¹Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

¹¶ Ko nga kupu a Kingi Remuera; ko te poropititanga i whakaakona ai ia e tona whaea.

²Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

²He aha, e taku tama? He aha, e te tama a toku kopu? A he aha, e te tama a aku kupu taurangi?

³Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

³Kaua e hoatu tou kaha ki nga wahine, ou ara hoki ki te mea whakangaro o nga kingi.

⁴Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

⁴Ehara ma nga kingi, e Remuera, ehara ma nga kingi te inu waina; ehara hoki ma nga rangatira te mea, Kei hea he wai kaha?

⁵Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

⁵Kei inu ratou, a ka wareware ki te ture, a ka whakapeau ke i te whakawa o te tangata e tukinotia ana.

⁶Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

⁶Hoatu he wai kaha ma te tangata e tata ana te marere, he waina hoki ki nga wairua pouri:

⁷Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

⁷Tukua ia kia inu, kia wareware ai ki tona rawakore, a kore ake he mahara ki ona mate.

⁸Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

⁸Kia puaki tou mangai mo te wahangu, i te whakawakanga o te hunga katoa kua waiho mo te mate.

⁹Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

⁹Kia puaki tou mangai, whakaritea te whakawa i runga i te tika, tohea te tohe a te ware, a te rawakore.

¹⁰Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

¹⁰¶ Ko wai e kite i te wahine e u ana tona pai? Ko tona utu hoki kei runga noa atu i to nga rupi.

¹¹Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

¹¹Ka whakapono te ngakau o tana tane ki a ia, a kahore ona hapanga i te taonga.

¹²Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

¹²He pai tana e mea ai ki a ia, kahore hoki he kino, i nga ra katoa e ora ai ia.

¹³Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

¹³E kimi ana ia i te huruhuru hipi, i te muka, a ka ngakau nui te mahi a ona ringa.

¹⁴Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

¹⁴Ko tona rite kei nga kaipuke o nga kaihokohoko; e mauria mai ana e ia tana kai i tawhiti.

¹⁵Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

¹⁵E maranga ana hoki ia i te mea e po tonu ana, a hoatu ana e ia he kai ma tona whare, he mahi hoki e rite ana ma ana kotiro.

¹⁶Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

¹⁶E whakaaroaro ana ia ki tetahi mara, a ka hokona e ia: whakatokia ana e ia he mara waina, he hua na ona ringa.

¹⁷Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

¹⁷E whitiki ana ia i tona hope ki te kaha, e mea ana i ona takakau kia pakari.

¹⁸Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

¹⁸Ka kite ia he pai tana i hokohoko ai: e kore tana rama e mate i te po.

¹⁹Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

¹⁹Ka totoro atu ona ringa ki te mea takai miro, ka pupuri ona ringa ki te pou muka.

²⁰Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

²⁰Ka wherahia tona ringa ki te ware; ae ra, ka totoro atu ona ringa ki te rawakore.

²¹Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

²¹E kore ia e wehi i te hukarere mo tona whare; no te mea kua kakahuria tona whare katoa ki te ngangana.

²²Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

²²Oti ake i a ia te whatuwhatu he whariki mona; he rinena pai, he papura ona kakahu.

²³Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

²³E mohiotia ana tana tane i nga kuwaha, ina noho tahi ia ki nga kaumatua o te whenua.

²⁴Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

²⁴E hanga ana e ia he rinena pai, a hokona atu ana; e hoatu ana e ia he whitiki ki nga kaihoko.

²⁵Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

²⁵He kaha, he honore ona kakahu; a e kata ana ia ki nga ra o muri atu.

²⁶Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

²⁶He nui ona whakaaro ina puaki tona mangai; kei tona arero te ture o te atawhai.

²⁷Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

²⁷Ka ata tirohia e ia nga ara o tona whare, e kore ano ia e kai i te taro o te mangere.

²⁸Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

²⁸Ka whakatika ana tamariki, a he kupu manaaki ta ratou mona; Tana tane hoki, ka whakamoemiti ano ia ki a ia, ka mea:

²⁹Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

²⁹He tokomaha nga tamahine i u te pai o ta ratou mahi, otiia hira ake tau i a ratou katoa.

³⁰Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

³⁰He mea teka noa te manako, he mea horihori te ataahua: tena ko te wahine e wehi ana i a Ihowa, ko ia e whakamoemititia.

³¹Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

³¹Hoatu ki a ia o nga hua o ona ringa; a ma ana mahi ia e whakamoemiti i nga kuwaha.