¹Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.

¹¶ He Makiri na Ahapa. Kia anga mai te taringa, e toku iwi, ki taku ture: tahuri mai o koutou taringa ki nga kupu a toku mangai.

²Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.

²Ka puaki te kupu whakarite i toku mangai, ka korerotia e ahau nga mea ngaro onamata:

³Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,

³I rongo nei, i matau nei tatou, i korero ai hoki o tatou matua ki a tatou.

⁴Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.

⁴E kore e huna e matou i a ratou tamariki: me whakaatu ki to muri whakatupuranga nga whakamoemiti ki a Ihowa, me tona kaha, me ana mahi whakamiharo i mea ai ia.

⁵Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,

⁵Kua pumau hoki i a ia he whakaaturanga i roto i a Hakopa, kua takoto he ture i roto i a Iharaira: a whakahaua mai ana e ia o tatou tupuna, kia whakaakona ki a ratou tamariki.

⁶Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,

⁶Kia matauria ai e to muri whakatupuranga, e nga tamariki e whanau, e ara ake a mua: mo ta ratou whakaatu ki a ratou tamariki.

⁷Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,

⁷Kia u ai ta ratou tumanako ki te Atua, kei wareware hoki ki nga mahi a te Atua: engari kia mau ki ana whakahau.

⁸Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.

⁸Kei rite hoki ki o ratou tupuna, ki te whakatupuranga whakakeke, tutu, ki te whakatupuranga kihai nei i whakatikatika i to ratou ngakau, kihai hoki i u to ratou wairua ki te Atua.

⁹Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,

⁹¶ He hunga mau patu nga tama a Eparaima, he hunga hapai kopere, heoi tahuri ana ratou i te ra o te tatauranga.

¹⁰Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.

¹⁰Kihai i puritia e ratou te kawenata a te Atua; kihai ano i pai ki te haere i tana ture;

¹¹Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.

¹¹Heoi, kua wareware ki ana mahi, me ana mea whakamiharo i whakakitea e ia ki a ratou.

¹²Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.

¹²He mea whakamiharo ana mahi i te aroaro o o ratou tupuna, i te whenua o Ihipa, i te parae o Toana.

¹³Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.

¹³Tapahia ana e ia te moana, a meinga ana ratou kia whiti: tu ake i a ia nga wai ano he puranga.

¹⁴Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.

¹⁴He mea arahi ratou e ia i te awatea ki te kapua: i te roa hoki o te po ki te marama o te ahi.

¹⁵Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.

¹⁵I wahia e ia nga kohatu i te koraha; a me te mea no nga rire nui tana wai hei inu ma ratou.

¹⁶Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.

¹⁶Puta mai ana i a ia he awa i roto i te kamaka: meinga ana nga wai kia heke, ano he waipuke.

¹⁷A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.

¹⁷Heoi ka hara ano ratou ki a ia: whakatoi ana ki te Runga Rawa i te koraha.

¹⁸A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.

¹⁸Na kei te whakamatautau to ratou ngakau i te Atua, kei te inoi kai ma to ratou hiahia.

¹⁹A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?

¹⁹I korero kino ano ratou ki te Atua, i mea; E ahei ranei i te Atua te taka he tepu ki te koraha?

²⁰Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?

²⁰Nana, ko tana patunga i te kohatu, ka pakaru mai te wai, a puke ana nga awa: e taea ano ranei e ia te homai taro, e pae ranei i a ia he kikokiko ma tana iwi?

²¹A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,

²¹Na ko te rongonga o Ihowa, na ka riri: a toro ana te kapura ki a Hakopa, puta ake ana te riri ki a Iharaira;

²²Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,

²²Mo ratou kihai i whakapono ki te Atua, kihai ano i whakawhirinaki ki tana whakaoranga.

²³Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,

²³Nana nei hoki i whakahau nga kapua i runga, i whakatuwhera nga tatau o te rangi.

²⁴A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.

