¹I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich.

¹¶ A, ka mutu ta Ihu whakarite korero ki ana akonga kotahi tekau ma rua, ka haere atu ia i reira ki te whakaako, ki te kauwhau ki o ratou pa.

²Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých,

²Na, i te rongonga o Hoani i roto i te whare herehere ki nga mahi a te Karaiti, ka tonoa e ia etahi o ana akonga,

³A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

³Ka mea ki a ia, Ko koe ranei tenei e haere mai nei, me tatari ranei tatou ki tetahi atu?

⁴I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte:

⁴Na ka whakahoki a Ihu, ka mea ki a raua, Haere, korerotia ki a Hoani nga mea e rongo nei, e kite nei korua:

⁵Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje.

⁵Ko nga matapo e titiro ana, ko nga kopa e haereere ana, ko nga repera e meinga ana kia ma, ko nga turi e rongo ana, ko nga tupapaku e whakaarahia ana, a e kauwhautia ana te rongopai ki te hunga rawakore.

⁶A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně.

⁶A ka koa te tangata e kore e he ki ahau.

⁷A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící?

⁷¶ A, i a raua e haere atu ana, ka timata a Ihu, ka korerotia a Hoani ki te mano, I haere koutou ki te koraha kia kite i te aha? I te kakaho e whakangaueuetia ana e te hau?

⁸Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou.

⁸Ano ra i haere koutou kia kite i te aha? I te tangata he kakahu maeneene ona? Na kei nga whare kingi te hunga i nga kakahu maeneene.

⁹Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka.

⁹Ano ra i haere koutou kia kite i te aha? I te poropiti? Ae ra, ko taku kupu tenei ki a koutou, tera atu ano i te poropiti.

¹⁰Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou.

¹⁰Ko ia hoki tenei mona te mea i tuhituhia, Na, ka tonoa e ahau taku karere ki mua i tou aroaro, mana e whakapai tou ara ki mua i a koe.

¹¹Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on.

¹¹He pono taku e mea nei ki a koutou, Kahore ano i maea ake i roto i nga whanau a te wahine he rahi ake i a Hoani Kaiiriiri: heoi rahi ake i a ia te iti rawa i te rangatiratanga o te rangi.

¹²Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je.

¹²A no nga ra mai ano i a Hoani Kaiiriiri a mohoa noa nei e tukinotia ana te rangatiratanga o te rangi, a e riro ana ia i te ringa kaha o nga tangata taikaha.

¹³Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali.

¹³No te mea i poropiti nga poropiti katoa me te ture a taea noatia a Hoani.

¹⁴A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl.

¹⁴A, ki te pai koutou koia ra, ko Iraia tenei, i meinga ra e haere mai ana.

¹⁵Kdo má uši k slyšení, slyš.

¹⁵Ki te whai taringa tetahi hei whakarongo, kia rongo ia.

¹⁶Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají,

¹⁶¶ Otiia me whakarite e ahau tenei whakatupuranga ki te aha? E rite ana ki nga tamariki e noho ana i nga wahi hokohoko, e karanga ana ki o ratou hoa,

¹⁷A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste.

¹⁷E mea ana, Whakatangi noa matou i te putorino ki a koutou, a kahore koutou i kanikani mai; aue noa matou ki a koutou, a kahore koutou i tangi mai.

¹⁸Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má.

¹⁸I haere mai hoki a Hoani, kihai i kai, kihai i inu, heoi e mea ana ratou, He rewera tona.

¹⁹Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých.

¹⁹I haere mai te Tama a te tangata me te kai me te inu, ka mea ratou, Na, he tangata kakai, he tangata inu waina, he hoa no nga pupirikana, no nga tangata hara! Otira ma ana mahi e whakatika te whakaaro nui.

²⁰Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili.

²⁰Katahi ia ka anga ka tawai ki nga pa i meinga ai te maha o ana merekara, mo ratou kihai i ripeneta:

²¹Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili.

²¹Aue, te mate mou, e Korahina! aue, te mate mou, e Petahaira! me i meatia ki Taira, ki Hairona nga merekara kua meatia nei ki a korua, kua ripeneta ke raua, he taratara te kakahu me te oke i te pungarehu.

²²Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám.

²²Ko taku kupu ia tenei ki a koutou, Erangi to Taira raua ko Hairona e mama i te ra whakawa i to korua.

²³A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne.

²³Me koe hoki, e Kaperenauma, e whakateiteitia ranei koe a tae noa ki te rangi? ka heke koe ki te reinga: me i meatia hoki ki Horoma nga merekara kua meatia nei ki a koe, kua tu tonu tera a taea noatia tenei ra.

²⁴Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě.

²⁴Ko taku kupu ia tenei ki a koutou, Erangi to te whenua o Horoma e mama i tou i te ra whakawa.

²⁵V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým.

²⁵¶ I taua wa ka oho a Ihu, ka mea, He whakawhetai atu taku ki a koe, e Pa, e te Ariki o te rangi o te whenua, no te mea kua huna e koe enei mea i te hunga matau, i te hunga mahara, a hurahia ana ki nga kohungahunga.

²⁶Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou.

²⁶Ae ra, e Pa; i pai hoki te penei ki tau titiro.

²⁷Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.

²⁷Kua tukua mai nga mea katoa ki ahau e toku Matua: a kahore tetahi e matau ki te Tama, ko te Matua anake; kahore hoki tetahi e matau ki te Matua, ko te Tama anake, me te tangata hoki e pai ai te Tama kia whakakitea ki a ia.

²⁸Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám.

²⁸Haere mai ki ahau, e koutou katoa e mauiui ana, e taimaha ana, a maku koutou e whakaokioki.

²⁹Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim.

²⁹Tangohia taku ioka ki runga ki a koutou, kia whakaakona koutou e ahau; he ngakau mahaki hoki toku, he ngakau papaku: a e whiwhi koutou ki te okiokinga mo o koutou wairua.

³⁰Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.

³⁰He ngawari hoki taku ioka, he mama taku pikaunga.