1Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?
1ഞങ്ങള് പിന്നെയും ഞങ്ങളെത്തന്നേ ശ്ളാഘിപ്പാന് തുടങ്ങുന്നുവോ? അല്ല ചിലര് ചെയ്യുന്നതുപോലെ നിങ്ങള്ക്കു ശ്ളാഘ്യപത്രം കാണിപ്പാനാകട്ടെ നിങ്ങളോടു വാങ്ങുവാനാകട്ടെ ഞങ്ങള്ക്കു ആവശ്യമോ?
2List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.
2ഞങ്ങളുടെ ഹൃദയങ്ങളില് എഴുതിയതായി സകലമനുഷ്യരും അറിയുന്നതും വായിക്കുന്നതുമായ ഞങ്ങളുടെ പത്രം നിങ്ങള് തന്നേ.
3Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.
3ഞങ്ങളുടെ ശുശ്രൂഷയാല് ഉണ്ടായ ക്രിസ്തുവിന് പത്രമായി നിങ്ങള് വെളിപ്പെടുന്നുവല്ലോ. അതു മഷികൊണ്ടല്ല, ജീവനുള്ള ദൈവത്തിന്റെ ആത്മാവിനാല് അത്രേ. കല്പലകയില് അല്ല, ഹൃദയമെന്ന മാംസപ്പലകയില് തന്നേ എഴുതിയിരിക്കുന്നതു.
4Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,
4ഈ വിധം ഉറപ്പു ഞങ്ങള്ക്കു ദൈവത്തോടു ക്രിസ്തുവിനാല് ഉണ്ടു.
5Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.
5ഞങ്ങളില്നിന്നു തന്നേ വരുമ്പോലെ സ്വയമായി വല്ലതും സങ്കല്പിപ്പാന് ഞങ്ങള് പ്രാപ്തര് എന്നല്ല; ഞങ്ങളുടെ പ്രാപ്തി ദൈവത്തിന്റെ ദാനമത്രേ.
6Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.
6അവന് ഞങ്ങളെ പുതുനിയമത്തിന്റെ ശുശ്രൂഷകന്മാര് ആകുവാന് പ്രാപ്തരാക്കി; അക്ഷരത്തിന്റെ ശുശ്രൂഷകന്മാരല്ല, ആത്മാവിന്റെ ശുശ്രൂഷകന്മാരത്രേ; അക്ഷരം കൊല്ലുന്നു, ആത്മാവോ ജീവിപ്പിക്കുന്നു.
7A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,
7എന്നാല് കല്ലില് അക്ഷരമായി കൊത്തിയിരുന്ന മരണശുശ്രൂഷ, നീക്കം വരുന്നതായ മോശെയുടെ മുഖതേജസ്സുനിമിത്തം യിസ്രായേല്മക്കള്ക്കു അവന്റെ മുഖത്തു നോക്കിക്കൂടാതവണ്ണം
8I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?
8തേജസ്സുള്ളതായെങ്കില് ആത്മാവിന്റെ ശുശ്രൂഷ അധികം തേജസ്സുള്ളതാകയില്ലയോ?
9Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti.
9ശിക്ഷാവിധിയുടെ ശുശ്രൂഷ തേജസ്സാകുന്നു എങ്കില് നീതിയുടെ ശുശ്രൂഷ തേജസ്സേറിയതായിരിക്കും.
10Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování.
10അതേ, തേജസ്സോടുകൂടിയതു ഈ കാര്യ്യത്തില് ഈ അതിമഹത്തായ തേജസ്സുനിമിത്തം ഒട്ടും തേജസ്സില്ലാത്തതായി.
11Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
11നീക്കം വരുന്നതു തേജസ്സുള്ളതായിരുന്നെങ്കില് നിലനിലക്കുന്നതു എത്ര അധികം തേജസ്സുള്ളതായിരിക്കും!
12Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,
12ഈ വിധം പ്രത്യാശയുള്ളവരായി ഞങ്ങള് വളരെ പ്രാഗത്ഭ്യത്തോടെ സംസാരിക്കുന്നു.
13A ne jako Mojžíš, kterýž kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.
13നീങ്ങിപ്പോകുന്നതിന്റെ അന്തം യിസ്രായേല് മക്കള് കാണാതവണ്ണം മോശെ തന്റെ മുഖത്തു മൂടുപടം ഇട്ടതുപോലെ അല്ല.
14Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.
14എന്നാല് അവരുടെ മനസ്സു കഠിനപ്പെട്ടുപോയി. പഴയനിയമം വായിക്കുമ്പോഴൊക്കെയും ആ മൂടുപടം നീങ്ങാതെ ഇന്നുവരെ ഇരിക്കുന്നുവല്ലോ; അതു ക്രിസ്തുവില് നീങ്ങിപ്പോകുന്നു.
15Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci.
15മോശെയുടെ പുസ്തകം വായിക്കുമ്പോള് മൂടുപടം ഇന്നേയോളം അവരുടെ ഹൃദയത്തിന്മേല് കിടക്കുന്നു.
16Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.
16കര്ത്താവിങ്കലേക്കു തിരിയുമ്പോള് മൂടുപടം നീങ്ങിപ്പോകും.
17Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.
17കര്ത്താവു ആത്മാവാകുന്നു; കര്ത്താവിന്റെ ആത്മാവുള്ളേടത്തു സ്വാതന്ത്ര്യം ഉണ്ടു.
18My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.
18എന്നാല് മൂടുപടം നീങ്ങിയ മുഖത്തു കര്ത്താവിന്റെ തേജസ്സിനെ കണ്ണാടിപോലെ പ്രതിബിംബിക്കുന്നവരായി നാം എല്ലാവരും ആത്മാവാകുന്ന കര്ത്താവിന്റെ ദാനമായി തേജസ്സിന്മേല് തേജസ്സു പ്രാപിച്ചു അതേ പ്രതിമയായി രൂപാന്തരപ്പെടുന്നു.