¹Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.

¹¶ He pera i te hukarere i te raumati, i te ua hoki i te kotinga witi, te kore e tau o te honore mo te wairangi.

²Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.

²¶ He pera i te manu e rererere noa ana, i te waroa i ona rerenga te kanga pokanoa; e kore e whakatau.

³Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

³¶ He whiu mo te hoiho, he paraire mo te kaihe, a he rakau mo te tuara o nga wairangi.

⁴Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.

⁴¶ Kei rite ki tona whakaarokore tau whakautu ki te wairangi, kei rite hoki a koe na ki a ia.

⁵Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.

⁵Kia rite ki tona whakaarokore tau whakautu ki te wairangi, kei mea ia he whakaaro nui ia.

⁶Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.

⁶¶ Ko te tangata e tuku korero ana ma te ringa o te wairangi, e tapahi ana i ona waewae ano, e inumia ana hoki te he.

⁷Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.

⁷E tautau noa ana nga waewae o te kopa: he pera hoki te whakatauki i te mangai o te wairangi.

⁸Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.

⁸Ko te takai mea whakapaipai i roto i te puranga kohatu, ko tona rite kei te tangata e whakakororia ano i te wairangi.

⁹Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

⁹E rite ana ki te tataramoa e wero nei i te ringa o te haurangi, koia ano te whakatauki i te mangai o nga wairangi.

¹⁰Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

¹⁰¶ Ka rite ki te kaikopere i tu ai te katoa, te tangata e utu ana i te wairangi me te tangata hoki e utu ana i nga tira haere.

¹¹Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

¹¹¶ Ka rite ki te kuri e hoki nei ki tona ruaki, te wairangi e tuarua ana i tona poauau.

¹²Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

¹²¶ Ka kite koe i te tangata e mea ana ki a ia he whakaaro nui? Ki ta te whakaaro tera e rahi ake ta te wairangi i tana.

¹³Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

¹³¶ E ki ana te mangere, He raiona kei te ara; he raiona kei nga waharoa.

¹⁴Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.

¹⁴¶ He pera i te tatau e tahurihuri ra i runga i ona inihi, koia ano te mangere i runga i tona moenga.

¹⁵Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

¹⁵¶ E kuhua ana e te mangere tona ringa ki te rihi; he mahi ngenge rawa ki a ia te whakahoki mai ki tona mangai.

¹⁶Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.

¹⁶¶ He nui ke ake te whakaaro nui o te mangere, ki tana nei whakaaro, i to nga tangata tokowhitu e whakaatu ana i te tikanga.

¹⁷Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.

¹⁷¶ Ko te tangata e haere atu ana, e pokanoa ana ki te whawhai ehara nei i a ia, ko tona rite kei te tangata e hopu ana i te kuri ki ona taringa.

¹⁸Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,

¹⁸¶ Rite tonu ki te haurangi e makamaka ana i nga mea mura, i nga pere, i te mate,

¹⁹Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

¹⁹Te tangata e tinihanga ana ki tona hoa, e mea ana, He teka ianei he takaro taku?

²⁰Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

²⁰¶ Ki te kahore he wahie, ka mate te ahi: ki te kore hoki he tangata kawekawe korero, ka mutu te ngangare.

²¹Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

²¹He waro ki nga ngarahu wera, he wahie ki te ahi; he pera te tangata totohe ki te tahu i te ngangare.

²²Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

²²He rite nga kupu a te kaikawekawe korero ki te maramara reka, tae tonu iho ki nga wahi o roto rawa o te kopu.

²³Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.

²³¶ He ngutu puka me te ngakau kino, ko te rite kei te oko oneone i whakakikoruatia ki te para hiriwa.

²⁴Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.

²⁴¶ Ko te tangata mauahara e whakaware ana ki ona ngutu, otiia e rongoatia ana e ia te tinihanga ki roto ki a ia:

²⁵Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.

²⁵Ki te pai tona reo, kaua e whakapono ki a ia; e whitu hoki nga mea whakarihariha kei roto i tona ngakau.

²⁶Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.

²⁶Ahakoa hipoki tona mauahara i a ia ki te tinihanga, ka whakakitea nuitia tona kino ki te aroaro o te whakaminenga.

²⁷Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

²⁷¶ Ko te tangata e keri ana i te rua, ka taka ano ki roto: a ko te tangata e huri ana i te kohatu, ka hoki mai ano ki runga ki a ia.

²⁸Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

²⁸¶ E kino ana te arero teka ki ana i kuru ai; a, ko ta te mangai whakapati, he mahi kia ngaro.