1Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.
1അവന് തന്റെ ശിഷ്യന്മാരോടു പറഞ്ഞതുഇടര്ച്ചകള് വരാതിരിക്കുന്നതു അസാദ്ധ്യം; എങ്കിലും അവ വരുത്തുന്നവന്നു അയ്യോ കഷ്ടം.
2Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
2അവന് ഈ ചെറിയവരില് ഒരുത്തന്നു ഇടര്ച്ച വരുത്തുന്നതിനെക്കാള് ഒരു തിരിക്കല്ലു അവന്റെ കഴുത്തില് കെട്ടി അവനെ കടലില് എറിഞ്ഞുകളയുന്നതു അവന്നു നന്നു.
3Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
3സൂക്ഷിച്ചുകൊള്വിന് ; സഹോദരന് പിഴച്ചാല് അവനെ ശാസിക്ക; അവന് മാനസാന്തരപ്പെട്ടാല് അവനോടു ക്ഷമിക്ക.
4A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
4ദിവസത്തില് ഏഴുവട്ടം നിന്നോടു പിഴെക്കയും ഏഴുവട്ടവും നിന്റെ അടുക്കല് വന്നുഞാന് മാനസാന്തരപ്പെടുന്നു എന്നു പറകയും ചെയ്താല് അവനോടു ക്ഷമിക്ക.
5I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
5അപ്പൊസ്തലന്മാര് കര്ത്താവിനോടുഞങ്ങള്ക്കു വിശ്വാസം വര്ദ്ധിപ്പിച്ചുതരേണമേ എന്നു പറഞ്ഞു.
6I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
6അതിന്നു കര്ത്താവു പറഞ്ഞതുനിങ്ങള്ക്കു കടകുമണിയോളം വിശ്വാസം ഉണ്ടെങ്കില് ഈ കാട്ടത്തിയോടുവേരോടെ പറിഞ്ഞു കടലില് നട്ടുപോക എന്നു പറഞ്ഞാല് അതു നിങ്ങളെ അനുസരിക്കും.
7Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
7നിങ്ങളില് ആര്ക്കെങ്കിലും ഉഴുകയോ മേയ്ക്കയോ ചെയ്യുന്ന ഒരു ദാസന് ഉണ്ടെന്നിരിക്കട്ടെ. അവന് വയലില്നിന്നു വരുമ്പോള്നീ ക്ഷണത്തില് വന്നു ഊണിന്നു ഇരിക്ക എന്നു അവനോടു പറയുമോ? അല്ല
8Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
8എനിക്കു അത്താഴം ഒരുക്കുക; ഞാന് തിന്നുകുടിച്ചു തീരുവോളം അരകെട്ടി എനിക്കു ശുശ്രൂഷചെയ്ക; പിന്നെ നീയും തിന്നു കുടിച്ചുകൊള്ക എന്നു പറകയില്ലയോ?
9Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.
9തന്നോടു കല്പിച്ചതു ദാസന് ചെയ്തതുകൊണ്ടു അവന്നു നന്ദിപറയുമോ?
10Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
10അവ്വണ്ണം നിങ്ങളോടു കല്പിച്ചതു ഒക്കെയും ചെയ്തശേഷംഞങ്ങള് പ്രയോജനം ഇല്ലാത്ത ദാസന്മാര്; ചെയ്യേണ്ടതേ ചെയ്തിട്ടുള്ളു എന്നു നിങ്ങളും പറവിന് .
11I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
11അവന് യെരൂശലേമിലേക്കു യാത്രചെയ്കയില് ശമര്യക്കും ഗലീലെക്കും നടുവില്കൂടി കടക്കുമ്പോള്
12A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.
12ഒരു ഗ്രാമത്തില് ചെല്ലുന്നേരം കുഷ്ഠരോഗികളായ പത്തു പുരുഷന്മാര് അവന്നു എതിര്പെട്ടു
13A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
13അകലെ നിന്നുകൊണ്ടുയേശൂ, നായക, ഞങ്ങളോടു കരുണയുണ്ടാകേണമേ എന്നു ഉറക്കെ പറഞ്ഞു.
14Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
14അവന് അവരെ കണ്ടിട്ടുനിങ്ങള് പോയി പുരോഹിതന്മാര്ക്കും നിങ്ങളെ തന്നേ കാണിപ്പിന് എന്നു പറഞ്ഞു; പോകയില് തന്നേ അവര് ശുദ്ധരായ്തീര്ന്നു.
15Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.
15അവരില് ഒരുത്തന് തനിക്കു സൌഖ്യംവന്നതു കണ്ടു ഉച്ചത്തില് ദൈവത്തെ മഹത്വപ്പെടുത്തിക്കൊണ്ടു മടങ്ങിവന്നു അവന്റെ കാല്ക്കല് കവിണ്ണു വീണു അവന്നു നന്ദി പറഞ്ഞു;
16A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
16അവനോ ശമര്യക്കാരന് ആയിരുന്നു
17I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?
17പത്തുപേര് ശുദ്ധരായ്തീര്ന്നില്ലയോ? ഒമ്പതുപേര് എവിടെ?
18Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
18ഈ അന്യജാതിക്കാരനല്ലാതെ ദൈവത്തിന്നു മഹത്വം കൊടുപ്പാന് മടങ്ങിവന്നവരായി ആരെയും കാണുന്നില്ലല്ലോ എന്നു യേശു പറഞ്ഞിട്ടു അവനോടു
19I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.
19എഴുന്നേറ്റു പൊയ്ക്കൊള്ക; നിന്റെ വിശ്വാസം നിന്നെ രക്ഷിച്ചിരിക്കുന്നു എന്നു പറഞ്ഞു.
20Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.
20ദൈവരാജ്യം എപ്പോള് വരുന്നു എന്നു പരീശന്മാര് ചോദിച്ചതിന്നുദൈവരാജ്യം കാണത്തക്കവണ്ണമല്ല വരുന്നതു;
21Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
21ഇതാ ഇവിടെ എന്നും അതാ അവിടെ എന്നും പറകയും ഇല്ല; ദൈവരാജ്യം നിങ്ങളുടെ ഇടയില് തന്നേ ഉണ്ടല്ലോ എന്നു അവന് ഉത്തരം പറഞ്ഞു.
22I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.
22പിന്നെ അവന് തന്റെ ശിഷ്യന്മാരോടു പറഞ്ഞതുനിങ്ങള് മനുഷ്യപുത്രന്റെ ഒരു ദിവസം കാണ്മാന് ആഗ്രഹിക്കുന്ന കാലം വരും;
23A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.
23കാണുകയില്ലതാനും. അന്നു നിങ്ങളോടുഇതാ ഇവിടെ എന്നും അതാ അവിടെ എന്നും പറയും; നിങ്ങള് പോകരുതു, പിന് ചെല്ലുകയുമരുതു.
24Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
24മിന്നല് ആകാശത്തിങ്കീഴെ ദിക്കോടുദിക്കെല്ലാം തിളങ്ങി മിന്നുന്നതുപോലെ മനുഷ്യപുത്രന് തന്റെ ദിവസത്തില് ആകും.
25Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.
25എന്നാല് ആദ്യം അവന് വളരെ കഷ്ടം അനുഭവിക്കയും ഈ തലമുറ അവനെ തള്ളിക്കളകയും വേണം.
26A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
26നോഹയുടെ കാലത്തു സംഭവിച്ചതുപോലെ മനുഷ്യപുത്രന്റെ നാളിലും ഉണ്ടാകും.
27Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
27നോഹ പെട്ടകത്തില് കടന്ന നാള്വരെ അവര് തിന്നും കുടിച്ചും വിവാഹം കഴിച്ചും വിവാഹത്തിന്നു കൊടുത്തും പോന്നു; ജലപ്രളയം വന്നു, അവരെ എല്ലാവരെയും മുടിച്ചുകളഞ്ഞു.
28A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
28ലോത്തിന്റെ കാലത്തു സംഭവിച്ചതുപോലെയും തന്നേ; അവര് തിന്നും കുടിച്ചുംകൊണ്ടും വിറ്റും നട്ടും പണിതും പോന്നു.
29Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.
29എന്നാല് ലോത്ത് സൊദോം വിട്ട നാളില് ആകാശത്തുനിന്നു തീയും ഗന്ധകവും പെയ്തു എല്ലാവരെയും മുടിച്ചുകളഞ്ഞു.
30Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
30മനുഷ്യപുത്രന് വെളിപ്പെടുന്ന നാളില് അവ്വണ്ണം തന്നേ ആകും.
31V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
31അന്നു വീട്ടിന്മേല് ഇരിക്കുന്നവന് വീട്ടിന്നകത്തുള്ള സാധനം എടുപ്പാന് ഇറങ്ങിപ്പോകരുതു; അവ്വണം വയലില് ഇരിക്കുന്നവനും പിന്നോക്കം തിരിയരുതു.
32Pomněte na Lotovu ženu.
32ലോത്തിന്റെ ഭാര്യയെ ഔര്ത്തുകൊള്വിന് .
33Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.
33തന്റെ ജീവനെ നേടുവാന് നോക്കുന്നവനെല്ലാം അതിനെ കളയും; അതിനെ കളയുന്നവനെല്ലാം അതിനെ രക്ഷിക്കും.
34Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
34ആ രാത്രിയില് രണ്ടുപേര് ഒരു കിടക്കമേല് ആയിരിക്കും; ഒരുത്തനെ കൈക്കൊള്ളും; മറ്റവനെ ഉപേക്ഷിക്കും.
35Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
35രണ്ടുപേര് ഒന്നിച്ചു പൊടിച്ചുകൊണ്ടിരിക്കും; ഒരുത്തിയെ കൈക്കൊള്ളും;
36Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
36മറ്റവളെ ഉപേക്ഷിക്കും (രണ്ടുപേര് വയലില് ഇരിക്കും; ഒരുത്തനെ കൈക്കൊള്ളും; മറ്റവനെ ഉപേക്ഷിക്കും) എന്നു ഞാന് നിങ്ങളോടു പറയുന്നു.
37I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
37അവര് അവനോടുകര്ത്താവേ, എവിടെ എന്നു ചോദിച്ചതിന്നുശവം ഉള്ളേടത്തു കഴുക്കള് കൂടും എന്നു അവന് പറഞ്ഞു.