¹Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,

¹¶ Ko nga whakatauki a Horomona tama a Rawiri, kingi o Iharaira;

²Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,

²E mohiotia ai te whakaaro nui, te ako; e kitea ai nga kupu o te matauranga;

³K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,

³E riro mai ai te ako a te ngakau mahara, te tika, te whakawa, te mea ano e rite ana;

⁴Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

⁴Hei hoatu i te ngakau tupato ki nga kuware, i te matauranga, i te ngarahu pai ki te taitamariki;

⁵Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,

⁵Kia whakarongo ai te tangata whakaaro nui, kia nui ake ai tona mohio; kia whiwhi ai te tangata tupato ki nga whakaaro mohio:

⁶K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.

⁶E mohio ai ia ki te whakatauki, ki te kupu whakarite, ki nga kupu a nga whakaaro nui, ki a ratou korero whakapeka.

⁷Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.

⁷¶ Ko te wehi ki a Ihowa te timatanga o te matauranga; e whakahawea ana te whakaarokore ki te whakaaro nui, ki te ako.

⁸Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

⁸Whakarongo, e taku tama, ki te ako a tou papa, kaua hoki e whakarerea te ture a tou whaea;

⁹Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

⁹Ka waiho hoki ena hei pare ataahua mo tou matenga, hei mekameka whakapaipai mo tou kaki.

¹⁰Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.

¹⁰¶ E taku tama, ki te whakawaia koe e te hunga hara, kaua e whakaae.

¹¹Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;

¹¹Ki te mea ratou, Tatou ka haere, ka whakapapa atu, ka whakaheke toto; kia whanga puku tatou, he mea takekore, mo te tangata harakore:

¹²Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;

¹²Horomia oratia ratou e tatou, peratia me ta te rua tupapaku; ka riro tinana ratou, ka pera me te hunga e heke atu ana ki te poka:

¹³Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;

¹³Ka kitea e tatou nga taonga utu nui katoa, ka whakakiia o tatou whare ki ta tatou e pahua ai:

¹⁴Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:

¹⁴Maka mai tou wahi ki roto ki to matou; kia kotahi te putea ma tatou katoa.

¹⁵Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;

¹⁵E taku tama, kaua e haere tahi i te ara me ratou; kaiponuhia tou waewae i to ratou huarahi;

¹⁶Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.

¹⁶E rere ana hoki o ratou waewae ki te kino, e hohoro ana ratou ki te whakaheke toto.

¹⁷Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,

¹⁷He maumau hoki te hora o te kupenga ki te tirohanga a tetahi manu.

¹⁸Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.

¹⁸Ko ratou, he whakaheke i o ratou toto ano i whakapapa ai ratou; he whakamate i a ratou ano i piri ai ratou.

¹⁹Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.

¹⁹Ka pena nga huarahi o te hunga apo taonga; ko te ora ano o ona rangatira e tangohia.

²⁰Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.

²⁰¶ E hamama ana te whakaaro nui i te huarahi; e puaki ana tona reo i nga waharoa;

²¹V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:

²¹E karanga ana ia i te tino wahi whakaminenga; i te wahi tuwhera o nga kuwaha, i roto i te pa, e puaki ana ana kupu;

²²Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?

²²E te hunga kuware, kia pehea ake te roa o to koutou aroha ki te kuwaretanga? O te hiahia ranei o te hunga whakahi ki to ratou whakahi? O te whakakino ranei a te hunga wairangi ki te matauranga?

²³Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

²³Tahuri mai ki taku ako: na ka ringihia e ahau toku wairua ki a koutou, ka whakaaturia aku kupu ki a koutou.

²⁴Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,

²⁴I karanga atu hoki ahau, heoi kihai koutou i pai mai; i totoro atu toku ringa, a kihai tetahi i whai whakaaro mai;

²⁵Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:

²⁵Heoi whakakahoretia iho e koutou toku whakaaro katoa, kihai hoki i aro ki taku ako:

²⁶Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,

²⁶Mo reira ka kata ahau i te ra o to koutou aitua; ka tawai ina pa te pawera ki a koutou.

²⁷Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.

²⁷Ina tae mai to koutou pawera ano he tupuhi, a ka pa mai to koutou aitua ano he paroro; ina tae mai te pouri me te ngakau mamae ki a koutou.

²⁸Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.

²⁸Ko reira ratou karanga ai ki ahau, a e kore ahau e whakahoki kupu atu; ka rapu nui ratou i ahau, otiia e kore ahau e kitea e ratou:

²⁹Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,

²⁹Mo ratou i kino ki te matauranga; kihai hoki i whiriwhiria e ratou te wehi ki a Ihowa;

³⁰Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.

³⁰Kihai i aro mai ki oku whakaaro; whakahawea ana ratou ki taku kupu riri katoa.

³¹Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.

³¹Na reira ka kai ratou i nga hua o to ratou nei ara, ka whakakiia ano hoki ki nga mea i titoa e ratou.

³²Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.

³²Ko te tahuritanga atu hoki o nga kuware hei patu i a ratou; ko te ngakau warea ano hoki o nga wairangi hei huna i a ratou.

³³Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.

³³Ko te tangata ia e rongo ana ki ahau, ka au tona noho, ka tea hoki i te wehi ki te kino.