¹Potom viděl jsem nebe nové a zemi novou. Nebo první nebe a první země byla pominula, a moře již nebylo.

¹¶ A i kite ahau i te rangi hou, i te whenua hou: kua pahemo hoki te rangi tuatahi, me te whenua tuatahi; a kahore atu he moana.

²A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému.

²I kite ano ahau i te pa tapu, i Hiruharama hou, e heke iho ana i te rangi i te Atua, rite rawa, ano he wahine marena hou kua oti te whakapaipai mo tana tane.

³I slyšel jsem hlas veliký s nebe, řkoucí: Aj, stánek Boží s lidmi, a bydlitiť bude s nimi, a oni budou lid jeho, a on Bůh s nimi bude, jsa jejich Bohem.

³I rongo ano ahau i te reo nui i te rangi e mea ana, Na, kei nga tangata te tapenakara o te Atua, a e noho ia ki a ratou, ko ratou hoki hei iwi mana, ko te Atua nei ano hei a ratou, hei Atua mo ratou:

⁴A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.

⁴Ka murua hoki e ia nga roimata katoa i o ratou kanohi; a kore ake he mate; kahore hoki he aue, kahore he tangi, kahore he mamae, i nga wa i muri nei: kua pahemo atu hoki nga mea o mua.

⁵I řekl ten, kterýž seděl na trůnu: Aj, nové činím všecko. I řekl mi: Napiš to. Neboť jsou tato slova věrná a pravá.

⁵A ka korero mai tera e noho ra i runga i te torona, Na, ka hanga houtia e ahau nga mea katoa. I mea mai ano ia ki ahau, Tuhituhia: no te mea he pono, he tika enei kupu.

⁶I dí mi: Již se stalo. Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo.

⁶I mea mai ano ia ki ahau, Kua oti enei mea. Ko ahau te Arepa, te Omeka, te timatanga, te whakamutunga. Ka hoatu noa e ahau ki te tangata matewai he wai i te puna o te wai o te ora.

⁷Kdož zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu Bohem, a on mi bude synem.

⁷Ko te tangata i a ia te wikitoria, e whiwhi ia ki enei mea; ko ahau hoki hei Atua mona, ko ia hei tama maku.

⁸Strašlivým pak, a nevěrným, a ohyzdným, a vražedlníkům, a smilníkům, a čarodějníkům, a modlářům, i všechněm lhářům, připraven jest díl jejich v jezeře, kteréž hoří ohněm a sirou, jenž jest smrt druhá.

⁸Na, ko te hunga wehi, ko te hunga whakateka, ko te hunga whakarihariha, ko nga kaikohuru, ko te hunga moepuku, ko te hunga makutu, ko te hunga karakia ki te whakapakoko, ko te hunga teka katoa, ko te wahi mo ratou kei te roto e ka ana i te ahi, i te whanariki: ko te matenga tuarua tenei.

⁹I přišel ke mně jeden z sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Pojď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu.

⁹¶ Na ka haere mai ki ahau tetahi o nga anahera e whitu, kei a ratou nei nga oko e whitu e ki ana i nga whiu whakamutunga e whitu; ka ki mai ki ahau, ka mea, Haere mai, maku e whakakite ki a koe te wahine marena hou, te wahine a te Reme.

¹⁰I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,

¹⁰Na haria ana ahau e ia i roto i te Wairua ki tetahi maunga nui, tiketike, a ka whakakitea mai ki ahau te pa tapu, a Hiruharama, e heke iho ana i te rangi i te Atua.

¹¹Mající slávu Boží. Jehož světlost byla podobná k kameni nejdražšímu, jako k kameni jaspidu, kterýž by byl způsobu křišťálového,

¹¹Kei taua pa ano te kororia o te Atua: rite tonu tona marama ki to te kohatu utu nui whakaharahara, ano he kohatu hahapa, marama tonu me he karaihe;

¹²A mělo zed velikou a vysokou, v níž bylo dvanácte bran, a na těch branách dvanácte andělů, a jména napsaná, kterážto jména jsou dvanáctera pokolení synů Izraelských.

¹²He taiepa kohatu ano tona, he mea nui, tiketike, tekau ma rua nga tatau, kotahi tekau ma rua ano nga anahera i nga tatau, tuhituhi rawa ki te ingoa, ara ki nga ingoa o nga hapu kotahi tekau ma rua o nga tama a Iharaira:

¹³Od východu slunce brány tři, od půlnoci brány tři, od poledne brány tři, od západu brány tři.

¹³I te rawhiti e toru nga tatau; i te hauraro e toru nga tatau; i te tonga e toru nga tatau; i te hauauru e toru nga tatau.

¹⁴A zed městská měla základů dvanácte, a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových.

