba tvá, a Alžběta manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Jan.

¹³Otira ka mea te anahera ki a ia, kaua e wehi, e Hakaraia: kua rangona hoki tau inoi, a ka whanau i tau wahine, i a Erihapeti, he tama mau, a ka huaina e koe tona ingoa ko Hoani.

¹⁴Z čehož budeš míti radost a veselé, a mnozí z jeho narození budou se radovati.

¹⁴A ka whiwhi koe i te hari me te harakoa; a he tokomaha hoki e hari i tona whanautanga.

¹⁵Bude zajisté veliký před obličejem Páně, a vína i nápoje opojného nebudeť píti, a Duchem svatým bude naplněn hned od života matky své.

¹⁵E nui hoki ia i te aroaro o te Atua: e kore ia e inu i te waina, i te wai whakahaurangi ranei: a ka ki ia i te Wairua Tapu, mai ano o te kopu o tona whaea.

¹⁶A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich.

¹⁶He tokomaha ano hoki o nga tama a Iharaira ka whakatahuritia e ia ki te Ariki, ki to ratou Atua.

¹⁷Neboť, on předejde před obličejem jeho v duchu a v moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům, a nevěřící k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový.

¹⁷Ka haere ano ia i tona aroaro i runga i te wairua, i te mana, o Iraia, hei whakatahuri i nga ngakau o nga matua ki nga tamariki, i te hunga whakatuturi ki nga whakaaro o te hunga tika; hei whakarite mo te Ariki i tetahi iwi i ata taka mona.

¹⁸I řekl Zachariáš k andělu: Po čemž to poznám? Nebo já starý jsem, a manželka má zstarala se ve dnech svých.

¹⁸Na ko te meatanga a Hakaraia ki te anahera, Ma te aha ka matau ai ahau ki tenei mea? he koroheke nei hoki ahau, kua maha haere hoki nga ra o taku wahine.

¹⁹Odpověděv anděl, řekl jemu: Jáť jsem Gabriel, kterýž stojím před obličejem Božím, a poslán jsem, abych mluvil s tebou, a tyto věci veselé tobě zvěstoval.

¹⁹Na ka whakahoki te anahera, ka mea ki a ia, Ko Kapariera ahau, kei te aroaro o te Atua toku turanga; kua tonoa mai hoki ahau ki te korero ki a koe, ki te whakapuaki i tenei rongo pai ki a koe.

²⁰A aj, budeš němý, a nebudeš moci mluviti až do toho dne, v kterémž se tyto věci stanou, protože jsi neuvěřil řečem mým, kteréž se naplní časem svým.

²⁰Nana, ka noho puku koe, kahore hoki e puta te korero i a koe, kia tae mai ra ano te ra e meatia ai enei mea, mou kihai i whakapono ki aku kupu, ka mana nei i te wa e rite ai.

²¹Lid pak očekával Zachariáše, a divili se, že on tak prodléval v chrámě.

²¹A tatari tonu te iwi ki a Hakaraia, me te miharo ano i a ia e whakaroa ana i roto i te whare tapu.

²²Vyšed pak, nemohl mluviti k nim. I srozuměli, že vidění viděl v chrámě. Nebo on návěští jim dával, a zůstal němý.

²²A, i tona putanga mai ki waho, kihai ia i ahei te korero ki a ratou: a ka mohio ratou kua kite ia i tetahi putanga atua ki a ia i roto i te whare tapu: hono tonu tana waitohu ki a ratou me te wahangu ano.

²³I stalo se, když se vyplnili dnové konání úřadu jeho, odšel do domu svého.

²³A ka rite nga ra hei minitatanga mana, ka hoki ia ki tona whare.

²⁴A po těch dnech počala Alžběta manželka jeho, a tajila se za pět měsíců, řkuci:

²⁴Na muri iho i aua ra ka hapu tana wahine, a Erihapeti, a e rima nga marama i whakangaro ai i a ia, a i mea ia,

²⁵Že tak mi učinil Pán ve dnech, v nichžto vzezřel, aby odjal mé pohanění mezi lidmi.

