¹I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:

¹¶ A ka oho ake a Ihu, ka korero kupu whakarite ano ki a ratou, ka mea,

²Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.

²Ka rite te rangatiratanga o te rangi ki tetahi kingi, i whakatakoto marena mo tana tama,

³I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.

³A tonoa ana ana pononga, hei karanga i te hunga i korerotia ki te marena: heoi kihai ratou i pai ki te haere.

⁴Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.

⁴Ka tono ano ia i era atu pononga, ka mea, Mea atu ki te hunga i korerotia, Na kua rite taku hakari; kua oti aku puru, aku mea momona te patu, a kua rite katoa nga mea: haere mai ki te marena.

⁵Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.

⁵Otira i paopaongia e ratou, haere ana ko tetahi ki tana mara, ko tetahi ki tana hokohoko.

⁶Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.

⁶Na hopukina ana ana pononga e nga mea i mahue, tukinotia ana ratou, a whakamatea iho.

⁷A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.

⁷Otiia i riri te kingi: a tonoa atu ana ana taua, whakangaromia ana taua hunga kohuru, tahuna iho to ratou pa.

⁸Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.

⁸Katahi ia ka mea ki ana pononga, E rite ana te marena, ko te hunga ia i karangatia kihai i pai.

⁹Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.

⁹Na haere koutou ki nga pekanga o nga ara, a tonoa mai ki te marena te hunga katoa e kite ai koutou.

¹⁰I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.

¹⁰Na ka haere aua pononga ki nga ara, a huihuia katoatia ana te hunga i kitea e ratou, ana pai, ana kino: na kiki ana te marena i nga manuhiri.

¹¹Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.

¹¹Otiia, no te tapokoranga, o te kingi kia kite i nga manuhiri, ka kitea e ia i reira he tangata kahore nei ona kakahu marena:

¹²I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.

¹²A ka mea ki a ia, E hoa, he aha koe i tomo mai ai ki konei kahore nei ou kahu marena? Heoi kihai ia i kuihi.

¹³Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

¹³Na ka mea te kingi ki nga kaimahi, Herea ona ringa, ona waewae, kawea atu, maka ki te pouri i waho rawa; ko te wahi tera o te tangi, o te tetea o nga niho.

¹⁴Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

¹⁴He tokomaha hoki e karangatia, he ruarua ia e whiriwhiria.

¹⁵Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.

¹⁵¶ Me i reira ka haere nga Parihi, ka runanga ki te pehea e mau ai tetahi kupu ana.

¹⁶I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.

¹⁶A ka tonoa ki a ia a ratou akonga me nga tangata piri ki a Herora, hei mea, E te Kaiwhakaako, e matau ana matou he pono koe, e whakaako ana koe i te ara a te Atua i runga i te pono, e kore ano ta te tangata e whakaaroa e koe: e kore nei hoki koe e titiro ki te kanohi tangata.

¹⁷Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?

¹⁷Tena, korerotia ki a matou, E pehea ana tou whakaaro? He mea tika ranei te hoatu takoha ki a Hiha, kahore ranei?

¹⁸Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?

¹⁸Otiia i mohio a Ihu ki to ratou whakaaro kino, a ka mea, He aha ta koutou e whakamatautau na i ahau, e te hunga tinihanga?

¹⁹Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.

¹⁹Tena koa, kia kite ahau i te moni takoha. A mauria mai ana e ratou ki a ia he pene.

²⁰I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?

²⁰Na ka mea ia ki a ratou, No wai tenei ahua me te tuhituhinga?

²¹Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.

²¹Ka mea ratou ki a ia, No Hiha. Katahi ia ka mea ki a ratou, Hoatu ki a Hiha nga mea a Hiha; ki te Atua ano nga mea a te Atua.

²²To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.

²²Ka rongo ratou, ka miharo: a mahue ake ia i a ratou, a haere ana ratou.

²³V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,

²³¶ I taua ra ka haere mai ki a ia nga Haruki, e mea nei kahore he aranga, ka ui ki a ia,

²⁴Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.

²⁴Ka mea, E te Kaiwhakaako, i mea a Mohi, Ki te mate te tangata, a kahore ana tamariki, ma tona teina e marena tana wahine, e whakatupu ake he uri mo tona tuakana.

²⁵I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.

²⁵Na tokowhitu tetahi whanau i a matou, he tuakana, he teina: te marenatanga o te tuatahi, ka mate, a hore ona uri, waiho iho tana wahine ma tona teina.

²⁶Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.

²⁶Me te tuarua ano, me te tuatoru, puta noa i te tuawhitu.

²⁷Nejposléze pak po všech umřela i žena.

²⁷A, muri iho i a ratou katoa, ka mate te wahine.

²⁸Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.

²⁸Na, i te aranga, ma wai o te tokowhitu te wahine? i a ratou katoa nei hoki ia.

²⁹I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.

²⁹Na ka whakahoki a Ihu, ka mea ki a ratou, E he ana koutou, te mohio ki nga karaipiture, ki te kaha ano o te Atua.

³⁰Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.

³⁰I te aranga hoki e kore ratou e marena, e kore ano e hoatu kia marenatia, engari ka rite ki nga anahera a te Atua i te rangi.

³¹O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:

³¹Na, ko te aranga o te hunga mate, kahore ano koutou i kite i ta te Atua i korero ai ki a koutou, i mea ai,

³²Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.

³²Ko ahau te Atua o Aperahama, te Atua o Ihaka, te Atua o Hakopa? ehara te Atua i te Atua no te hunga mate, engari no te hunga ora.

³³A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.

³³A, no ka rongo te mano, ka miharo ki tana ako.

³⁴Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.

³⁴¶ No te rongonga ia o nga Parihi, kua kapi i a ia te mangai o nga Haruki, ka whakamine tahi ratou.

³⁵I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:

³⁵Na ka ui tetahi o ratou, he kaiako i te ture, ka whakamatautau i a ia, ka mea,

³⁶Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?

³⁶E te Kaiwhakaako, ko tehea te kupu nui o te ture?

³⁷I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.

³⁷Ka mea a Ihu ki a ia, Kia whakapaua tou ngakau, tou wairua, tou hinengaro, ki te aroha ki te Ariki, ki tou Atua.

³⁸To jest přední a veliké přikázání.

³⁸Ko te tuatahi tenei, ko te kupu nui.

³⁹Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

³⁹He rite ano te tuarua ki tenei, Kia aroha koe ki tou hoa tata, ano ko koe.

⁴⁰Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

⁴⁰Kei runga i enei kupu e rua e iri ana te ture me nga poropiti.

⁴¹A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,

⁴¹¶ A, i nga Parihi e noho huihui ana, ka ui a Ihu ki a ratou,

⁴²Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.

⁴²Ka mea, He pehea o koutou whakaaro ki a te Karaiti? Na wai ia tama? Ka mea ratou ki a ia, Na Rawiri.

⁴³Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

⁴³Ka mea ia ki a ratou, He aha ra a Rawiri, i a ia e nohoia ana e te Wairua, i karanga ai i a ia he Ariki? i mea hoki ia,

⁴⁴Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?

⁴⁴I mea te Ariki ki toku Ariki, hei toku matau koe noho ai, kia meinga ra ano e ahau ou hoariri hei turanga waewae mou.

⁴⁵Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?

⁴⁵Na, ka kiia nei ia e Rawiri he Ariki, he pehea i tama ai ki a ia?

⁴⁶A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.

⁴⁶A hore he tangata i ahei te whakahoki kupu ki a ia, kihai rawa ano tetahi i maia ki te ui ki a ia i taua ra iho ano.