¹⁴A ko te taiepa o te pa, kotahi tekau ma rua ona turanga, kei aua turanga ano nga ingoa o nga apotoro a te Reme, kotahi tekau ma rua.

¹⁵A ten, kterýž mluvil se mnou, měl třtinu zlatou, aby změřil město i brány jeho i zed jeho.

¹⁵Na, ko tera i korero ra ki ahau, he kakaho koura tana hei whanganga mana i te pa, i ona tatau, i tona taiepa kohatu.

¹⁶Položení města toho čtverhrané jest, jehož dlouhost tak veliká jest jako i širokost. I změřil to město třtinou a vyměřil dvanácte tisíců honů; dlouhost pak jeho, i širokost, i vysokost jednostejná jest.

¹⁶Na, ko te takoto o te pa, e wha nga poti, tona roa rite tonu ki tona whanui: na ka whangangatia e ia te pa ki te kakaho, kotahi tekau ma rua mano nga paronga. Ko tona roa, ko te whanui, ko te ikeike, rite tonu.

¹⁷I změřil zed jeho, a naměřil sto čtyřidceti a čtyři loktů, měrou člověka, kteráž jest míra anděla.

¹⁷Na ka whangangatia ano e ia tona taiepa, kotahi rau e wha tekau ma wha nga whatianga, he ruri na te tangata, ara na te anahera.

¹⁸A bylo stavení zdi jeho jaspis, město pak samo zlato čisté, podobné sklu čistému.

¹⁸Na ko te mea i hanga ai tona taiepa he hahapa: he koura parakore ano hoki te pa, rite tonu ki te karaihe marama.

¹⁹A základové zdi městské všelikým kamenem drahým ozdobeni byli. Základ první byl jaspis, druhý zafir, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,

¹⁹Ko nga turanga o te taiepa o te pa he mea whakapaipai ki nga kohatu utu nui katoa. Ko te turanga tuatahi he hahapa; ko te tuarua, he hapaira; ko te tuatoru, he karakeroni; ko te tuawha, he emerara;

²⁰Pátý sardonyx, šestý sardius, sedmý chryzolit, osmý beryllus, devátý topazion, desátý chryzoprassus, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

²⁰Ko te tuarima, he hararonika; ko te tuaono, he harariu; ko te tuawhitu, he karihorita; ko te tuawaru, he perira; ko te tuaiwa, he topaha; ko te ngahauru, he karihoparaha; ko te tekau ma tahi, he hakiniti; ko te tekau ma rua, he ametihita.

²¹Dvanácte pak bran dvanácte perel jest, a jedna každá brána jest z jedné perly; a rynk města zlato čisté jako sklo, kteréž se naskrze prohlédnouti může.

²¹Na, ko nga tatau kotahi tekau ma rua, kotahi tekau ma rua peara: ko tenei tatau, ko tenei tatau, kotahi tonu peara: ko te huarahi hoki o te pa he koura parakore, ko ia ano kei te karaihe piata.

²²Ale chrámu jsem v něm neviděl; nebo Pán Bůh všemohoucí chrám jeho jest a Beránek.

²²Na kihai ahau i kite i tetahi whare tapu i reira: ko te Ariki hoki, ko te Atua Kaha Rawa raua ko te Reme te whare tapu o reira.

²³A to město nepotřebuje slunce ani měsíce, aby svítily v něm; nebo sláva Boží je osvěcuje, a svíce jeho jest Beránek.

²³Kahore hoki taua pa i mea ki te ra mona, ki te marama ranei, hei whiti ki roto: e whakamaramatia ana hoki a reira e te kororia o te Atua, ko te Reme hoki tona mamara.

²⁴A národové lidí k spasení přišlých, v světle jeho procházeti se budou, a králové zemští přenesou slávu a čest svou do něho.

²⁴E haere hoki nga tauiwi i waenganui o tona marama: a e kawea mai ano hoki e nga kingi o te ao to ratou kororia ki reira.

²⁵A brány jeho nebudou zavírány ve dne; noci zajisté tam nebude.

²⁵E kore hoki ona tatau e tutakina i te awatea; kore ake hoki o reira po:

²⁶A snesou do něho slávu a čest národů.

²⁶A e kawea mai hoki te kororia me te honore o nga tauiwi ki reira:

²⁷A nevejdeť do něho nic poskvrňujícího, anebo působícího ohyzdnost a lež, než toliko ti, kteříž napsaní jsou v knihách života Beránkova.

²⁷E kore ano e tomo ki roto tetahi mea whakanoa, te tangata ranei e mahi ana i te whakarihariha, i te teka ranei: ko te hunga anake kua oti te tuhituhi ki ta te Reme pukapuka o te ora.