²⁵Ko ta te Ariki tenei i mea ai ki ahau, i nga ra i titiro mai ai ia, ki te whakamutu i toku tawainga i roto i nga tangata.

²⁶V měsíci pak šestém poslán jest anděl Gabriel od Boha do města Galilejského, kterémuž jméno Nazarét,

²⁶¶ Na i te ono o nga marama ka tonoa a Kapariera, te anahera, e te Atua ki tetahi pa o Kariri, ko Nahareta te ingoa,

²⁷Ku panně zasnoubené muži, kterémuž jméno bylo Jozef, z domu Davidova, a jméno panny Maria.

²⁷Ki tetahi wahine i taumautia ma tetahi tangata, ko Hohepa te ingoa, no te whare o Rawiri; ko te ingoa o te wahine ko Meri.

²⁸I všed k ní anděl, dí: Zdráva milosti došlá, Pán Bůh s tebou, požehnaná ty mezi ženami.

²⁸Na, ko tona haerenga ki roto, ki a ia, ka mea, Tena koe, e te wahine kua manakohia nei; kei a koe te Ariki: ko koe te manaakitia i roto i nga wahine.

²⁹Ona pak uzřevši ho, zarmoutila se nad řečí jeho, a myslila, jaké by to bylo pozdravení.

²⁹Otira he nui tona oho ki taua kupu, ka whakaaroaro ki te tikanga o tenei ohatanga.

³⁰I řekl jí anděl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla milost u Boha.

³⁰Na ka mea te anahera ki a ia, Kei wehi koe, e Meri; kua paingia hoki koe e te Atua.

³¹A počneš v životě a porodíš syna, a nazůveš jméno jeho Ježíš.

³¹Nana, tera koe e hapu, ka whanau he tama, a ka huaina e koe tona ingoa ko Ihu.

³²Tenť bude veliký, a Syn Nejvyššího slouti bude, a dáť jemu Pán Bůh stolici Davida otce jeho.

³²Ka nui ia, ka kiia hoki ko te Tama a te Runga Rawa: a ka hoatu ki a ia e te Ariki, e te Atua, te torona o Rawiri, o tona papa.

³³A kralovati bude v domě Jákobově na věky, a království jeho nebude konce.

³³Hei kingi hoki ia mo te whare o Hakopa ake ake; e kore ano e mutu tona rangatiratanga.

³⁴I řekla Maria k andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?

³⁴Na ka mea a Meri ki te anahera, E peheatia tenei, kahore nei hoki ahau e mohio ki te tane?

³⁵A odpověděv anděl, řekl jí: Duch svatý sstoupí v tě, a moc Nejvyššího zastíní tobě; a protož, což se z tebe svatého narodí, slouti bude Syn Boží.

³⁵Na ka whakahoki te anahera, ka mea ki a ia, Ka tae te Wairua Tapu ki runga ki a koe, ka taumarumaru iho te kaha o te Runga Rawa ki runga ki a koe: no reira hoki ka kiia te mea e whanau mai he tapu, ko te Tama a te Atua.

³⁶A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala syna v starosti své, a tento jest jí šestý měsíc, kteráž sloula neplodná.

³⁶Na, ko tou whanaunga, ko Erihapeti, kua hapu hoki ia i tona ruruhitanga, he tama; a koe te ono tenei o nga marama ki a ia, i kiia ra he pakoko.

³⁷Neboť nebude nemožné u Boha všeliké slovo.

³⁷Kahore hoki he kupu i ahu mai i te Atua i kore e whai mana.

³⁸I řekla Maria: Aj, služebnice Páně, staniž mi se podle slova tvého. I odšel od ní anděl.

³⁸Ano ra ko Meri, Ina, te pononga a te Ariki; kia peratia ahau me tau i korero ai. A mawehe atu ana te anahera i a ia.

³⁹Tedy povstavši Maria v těch dnech, odešla na hory s chvátáním do města Judova.

