¹Pojal-li by muž ženu a byl by manželem jejím, přihodilo by se pak, že by nenašla milosti před očima jeho pro nějakou mrzkost, kterouž by nalezl na ní, i napsal by jí lístek zapuzení a dal v ruku její, a vyhnal by ji z domu svého;

¹Keď si niekto vezme ženu a ožení sa s ňou, a keď sa voľakedy stane, že nenajde milosti v jeho očiach, lebo našiel nejakú mrzkú vec na nej a napíše jej rozvodný list a dá ho do jej ruky a vyženie ju zo svojho domu,

²A vyjduci z domu jeho, odešla by a vdala se za druhého muže;

²a ona vyjdúc z jeho domu pojde a vydá sa za iného muža,

³A ten také muž poslední v nenávisti maje ji, napsal by lístek zapuzení a dal v ruce její, a vyhnal by ji z domu svého; aneb umřel by muž její poslední, kterýž vzal ji sobě za manželku:

³a keď ju bude nenávidieť i ten druhý muž a napíše jej rozvodný list a dá do jej ruky a vyženie ju zo svojho domu, alebo keď zomrie ten druhý muž, ktorý si ju bol vzal za ženu,

⁴Nebude moci manžel její první, kterýž ji vyhnal, zase ji vzíti sobě za manželku, když již příčinou jeho poškvrněna jest; nebo ohavnost jest před Hospodinem. Protož nedopouštěj hřešiti lidu země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.

⁴nebude si ju môcť ten jej prvý muž, ktorý ju zahnal, zase vziať, aby mu bola ženou, keď už bola poškvrnená, lebo je to ohavnosťou pred Hospodinom, a neučiníš toho, aby hrešila zem, ktorú ti dá Hospodin, tvoj Bôh, do dedičstva.

⁵Když by někdo v nově pojal ženu, nevyjde k boji, aniž na něj vzkládána bude jaká obecní práce; svoboden bude v domě svém za jeden rok, a veseliti se bude s manželkou svou, kterouž pojal.

⁵Keď si niekto vezme novú ženu, nepojde von do vojny, ani sa nevzloží na neho nijaká vec. Slobodný bude pre svoj dom jeden rok a bude sa radovať so svojou ženou, ktorú si vzal.

⁶Žádný nevezme v zástavě svrchního i spodního žernovu, nebo takový bral by duši v základu.

⁶Nikto nevezme do zálohu mlynca ani žernova, lebo ten by vzal dušu do zálohu.

⁷Byl-li by postižen někdo, že ukradl člověka z bratří svých synů Izraelských, a k zisku by sobě jej přivedl aneb prodal jej: umře zloděj ten, a odejmeš zlé z prostředku svého.

⁷Keby bol niekto pristihnutý, že ukradol človeka zpomedzi svojich bratov, zo synov Izraelových, a zaobchodil by s ním krute alebo by ho predal, ten zlodej zomrie, a odpraceš také zlo zo svojho stredu.

⁸Šetř se při ráně malomocenství, abys ostříhal pilně a činil všecko, jakž učiti budou vás kněží Levítové; jakož přikázal jsem jim, ostříhati toho budete a tak činiti.

⁸Strež sa pri rane malomocenstva, aby si prísne ostríhal a činil všetko tak, ako vás budú učiť kňazi Levitovia; ako som im prikázal, tak budete ostríhať, aby ste tak činili.

⁹Pomni na ty věci, které učinil Hospodin Bůh tvůj Marii na cestě, když jste vyšli z Egypta.

⁹Pamätať budeš na to, čo učinil Hospodin, tvoj Bôh, Márii na ceste, keď ste vyšli z Egypta.

¹⁰Půjčil-li bys bližnímu svému něčeho, nevejdeš do domu jeho, abys vzal něco v zástavě od něho.

¹⁰Keď požičiaš svojmu blížnemu nejakú vec, nevojdeš do jeho domu, aby si vzal niečo z jeho vecí do zálohu.

¹¹Ale vně staneš, a člověk, jemuž jsi půjčil, vynese tobě základ svůj ven.

¹¹Vonku budeš stáť, a človek, ktorému požičiavaš, vynesie záloh von k tebe.

¹²Jestliže by pak byl člověk chudý, nebudeš spáti s základem jeho.

¹²A keby to bol chudobný človek, nebudeš ležať v jeho zálohu.

¹³Bez prodlévání navrátíš jemu zastavenou věc jeho při západu slunce, aby leže v šatech svých, dobrořečil tobě, a bude to za spravedlnost tobě před Hospodinem Bohem tvým.

¹³Doista mu vrátiš záloh, keď bude zapádať slnko, aby ležiac vo svojom rúchu žehnal ťa, a ty budeš mať spravedlivosť pred Hospodinom, svojím Bohom.

¹⁴Neutiskneš nájemníka chudého a nuzného, tak z bratří svých jako z příchozích, kteříž jsou v zemi tvé v branách tvých.

¹⁴Nebudeš utiskovať nájomníka, chudobného a núdzneho, niekoho zo svojich bratov alebo zo svojich pohostínov, ktorý je v tvojej zemi, v tvojich bránach.

¹⁵Na každý den dáš jemu mzdu jeho, prvé nežli by slunce zapadlo; nebo chudý jest, a tím se živí, aby neúpěl proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích.

¹⁵V jeho deň mu dáš jeho mzdu, ani nezajde nad ňou slnce, lebo je chudobný a ku nej pozdvihuje svoju dušu; aby nevolal proti tebe na Hospodina, a bol by na tebe hriech.

¹⁶Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, ani synové trestáni budou na hrdle za otce, jeden každý za svůj hřích umře.

¹⁶Nezomrú otcovia pre synov, ani synovia nezomrú pre otcov; každý z nich zomrie za svoj vlastný hriech.

¹⁷Nepřevrátíš soudu příchozímu neb sirotku, ani vezmeš v základu roucha vdovy,

¹⁷Nezohneš súdu pohostína alebo siroty ani nevezmeš do zálohu rúcha vdovy.

¹⁸Ale pamatuj, že jsi byl služebníkem v Egyptě, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj odtud; protož přikazujiť, abys činil toto.

¹⁸Ale budeš pamätať, že si bol sluhom v Egypte, a že ťa vykúpil odtiaľ Hospodin, tvoj Bôh; preto ti ja prikazujem, aby si činil túto vec.

¹⁹Když bys žal obilí své na poli svém, a zapomenul bys tam některého snopu, nenavrátíš se, abys jej vzal; příchozímu, sirotku a vdově to bude, aby požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj při všelikém díle rukou tvých.

¹⁹Keď sožneš svoje žnivo na svojom poli a zabudneš snop na poli, nevrátiš sa, aby si ho vzal; pohostínovi, sirote a vdove bude, aby ťa požehnal Hospodin, tvoj Bôh, v každej práci tvojich rúk.

²⁰Když bys třásl olivy své, nebudeš shledávati po každé ratolesti za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to zůstane.

²⁰Keď budeš otĺkať svoju olivu, nebudeš po sebe prezerať vetví; pohostínovi bude, sirote a vdove.

²¹Když bys sbíral víno na vinici své, nebudeš paběrovati jahodek za sebou; příchozímu, sirotku a vdově to bude.

²¹Keď oberieš svoju vinicu, nebudeš paberkovať po sebe; to, čo zostane, bude pohostínovi, sirote a vdove.

²²Pamatuj, že jsi byl služebníkem v zemi Egyptské; protož přikazujiť, abys to činil.

²²A budeš pamätať, že si bol sluhom v Egyptskej zemi; preto ti ja prikazujem, aby si činil túto vec.