²⁴A whakauaina iho te mana ki runga ki a ratou hei kai; homai ana hoki e ia te witi o te rangi ma ratou.

²⁵Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.

²⁵Kai ana te tangata i ta te anahera kai: i tukua e ia he kai ma ratou, a makona noa.

²⁶Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.

²⁶I whakaohokia e ia te marangai i te rangi: i takina ano te tonga e tona kaha.

²⁷I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.

²⁷A whakauaina iho e ia te kikokiko ki a ratou ano he puehu; he manu whai pakau ano he one no te moana.

²⁸Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.

²⁸A whakangahorotia iho e ia ki waenganui i to ratou puni: ki o ratou nohoanga a tawhio noa.

²⁹I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.

²⁹Na kai ana ratou, tino makona; i tukua hoki e ia ki a ratou ta ratou i hiahia ai:

³⁰Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,

³⁰Kihai ratou i ngaruru ki ta ratou i hiahia ai; a i roto tonu ta ratou kai i o ratou mangai,

³¹A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.

³¹Na ka pa te riri o te Atua ki a ratou, a patua iho e ia te hunga tetere o ratou; piko ana i a ia nga taitamariki o Iharaira.

³²S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.

³²Ahakoa pa katoa tenei, i hara ano ratou, kihai ano i whakapono ki ana mahi whakamiharo.

³³A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.

³³I whakapaua ai e ia o ratou ra ki te horihori, o ratou tau ki te potatutatu.

³⁴Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,

³⁴Ka patua ratou e ia, na, ka rapu ratou i a ia, a ka hoki, ka ui wawe ki te Atua.

³⁵Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:

³⁵Ka mahara hoki ko te Atua to ratou kohatu, ko te Atua, ko te Runga Rawa, to ratou kaihoko.

³⁶(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.

³⁶Otiia kei te patipati o ratou mangai ki a ia, a teka ana o ratou arero ki a ia.

³⁷A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),

³⁷Kihai hoki to ratou ngakau i tika ki a ia; kihai ano ratou i u ki tana kawenata.

³⁸On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.

³⁸Ko tana ia, he aroha; hipokina ana e ia te he, kihai ano i whakangaro: ae ra, he maha ana whakahokinga iho i tona riri, a kihai i oho katoa tona riri.

³⁹Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.

³⁹I mahara hoki ia he kikokiko nei ratou: he hau e pahure atu ana, a e kore e hoki mai.

⁴⁰Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.

⁴⁰¶ Ano te tini o a ratou whakatoinga i a ia i te koraha, o a ratou whakapouritanga i a ia i te tahora!

⁴¹Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.

⁴¹Hoki whakamuri ana ratou, whakamatautau ana i te Atua: whakatoia ana e ratou te Mea Tapu o Iharaira.

⁴²Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,

⁴²Kihai ratou i mahara ki tona ringa, ki te ra i whakaorangia ai ratou e ia i te hoariri;

⁴³Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,

⁴³Ki tana meatanga i ana tohu ki Ihipa, i ana merekara ki te parae o Toana;

⁴⁴Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.

⁴⁴I puta ke ai i a ia o ratou awa hei toto, me o ratou manga wai, te inu ai ratou.

⁴⁵Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.

⁴⁵I tonoa ai e ia he huihuinga namu ki a ratou, a pau iho ratou; he poroka, i huna ai ratou.

⁴⁶A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.

⁴⁶A hoatu ana e ia o ratou hua ki te moka; me to ratou mauiui ki te mawhitiwhiti.

⁴⁷Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.

⁴⁷Whakamatea ana e ia a ratou waina ki te whatu, a ratou rakau hikamora ki te haupapa.

⁴⁸Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.

⁴⁸Tukua ana e ia a ratou kararehe ma te whatu, a ratou kahui ma nga uira.

⁴⁹Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.