³⁹¶ Na ka whakatika a Meri i aua ra, a haere kaika ana ki te whenua pukepuke ki tetahi pa o Hura;

⁴⁰I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžběty.

⁴⁰A ka tomo ki te whare o Hakaraia, ka oha ki a Erihapeti.

⁴¹I stalo se, jakž uslyšela pozdravení Marie Alžběta, zplésalo nemluvňátko v životě jejím, a naplněna jest Duchem svatým Alžběta.

⁴¹A, no te rongonga o Erihapeti i te oha a Meri, ka koiri te tamaiti i roto i tona kopu; na kua ki a Erihapeti i te Wairua Tapu:

⁴²I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.

⁴²A he nui tona reo ki te karanga, ka mea, Ka manaakitia koe i roto i nga wahine, ka manaakitia ano te hua o tou kopu.

⁴³A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mně?

⁴³No hea hoki tenei ki ahau, kia haere mai te whaea o toku Ariki ki ahau?

⁴⁴Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostně nemluvňátko v životě mém.

⁴⁴Na, pa kau mai te reo o tau oha ki oku taringa, ka oho te tamaiti i toku kopu i te hari.

⁴⁵A blahoslavená, kteráž uvěřila, neboť dokonány budou ty věci, kteréž jsou povědíny jí ode Pána.

⁴⁵Ka koa ano ia e whakapono ana: ka whakaritea hoki nga mea i korerotia ki a ia e te Ariki.

⁴⁶Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,

⁴⁶A ka mea a Meri, Ka whakanui toku wairua i te Ariki,

⁴⁷A veselí se duch můj v Bohu, Spasiteli mém,

⁴⁷E hari ana toku wairua ki te Atua, ki toku Kaiwhakaora;

⁴⁸Že jest vzezřel na ponížení služebnice své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.

⁴⁸Mona i titiro ki te iti o tana pononga; ta te mea hoki katahi ahau ka kiia e nga whakatupuranga katoa e haere ake nei, he wahine hari.

⁴⁹Neboť mi učinil veliké věci ten, jenž mocný jest, a svaté jméno jeho,

⁴⁹He nui hoki nga mahi a te Mea Kaha ki ahau; he tapu hoki tona ingoa.

⁵⁰A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.

⁵⁰He mahi tohu tana ki te hunga e wehi ana ki a ia, ki tenei whakatupuranga, ki tenei whakatupuranga.

⁵¹Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.

⁵¹Kua whakaputaina he kaha e ia, ara e tona ringa; nana te hunga whakakake i marara ai, i te whakaaro o o ratou ngakau.

⁵²Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.

⁵²Kua whakataka e ia nga piriniha i o ratou torona, a whakateiteitia ake ana te hunga iti.

⁵³Lačné nakrmil dobrými věcmi, a bohaté pustil prázdné.

⁵³Kua whakakiia e ia te hunga mate hiakai ki nga mea pai; kua tonoa kautia atu te hunga taonga.

⁵⁴Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

⁵⁴Kua tautokona e ia a Iharaira, tana pononga, he whakamahara hoki ki tana mahi tohu;

⁵⁵(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

⁵⁵Ki a Aperahama ratou ko tana whanau ake tonu atu, pera hoki me tana i korero ai ki o tatou matua.

⁵⁶I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.

⁵⁶Na tata tonu ki te toru marama a Meri e noho ana ki a ia, a hoki ana ki tona whare.

⁵⁷Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

⁵⁷¶ A ka rite te taima o Erihapeti e whanau ai; na ka whanau he tama.

⁵⁸A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

⁵⁸A ka rongo te hunga e noho tata ana, me ona whanaunga, kua whakanuia e te Ariki tona aroha ki a ia; na ka hari tahi me ia.

⁵⁹Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

⁵⁹A i te waru o nga ra ka haere mai ratou ki te kokoti i te tamaiti; ka mea kia huaina e ratou ko Hakaraia, ko te ingoa o tona papa.

⁶⁰Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

⁶⁰Na ka whakahoki tona whaea, ka mea, Kahore; engari me hua ia ko Hoani.

