¹Každého léta sedmého odpouštěti budeš.

¹Na konci každých sedem rokov spravíš úpust.

²Tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění Hospodinovo.

²A toto je vec takého úpustu: Každý veriteľ utiahne svoju ruku upustiac od toho, čo požičal svojmu blížnemu. Nebude hnať svojho blížneho alebo svojho brata zaplatiť, lebo vyhlásili úpust Hospodinov.

³Cizozemce upomínati budeš, ale to, což bys měl u bratra svého, propustí ruka tvá.

³Cudzozemca poženieš; ale od toho, čo by si mal u svojho brata, upustí tvoja ruka,

⁴Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, abys jí dědičně vládl:

⁴pretože nebude u teba núdzneho, lebo veď istotne ťa požehná Hospodin v zemi, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, do dedičstva, aby si ju zaujal dedične,

⁵Jestliže však pilně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, tak abys hleděl činiti každé přikázaní toto, kteréž já tobě dnes přikazuji.

⁵ak len budeš bedlive počúvať na hlas Hospodina, svojho Boha, pozorujúc, aby si činil každé toto prikázanie, ktoré ti ja prikazujem dnes.

⁶Hospodin zajisté Bůh tvůj požehná tobě, jakož mluvil tobě, tak že budeš moci půjčovati národům mnohým, tobě pak nebude potřeba vypůjčovati; i budeš panovati nad národy mnohými, ale oni nad tebou nebudou panovati.

⁶Lebo Hospodin, tvoj Bôh, ťa požehná, tak ako ti hovoril, a budeš požičiavať mnohým národom, ale ty nebudeš požičiavať od nikoho a budeš panovať nad mnohými národami, a nad tebou nebudú panovať.

⁷Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:

⁷Keď bude u teba núdzny, niekto zpomedzi tvojich bratov, v niektorej z tvojich brán v tvojej zemi, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, nezatvrdíš svojho srdca a nezavrieš svojej ruky pred svojím núdznym bratom.

⁸Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.

⁸Ale istotne mu otvoríš svoju ruku a požičať požičiaš mu toľko, koľko potrebuje toho, čoho má nedostatok.

⁹Vystříhej se, aby nebylo něco nepravého v srdci tvém, a řekl bys: Blíží se rok sedmý, jenž jest rok odpuštění, a bylo by nešlechetné oko tvé k bratru tvému nuznému, tak že bys neudělil jemu, pročež by volal proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích:

⁹Vystríhaj sa, aby nebolo v tvojom srdci bezbožnej veci, že by si povedal: Blíži sa siedmy rok, totiž rok úpustu - a tvoje oko by bolo nešľachetné naproti tvojmu núdznemu bratovi, a nedal by si mu, pre čo by volal proti tebe na Hospodina, a bol by na tebe hriech!

¹⁰Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.

¹⁰Istotne mu dáš, a nebude tvoje srdce smutné, keď mu budeš dávať, lebo veď práve preto ťa požehná Hospodin, tvoj Bôh, v každej tvojej práci i vo všetkom, na čo siahne tvoja ruka.

¹¹Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.

¹¹Lebo toho nebude nikdy, aby nebolo núdzneho v zemi, preto ti ja prikazujem a hovorím: Doista otvoríš svoju ruku svojmu bratovi, svojmu chudobnému strápenému a svojmu núdznemu vo svojej zemi.

¹²Jestliže by prodán byl tobě bratr tvůj Žid aneb Židovka, a sloužil by tobě za šest let, sedmého léta propustíš jej od sebe svobodného.

¹²Keby ti bol predaný tvoj brat, Hebrej alebo Hebrejka, a slúžil by ti šesť rokov, siedmeho roku ho prepustíš slobodného od seba.

¹³A když jej propustíš svobodného od sebe, nepustíš ho prázdného.

¹³A keď ho prepustíš slobodného od seba, neprepustíš ho prázdneho.

¹⁴Štědře darovati jej budeš dary z dobytka svého, z stodoly a z vinice své; v čemž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj, z toho dáš jemu.

¹⁴Štedre ho obdaruješ dajúc mu zo svojho drobného stáda a zo svojho humna a zo svojho preša; z toho, čím ťa požehnal Hospodin, tvoj Bôh, mu dáš.

¹⁵A pamatuj, že jsi služebníkem byl v zemi Egyptské, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj, protož já to dnes tobě přikazuji.

¹⁵A budeš pamätať, že si bol sluhom v Egyptskej zemi, a že ťa vykúpil Hospodin, tvoj Bôh. Preto ti ja prikazujem dnes túto vec.

¹⁶Pakliť by řekl: Nepůjdu od tebe, proto že by tě miloval i dům tvůj, a že mu dobře u tebe,

¹⁶A stane sa, keď ti povie: Neodídem od teba, preto, že ťa miluje i tvoj dom, pretože mu bolo dobre u teba,

¹⁷Tedy vezma špici, probodneš ucho jeho na dveřích, a bude u tebe služebníkem na věky. Takž podobně i děvce své učiníš.

¹⁷vtedy vezmeš šidlo a dáš do jeho ucha a do dverí, a bude ti sluhom na veky, a to isté učiníš i svojej dievke.

¹⁸Nechť není za těžké před očima tvýma, když bys ho svobodného propustil od sebe, nebo dvojnásob více, než ze mzdy nájemník, sloužil tobě šest let; i požehná tobě Hospodin ve všech věcech, kteréž činiti budeš.

¹⁸Nebude to ťažkým v tvojich očiach, keď ho prepustíš slobodného od seba, lebo veď to robilo dvojnásobné obyčajnej mzdy nájomníka, čo ti slúžil šesť rokov, a Hospodin, tvoj Bôh, ťa požehná vo všetkom, čo budeš robiť.

¹⁹Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů tvých neb z bravů tvých, samce posvětíš Hospodinu Bohu svému. Nebudeš dělati prvorozeným volkem svým, a nebudeš holiti prvorozených ovec svých.

¹⁹Všetko prvorodené, čo sa narodí z tvojich hoviad a z tvojho drobného stáda, čo bude samec, zasvätíš Hospodinovi, svojmu Bohu. Nebudeš robiť na prvorodenom svojho vola ani nebudeš strihať prvorodeného svojho drobného stáda.

²⁰Před Hospodinem Bohem svým budeš je jísti na každý rok na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, ty i čeled tvá.

²⁰Pred Hospodinom, svojím Bohom, ho budeš jesť rok po roku na mieste, ktoré vyvolí Hospodin, ty i tvoj dom.

²¹Pakliť by na něm byla vada, že by kulhavé aneb slepé bylo, aneb mělo by jakoukoli škodlivou vadu, nebudeš ho obětovati Hospodinu Bohu svému.

²¹Ale keby bola na ňom nejaká vada, keby bolo kuľhavé alebo slepé, s akoukoľvek zlou vadou, nebudeš ho obetovať Hospodinovi, svojmu Bohu.

²²V branách svých budeš je jísti, buďto čistý neb nečistý, rovně jako srnu aneb jelena;

²²Vo svojich bránach ho budeš jesť, nečistý i čistý spolu, jako srnu a jako jeleňa,

²³Toliko krve jeho nebudeš jísti, ale na zem vycedíš ji jako vodu.

²³Iba jeho krvi nebudeš jesť; na zem ju vyleješ ako vodu.