⁴⁹I tukua whakareretia e ia ki a ratou tona riri, aritarita, weriweri, me te raruraru; he whakaeke na nga anahera kino.

⁵⁰Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.

⁵⁰A whakatikaia ana e ia he ara mo tona riri; kihai i tohungia to ratou wairua kei mate: otiia tukua ana e ia to ratou ora ki te mate uruta.

⁵¹A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.

⁵¹Na patua iho e ia nga matamua i Ihipa, te muanga o to ratou kaha i nga teneti o Hama.

⁵²Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.

⁵²Otira arahina ana e ia ana ake tangata ano he hipi; whakahaerea ana ratou e ia i te koraha ano he kahui.

⁵³Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,

⁵³Na ka arahina marietia ratou e ia, te wehi ratou: ko o ratou hoariri ia taupokina iho e te moana.

⁵⁴Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.

⁵⁴Na ka kawea ratou e ia ki te rohe o tona wahi tapu, ki tenei maunga, i hokona nei e tona matau.

⁵⁵Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.

⁵⁵Peia ana e ia nga tauiwi i to ratou aroaro: a wehea ana e ia he kainga mo ratou ki te aho, whakanohoia iho nga hapu o Iharaira ki o ratou teneti.

⁵⁶Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.

⁵⁶Heoi ka whakamatauria, ka whakatoia e ratou te Atua, te Runga Rawa; kihai hoki i mau ki ana whakaaturanga;

⁵⁷Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.

⁵⁷A hoki whakamuri ana, mahi hianga ana, pera ana me o ratou matua: parori ke ana ratou, he pera me te kopere tinihanga.

⁵⁸Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.

⁵⁸Na ko o ratou wahi tiketike hei whakapataritari i a ia; ko o ratou whakapakoko hei mea i a ia kia hae.

⁵⁹Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,

⁵⁹I te rongonga o te Atua, ka riri, ka tino whakarihariha hoki ki a Iharaira.

⁶⁰Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,

⁶⁰A mahue ake i a ia te tapenakara a Hiro, te teneti i whakaturia e ia ki waenganui i nga tangata;

⁶¹Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.

⁶¹A tukua ana e ia tona kaha hei whakarau, tona kororia ki te ringa o te hoariri.

⁶²Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.

⁶²I tukua atu ano e ia tana iwi ma te hoari; a i riri ki tona kainga tupu.

⁶³Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.

⁶³Pau ake a ratou taitama i te ahi; kihai ano a ratou kotiro i marenatia.

⁶⁴Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.

⁶⁴I hinga o ratou tohunga i te hoari; kihai hoki i tangi a ratou pouaru.

⁶⁵Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.

⁶⁵Na ka maranga te Ariki ano ko tetahi i te moe, me te tangata kaha e hamama ana i te waina.

⁶⁶A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.

⁶⁶A patua iho e ia a muri o ona hoariri, meinga ana ratou e ia hei taunutanga mo ake tonu atu.

⁶⁷Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,

⁶⁷I whakakahore ano ia ki te teneti a Hohepa: a kihai i whiriwhiri i te hapu o Eparaima;

⁶⁸Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.

⁶⁸Heoi ko te hapu o Hura tana i whiriwhiri ai, ko Maunga Hiona tana i aroha ai.

⁶⁹A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.

⁶⁹A whakaturia ana e ia tona wahi tapu kia pera me nga wahi teitei; me te whenua i whakapumautia e ia mo ake tonu atu.

⁷⁰A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.

⁷⁰I whiriwhiria ano e ia a Rawiri, tana pononga: he mea tango nana i nga kainga hipi:

⁷¹Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.

⁷¹Mauria ana mai e ia i te whai i nga hipi whaereere, hei whangai i a Hakopa, i tana iwi, i a Iharaira hoki, i tona kainga tupu.

⁷²Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.

⁷²A rite tonu ki te tapatahi o tona ngakau tana whangai i a ratou: he arahi mohio hoki ta tona ringa i a ratou.