⁶¹I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

⁶¹Na ko ta ratou meatanga ki a ia, Ara, kahore tenei ingoa i huaina ki tetahi o ou whanaunga.

⁶²I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

⁶²Na ka ui ratou ki tona papa, he mea waitohu, ko wai tana e pai ai kia huaina ki a ia.

⁶³A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

⁶³Ka mea ia ki tetahi papa tuhituhi, a ka tuhituhi, ka mea, Ko Hoani hei ingoa mona. A miharo ana ratou katoa.

⁶⁴A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

⁶⁴Na whai reo tonu iho tona mangai, ka matara tona arero, ka korero ia, ka whakapai ki te Atua.

⁶⁵Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

⁶⁵A tau ana te wehi ki te hunga katoa e noho tata ana ki a ratou: ka korerotia enei mea katoa puta noa i te whenua pukepuke katoa o Huria.

⁶⁶A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

⁶⁶Na ka rongoatia enei mea e te hunga katoa i rangona ai ki roto ki o ratou ngakau, ka mea, He tamaiti aha ianei tenei? i a ia hoki te ringa o te Ariki.

⁶⁷Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:

⁶⁷¶ Na kua ki a Hakaraia, tona papa, i te Wairua tapu, ka poropiti, ka mea,

⁶⁸Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

⁶⁸Kia whakapaingia te Ariki, te Atua o Iharaira; kua titiro mai hoki ia, kua hoko i tana iwi,

⁶⁹A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

⁶⁹Kua whakaarahia ake e ia he haona whakaora mo tatou, i roto i te whare o Rawiri, o tana pononga;

⁷⁰Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

⁷⁰Ko tana hoki ia i korerotia e te mangai o ana poropiti tapu, no te timatanga mai ano o te ao:

⁷¹O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

⁷¹Hei whakaora i a tatou i o tatou hoa whawhai, i te ringa ano o te hunga katoa e kino ana ki a tatou;

⁷²Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,

⁷²Hei whakaputa i te mahi tohu ki o tatou tupuna, hei whakamahara ki tana kawenata tapu;

⁷³Na přísahu, kterouž jest přisáhl Abrahamovi, otci našemu, že jistě nám to dá,

⁷³Ki te oati i oati ai ia ki a Aperahama, ki to tatou tupuna,

⁷⁴Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

⁷⁴Kia tukua mai e ia ki a tatou he ora i te ringa o o tatou hoa whawhai, kia mahi wehikore tatou ki a ia,

⁷⁵V svatosti a v spravedlnosti před obličejem jeho, po všecky dny života našeho.

⁷⁵I runga i te tapu, i te tika, ki tona aroaro, i nga ra katoa e ora ai tatou.

⁷⁶Ty pak, dítě, prorokem Nejvyššího slouti budeš, nebo předejdeš před tváří Páně připravovati cesty jeho,

⁷⁶A ko koe, e tama, ka kiia ko te poropiti a te Runga Rawa: e haere hoki koe i te aroaro o te Ariki, hei whakapai i ona ara;

⁷⁷Aby bylo dáno umění spasitelné lidu jeho na odpuštění hříchů jejich,

⁷⁷Hei whakamatau i tana iwi ki te ora, i o ratou hara e murua ana;

⁷⁸Skrze srdečné milosrdenství Boha našeho, v němžto navštívil nás, vyšed z výsosti,

⁷⁸He mea hoki na te aroha, na te mahi tohu a to tatou Atua; na reira hoki i puta mai ai te puaotanga o runga ki a tatou,

⁷⁹Aby se ukázal sedícím v temnostech a v stínu smrti, k spravení noh našich na cestu pokoje.

⁷⁹Hei whakamarama i te hunga e noho ana i te pouri, i te atarangi hoki o te mate, hei whakatika i o tatou waewae ki te huarahi o te rangimarie.

⁸⁰Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, a bylo na poušti až do dne zjevení svého lidu Izraelskému.

⁸⁰Na ka tupu taua tamaiti, a ka kaha haere tona wairua, a noho ana i nga koraha, taea noatia te ra e whakakitea ai ia ki a Iharaira.